Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Bolestný přechod od dětství k dospělosti, ztráta iluzí a hledání upřímnosti ve světě, který hlavní hrdina vnímá jako povrchní a falešný
Dospívání a ztráta nevinnosti, odcizení a samota, pokrytectví a falešnost (,phony'), smrt (bratr Allie), útěk a toulání se New Yorkem, strach z dospělosti a sexuality, touha chránit dětskou nevinnost, hledání identity
Především New York (Manhattan), dále internátní škola Pencey Prep v Pensylvánii; vyprávění rámcově uzavírá sanatorium v Kalifornii
Konec 40. let 20. století, děj hlavní dějové linie se odehrává během tří dnů těsně před Vánocemi
Retrospektivní vyprávění v ich-formě. Holden Caulfield líčí z léčebného zařízení v Kalifornii události posledních tří dnů, které prožil zhruba před rokem poté, co byl vyloučen ze školy; vyprávění je lineární, ale časté jsou odbočky, vzpomínky a úvahy vypravěče
Epika
Iniciační (generační) román
Ich-forma – Holden Caulfield vypráví retrospektivně, hovorovým, slangovým jazykem teenagera; jde o subjektivního, místy nespolehlivého vypravěče
Vyprávěcí (ich-forma) s prvky vnitřního monologu
Šestnáctiletý Holden Caulfield je vyloučen ze soukromé internátní školy Pencey Prep kvůli neprospěchu – je to už čtvrtá škola, kterou musí opustit. Poté, co se popere se svým spolubydlícím Stradlaterem kvůli dívce Jane Gallagherové, se rozhodne odjet z internátu dříve, než ho doma čekají rodiče, a stráví několik dní sám v New Yorku, kde bloumá ulicemi, bary a hotely.
Ve městě se Holden setkává s řadou lidí – s prostitutkou Sunny a jejím pasákem Maurikem, kteří ho okradou a zbijí, se dvěma jeptiškami, s bývalou přítelkyní Sally Hayesovou, kterou pozve do divadla a poté se s ní pohádá poté, co ji impulzivně vyzve k útěku z města, i se svým starým učitelem panem Antolinim, u kterého hledá útočiště na noc. Holden se přitom neustále vrací ve vzpomínkách ke svému mladšímu bratru Allieovi, který zemřel na leukemii, a jeho smrt je zjevně jedním z hlavních zdrojů jeho hlubokého smutku a odcizení od okolního světa.
Holden opovrhuje tím, co nazývá ,falešností’ (phoniness) dospělého světa – přetvářkou, konvencemi a povrchností lidí kolem sebe – a cítí se osamělý a nepochopený. Opakovaně přemýšlí, kam se v zimě poděnou kachny z jezera v Central Parku, což se stává metaforou jeho vlastní nejistoty a strachu ze změny. Tajně navštíví svůj domov, aby se setkal se svou mladší sestrou Phoebe, jediným člověkem, kterému bezvýhradně důvěřuje. Svěří se jí se svým snem stát se ,lovcem v žitě’ – tím, kdo by chránil děti hrající si v žitném poli před pádem z útesu, tedy před ztrátou nevinnosti a pádem do dospělosti.
Holden nakonec plánuje utéct sám na západ země, ale Phoebe trvá na tom, že pojede s ním, a s kufrem se za ním vypraví do zoologické zahrady. Když ji Holden sleduje, jak šťastně jezdí na kolotoči v dešti, poprvé za celý příběh pocítí něco jako klid a uvědomí si, že děti nelze navždy uchránit před dospíváním. Vyprávění je rámováno Holdenovým přiznáním z kalifornského léčebného zařízení, kde se ze svých zážitků zotavuje; závěr knihy zůstává otevřený a nejistý ohledně toho, zda a jak se Holden v novém školním roce změní.
Jerome David Salinger (1919–2010) byl americký spisovatel narozený v New Yorku. Za druhé světové války bojoval v Evropě, mimo jiné se zúčastnil vylodění v Normandii a bitvy v Ardenách, což jej hluboce psychicky poznamenalo. Světový úspěch mu přinesl román Kdo chytá v žitě (1951), který se stal kultovní knihou několika generací dospívajících čtenářů i terčem cenzurních sporů kvůli vulgárnímu jazyku a otevřenému líčení dospívání. Po dosažení slávy se Salinger stáhl z veřejného života, přestěhoval se do ústraní v Cornish ve státě New Hampshire a téměř přestal publikovat. Zbytek života strávil jako uzavřený samotář, který odmítal rozhovory i filmová zpracování svých děl. Zemřel v roce 2010, přičemž po jeho smrti se spekulovalo o dalších nepublikovaných rukopisech.
Kdo chytá v žitě patří k zakládajícím dílům moderního amerického iniciačního (coming-of-age) románu a poválečné americké prózy 20. století. Kniha zachytila poválečnou generaci mladých Američanů, jejich odcizení od konzumní společnosti a pokrytectví středostavovského světa dospělých. Svou syrovou hovorovou řečí a otevřeným pohledem do mysli dospívajícího hrdiny výrazně ovlivnila pozdější literaturu o dospívání i beatnickou generaci. Román byl v USA opakovaně zakazován a stával se předmětem cenzurních sporů na školách kvůli vulgarismům a tématu sexuality, což paradoxně přispělo k jeho legendárnímu statusu. Kniha se také tragicky zapsala do historie tím, že byla spojována s několika násilnými činy, včetně atentátu na Johna Lennona, jehož pachatel dílo vlastnil a citoval.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.