Alberto Moravia: Horalka - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

E-kniha (280 stran)

Rychlá navigace:

Téma:

Tragické osudy obyčejných lidí během druhé světové války, ztráta iluzí, morální úpadek společnosti a nesmyslnost válečného konfliktu, který ničí i ty nevinné

Motivy:

Mateřská láska a obětování, hrůzy války a hlad, útěk z domova, ztráta nevinnosti a znásilnění, bída a boj o holé přežití, rozklad morálních hodnot

Prostor děje:

Itálie – Řím, venkovský kraj Ciociaria (Fondi, hory)

Čas děje:

1943–1944 (období druhé světové války, invaze spojenců do Itálie)

Kompozice:

Chronologická kompozice. Příběh je vyprávěn retrospektivně s odstupem času hlavní hrdinkou

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Neorealistický psychologický román

Postavy:

Cesira – Hlavní hrdinka a vypravěčka, vdova, praktická, silná a energická žena, pro kterou je na prvním místě její dcera Rosetta a ochrana její čistoty. Zpočátku vnímá válku jen jako překážku v obchodování, postupně ale prochází těžkými zkouškami a ztrácí iluze.
Rosetta – Cesirina osmnáctiletá dcera, na začátku andělsky čistá, zbožná a naivní dívka. Po brutálním znásilnění marockými vojáky se její osobnost naprosto zlomí, stává se apatickou a začne se chovat amorálně (prostituce).
Michele – Mladý, vzdělaný student, antifašista, který se ukrývá v horách. Jako jediný vidí válku v širších souvislostech a snaží se vesničanům otevírat oči. Stane se obětí prchajících Němců.

Vypravěč:

Ich-forma. Vypravěčkou je samotná Cesira, která příběh líčí svým pohledem

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, popisný, úvahový (úvahy o Bohu, válce a lidech)

Typy promluv:

Přímá řeč v dialozích (často s lidovými výrazy)
Vnitřní monology Cesiry
Retrospektivní vyprávění a hodnocení událostí

Obsah:

Cesira je energická žena pocházející z venkovského kraje Ciociaria, která žije v Římě, kde vlastní malý krámek a úspěšně obchoduje na černém trhu. Válka se jí zpočátku příliš nedotýká, ale s blížícími se boji a bombardováním Říma se rozhodne zachránit svou osmnáctiletou, zbožnou a nevinnou dceru Rosettu. Obě ženy prchají z města do Cesirina rodného kraje, do hor u města Fondi, kde doufají, že válku v bezpečí přečkají.

Život v horách se však ukazuje být mnohem krutější, než očekávaly. Obyvatelé trpí hladem, nemocemi a neustálým strachem z bombardování i nájezdů vojáků. Cesira a Rosetta zde poznávají mladého intelektuála Micheleho, který jako jediný chápe podstatu války a snaží se otevřít oči místním zaostalým sedlákům. Michele se do Rosetty zamiluje, avšak později je odvlečen ustupujícími německými vojáky a zavražděn.

Když se po mnoha měsících utrpení zdá, že je nejhorší za nimi – fašisté jsou poraženi a přicházejí spojenečtí vojáci – rozhodnou se obě ženy vrátit do Říma. Během cesty si odpočinou v opuštěném kostele, kde však dojde k největší tragédii románu. Do kostela vtrhne skupina marockých vojáků (bojujících na straně spojenců) a obě ženy, především mladou Rosettu, surově znásilní.

Tento brutální čin má na Rosettu zničující psychologický dopad. Její nevinnost a víra jsou zlomeny, stává se apatickou a cynickou. Z andělsky čisté dívky se proměňuje v ženu, která se začne prodávat vojákům a chová se amorálně. Cesira je zdrcena proměnou své dcery, uvědomuje si ztrátu veškerých hodnot a iluzí. V závěru, po zprávě o Micheleho smrti, však obě hrdinky prožijí určitou katarzi, poprvé si dovolí plakat a svítá jim slabá naděje na návrat k normálnímu životu a lidskosti v osvobozeném Římě.

Jazykové prostředky:

Jednoduchý, hovorový jazyk odpovídající prosté venkovské ženě (Cesira).
Naturalistické a syrové popisy utrpení a válečných hrůz.
Kontrast mezi jazykem venkovanů a filozofickými úvahami intelektuála Micheleho.
Užívání přirovnání a lidových rčení.
Detailní popisy prostředí a psychiky postav.

Tropy a figury:

Kontrast – nevinnost Rosetty na začátku vs. její zkaženost na konci.
Alegorie – osud Rosetty jako symbol znásilněné a zničené Itálie.
Hyperbola – zveličení vlastností při popisu strachu a hladu.
Metafora – ztráta domova jako ztráta jistot.

Alberto Moravia

Alberto Moravia (1907–1990) byl italský spisovatel, novinář a literární kritik, jeden z nejvýznamnějších představitelů italského neorealismu. V mládí trpěl kostní tuberkulózou, což ho přivedlo ke čtení a psaní. Ve svých dílech se často zaměřoval na úpadek buržoazie, odcizení člověka, sexualitu a dopady fašismu a války. Během druhé světové války musel sám prchnout do hor, z čehož čerpal inspiraci pro román Horalka.

Další autorova díla:

Římanka
Lhostejní
Konformista
Římské povídky

Literární kontext:

Dílo patří k italskému neorealismu (přelom 40. a 50. let 20. století), což byl směr, který se snažil o maximálně objektivní a pravdivé zachycení drsné poválečné reality, chudoby a života obyčejných, často sociálně slabých lidí. Vyznačuje se dokumentárností a syrovostí. V roce 1960 byla Horalka úspěšně zfilmována režisérem Vittoriem De Sicou s Sophií Lorenovou v hlavní roli.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.

Další rozbory od stejného autora

Alberto Moravia: Římanka