Ota Pavel: Jak jsem potkal ryby - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Vzpomínky na dětství u řeky, na otce a na to, jak válka rozbila šťastný svět; ryby jako míra štěstí i jako to jediné, co zůstalo

Motivy:

Ryby a rybaření, otec, Berounka a Křivoklátsko, židovský původ, Terezín a transport, válka, dětství, nemoc a návrat vzpomínek, kaprařina a pytláctví, ztracený ráj

Prostor děje:

Křivoklátsko a údolí Berounky – Buštěhrad, Branov, řeka, hospoda, lesy; okrajově Praha a poválečné Československo

Čas děje:

Třicátá léta 20. století, válka a poválečná doba; sbírka vyšla roku 1974, autor ji psal v nemocnici mezi atakami duševní nemoci

Kompozice:

Soubor krátkých povídek řazených volně, ale zhruba chronologicky – od dětství před válkou přes válku po dospělost. Každá povídka je uzavřený celek s pointou

Literární druh:

epika

Literární žánr:

povídky (autobiografická vzpomínková próza)

Postavy:

vypravěč Ota – nejmladší z bratrů, chlapec a později muž; obdivuje otce a učí se od něj chytat ryby i žít
otec Leo Popper – obchodní cestující, vášnivý rybář, hráč a chvástal, který dokáže prodat cokoli; nezničitelný optimista, kterého zlomí až válka
matka – tichá, praktická a trpělivá; drží rodinu, když otec sní
bratři Hugo a Jiří – starší sourozenci; oba jdou za války do koncentračního tábora
převozník Karel Prošek – rybář z Branova, otcův přítel a učitel; ztělesnění klidu a řeky samotné
pan Proška a lidé od řeky – venkovská pospolitost, která rodinu za války neudá

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč je zároveň chlapcem v ději a dospělým, který vzpomíná – oba pohledy se prolínají

Vyprávěcí způsoby:

Vzpomínkové vyprávění v první osobě, epizodické; velké dějiny se do textu dostávají jen tehdy, když zasáhnou rodinu

Typy promluv:

vyprávěcí pásmo v ich-formě – dominantní
dialog – hovorový, úsporný
polopřímá řeč při citování otce
krátká úvaha na konci povídky

Obsah:

Kniha je řetěz povídek o dětství u Berounky a o otci Leovi Popperovi – obchodním cestujícím, vášnivém rybáři a člověku, který dokáže prodat vysavače tomu, kdo nemá elektřinu.

Chlapec Ota se od otce a od převozníka Karla Proška učí chytat ryby. Rybaření tu není koníček, ale způsob, jak být ve světě: vyžaduje trpělivost, chytrost a úctu k tomu, co člověk loví. Povídky jsou plné otcových kousků – sázek, chvástání, pytláckých výprav a nápadů, které často vyjdou právě proto, že jsou nesmyslné.

Pak přijde válka. Rodina je židovská. Otec a oba starší bratři, Hugo a Jiří, odjíždějí transportem. Ota s matkou zůstávají v Buštěhradě, kde je sousedé neudají, a přežívají z toho, co chlapec uloví a nachytá. Ryby, které byly zábavou, se stanou obživou.

Nejsilnější povídky se odehrávají právě v téhle době. Chlapec chodí k řece sám, chytá načerno a nosí domů, co jde. Otcův kamarád Prošek mu pomáhá. Válka je v textu přítomná pořád, ale skoro se o ní nemluví – je vidět jen na tom, kdo chybí u stolu.

Otec i oba bratři se z táborů vrátí. Rodina je zase pohromadě, jenže nic už není jako dřív: otec ztratil svou nezničitelnost, poválečné poměry mu vezmou i to, co si vydřel, a chlapec dospěl.

Vypravěč, který to všechno píše, je nemocný muž v léčebně. Vzpomínky na řeku jsou pro něj to, čeho se drží. Poslední povídky mají tón loučení: ryby, otec a Berounka jsou ztracený svět, do kterého se dá vrátit už jenom vyprávěním.

Jazykové prostředky:

prostý, úsporný jazyk bez zdobnosti
rybářská terminologie a slang
hovorové a nářeční prvky v řeči lidí od řeky
krátké věty, spád mluveného vyprávění
citově zabarvené výrazy v pasážích o otci
lyrické popisy řeky a krajiny

Tropy a figury:

symbol – ryby jako štěstí, svoboda a spojení s otcem
kontrast – šťastné předválečné dětství proti tomu, co přišlo
personifikace řeky a ryb
hyperbola v historkách o otcových kouscích
pointa – závěrečný obrat, který povídku uzavře
metafora ztraceného ráje

Ota Pavel

Ota Pavel (1930–1973), vlastním jménem Otto Popper, český prozaik a sportovní novinář židovského původu. Otec a dva bratři byli za války v koncentračních táborech, on sám s matkou přežil v Buštěhradě. Od roku 1964 trpěl duševní nemocí; své nejlepší knihy napsal v nemocnici. Zemřel na infarkt ve dvaačtyřiceti letech.

Další autorova díla:

Smrt krásných srnců
Plná bedna šampaňského
Dukla mezi mrakodrapy
Pohár od Pánaboha
Syn celerového krále

Literární kontext:

Česká próza sedmdesátých let 20. století, vzpomínková a autobiografická linie. Spolu se Smrtí krásných srnců tvoří dvojici o téže rodině; obě knihy patří k nejčtenějším českým prózám a bývají srovnávány s Hrabalovým vypravěčstvím.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Ota Pavel: Smrt krásných srnců