Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Bolestný přechod od dětství k dospělosti, ztráta iluzí a hledání upřímnosti ve světě, který hlavní hrdina vnímá jako povrchní a falešný
Dospívání a ztráta nevinnosti, odcizení a samota, pokrytectví a falešnost (,phony'), smrt (bratr Allie), útěk a toulání se New Yorkem, strach z dospělosti a sexuality, touha chránit dětskou nevinnost, hledání identity
Především New York (Manhattan), dále internátní škola Pencey Prep v Pensylvánii; vyprávění rámcově uzavírá sanatorium v Kalifornii
Konec 40. let 20. století, děj hlavní dějové linie se odehrává během tří dnů těsně před Vánocemi
Retrospektivní vyprávění v ich-formě. Holden Caulfield líčí z léčebného zařízení v Kalifornii události posledních tří dnů, které prožil zhruba před rokem poté, co byl vyloučen ze školy; vyprávění je lineární, ale časté jsou odbočky, vzpomínky a úvahy vypravěče
Epika
Iniciační (generační) román
Ich-forma – Holden Caulfield vypráví retrospektivně, hovorovým, slangovým jazykem teenagera; jde o subjektivního, místy nespolehlivého vypravěče
Vyprávěcí (ich-forma) s prvky vnitřního monologu
Šestnáctiletý Holden Caulfield je vyloučen ze soukromé internátní školy Pencey Prep kvůli neprospěchu. Je to už čtvrtá škola, kterou musí opustit. Poté, co se popere se svým spolubydlícím Stradlaterem kvůli dívce Jane Gallagherové, se rozhodne odjet z internátu dříve, než ho doma čekají rodiče, a stráví několik dní sám v New Yorku, kde bloumá ulicemi, bary a hotely.
Ve městě se Holden setkává s řadou lidí, například s prostitutkou Sunny a jejím pasákem Maurikem, kteří ho okradou a zbijí, se dvěma jeptiškami, s bývalou přítelkyní Sally Hayesovou, kterou pozve do divadla a poté se s ní pohádá poté, co ji impulzivně vyzve k útěku z města, i se svým starým učitelem panem Antolinim, u kterého hledá útočiště na noc. Holden se přitom neustále vrací ve vzpomínkách ke svému mladšímu bratru Allieovi, který zemřel na leukemii, a jeho smrt je zjevně jedním z hlavních zdrojů jeho hlubokého smutku a odcizení od okolního světa.
Holden opovrhuje tím, co nazývá,falešností’ dospělého světa, přetvářkou, konvencemi a povrchností lidí kolem sebe, a cítí se osamělý a nepochopený. Opakovaně přemýšlí, kam se v zimě poděnou kachny z jezera v Central Parku, což se stává metaforou jeho vlastní nejistoty a strachu ze změny. Tajně navštíví svůj domov, aby se setkal se svou mladší sestrou Phoebe, jediným člověkem, kterému bezvýhradně důvěřuje. Svěří se jí se svým snem stát se,lovcem v žitě’, tím, kdo by chránil děti hrající si v žitném poli před pádem z útesu, tedy před ztrátou nevinnosti a pádem do dospělosti.
Holden nakonec plánuje utéct sám na západ země, ale Phoebe trvá na tom, že pojede s ním, a s kufrem se za ním vypraví do zoologické zahrady. Když ji Holden sleduje, jak šťastně jezdí na kolotoči v dešti, poprvé za celý příběh pocítí něco jako klid a uvědomí si, že děti nelze navždy uchránit před dospíváním. Vyprávění je rámováno Holdenovým přiznáním z kalifornského léčebného zařízení, kde se ze svých zážitků zotavuje. Závěr knihy zůstává otevřený a nejistý ohledně toho, zda a jak se Holden v novém školním roce změní.
Jerome David Salinger (1919 až 2010) byl americký spisovatel narozený v New Yorku. Za druhé světové války bojoval v Evropě, mimo jiné se zúčastnil vylodění v Normandii a bitvy v Ardenách, což jej hluboce psychicky poznamenalo. Světový úspěch mu přinesl román Kdo chytá v žitě (1951), který se stal kultovní knihou několika generací dospívajících čtenářů i terčem cenzurních sporů kvůli vulgárnímu jazyku a otevřenému líčení dospívání. Po dosažení slávy se Salinger stáhl z veřejného života, přestěhoval se do ústraní v Cornish ve státě New Hampshire a téměř přestal publikovat. Zbytek života strávil jako uzavřený samotář, který odmítal rozhovory i filmová zpracování svých děl. Zemřel v roce 2010, přičemž po jeho smrti se spekulovalo o dalších nepublikovaných rukopisech.
Kdo chytá v žitě patří k zakládajícím dílům moderního amerického iniciačního románu a poválečné americké prózy 20. století. Kniha zachytila poválečnou generaci mladých Američanů, jejich odcizení od konzumní společnosti a pokrytectví středostavovského světa dospělých. Svou syrovou hovorovou řečí a otevřeným pohledem do mysli dospívajícího hrdiny výrazně ovlivnila pozdější literaturu o dospívání i beatnickou generaci. Román byl v USA opakovaně zakazován a stával se předmětem cenzurních sporů na školách kvůli vulgarismům a tématu sexuality, což paradoxně přispělo k jeho legendárnímu statusu. Kniha se také tragicky zapsala do historie tím, že byla spojována s několika násilnými činy, včetně atentátu na Johna Lennona, jehož pachatel dílo vlastnil a citoval.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.