Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Odpovědnost vědců za své vynálezy v moderním světě. Neschopnost udržet převratné objevy v tajnosti, hrozba zničení lidstva v éře jaderných a biologických zbraní (studená válka)
Šílenství, blázinec a normalita, vědecké objevy a zbraně hromadného ničení, vraždy ošetřovatelek, tajní agenti a studená válka (Východ vs. Západ), moc peněz a monopolu (doktorka Zahndová), morální oběť vědce
Soukromé psychiatrické sanatorium „Les Cerisiers“ ve Švýcarsku
Počátek 60. let 20. století (období studené války)
Klasické divadelní drama rozdělené do dvou dějství. Striktně dodržuje aristotelovskou jednotu místa (salon v blázinci), času (během jednoho podvečera) a děje. Konec obsahuje nečekaný dějový zvrat (paradox)
Drama
Absurdní drama / tragikomedie (groteska, detektivní komedie)
Divadelní hra postavená výhradně na dramatických promluvách
Svižné a inteligentní dialogy postav. Monology vyjadřující etické postoje
Hra začíná v poklidném salonu luxusního soukromého sanatoria pro duševně choré ve Švýcarsku. Sanatorium vede laskavá primářka doktorka Zahndová. Na scéně však právě probíhá policejní vyšetřování, protože zde došlo k brutální vraždě – pacient, který si myslí, že je Einstein, uškrtil svou ošetřovatelku, protože se do něj zamilovala. Je to už druhá vražda – před třemi měsíci uškrtil pacient „Newton“ ze stejného důvodu jinou ošetřovatelku. Inspektor je zoufalý, protože nemůže blázny zatknout.
Třetím pacientem na oddělení je geniální fyzik Möbius, do kterého se zamiluje jeho ošetřovatelka Monika a přesvědčuje ho, aby s ní odešel, protože on přece blázen není. Aby Möbius dodržel krytí a ochránil své vědecké objevy, chladnokrevně Moniku rovněž uškrtí, než přijde policie. Následně se všichni tři „fyzikové“ potkávají o samotě a vyloží karty na stůl.
Ukazuje se, že ani Newton, ani Einstein nejsou blázni. Jsou to špičkoví tajní agenti nepřátelských velmocí (reprezentující Východ a Západ – USA a SSSR). Nezávisle na sobě se nechali zavřít do sanatoria, aby získali Möbia, který v tajnosti objevil absolutní, finální fyzikální zákony. Pokud by tyto objevy padly do rukou jakéhokoliv státu, lidstvo by mělo sílu zničit celý vesmír. Oba agenti se přiznávají, že své ošetřovatelky zabili, protože jejich identita byla prozrazena. Möbius následně přizná, že svou ošetřovatelku uškrtil také z tohoto důvodu – obětoval lásku a spáchal zločin z čisté logiky, aby chránil svět.
Möbius začne argumentovat. Přesvědčí oba agenty (kteří by se jinak navzájem zabili), že jakmile by své vědomosti poskytli jakémukoliv státu, stali by se poskoky zkázy. Vyzývá je, aby se všichni tři navždy vzdali svobody, předstírali dál šílenství a dožili v blázinci – jen tak bude lidstvo v bezpečí. Agenti, inspirováni Möbiovou obětí, s ním souhlasí. Objevy tak zůstanou v sanatoriu.
Avšak v posledním a šokujícím zvratu se na scéně objevuje primářka doktorka Zahndová. Chladně jim oznamuje, že už vše ví. Sama Möbiovy rukopisy dávno zkopírovala (zatímco ho omámila) a už buduje tajné, obrovské světové impérium a továrny, s jejichž pomocí ovládne celý svět. Jako jediná z postav je totiž skutečně a nezvratně šílená (vpravdě věří, že s ní mluví biblický král Šalamoun a dává jí příkazy). Navíc zajistila, že tři muži už sanatorium nikdy nemohou opustit, protože celému světu namluvila, že jsou to masoví vrazi. Tři fyzikové, nyní naprosto bezmocní, se vrací do svých cel a hra končí děsivým zjištěním, že to nejhorší myslitelné se stalo: neomezená moc vědy padla do rukou šílence a nedá se vzít zpět.
Friedrich Dürrenmatt (1921–1990) byl švýcarský dramatik, prozaik a malíř. Proslavil se po celém světě svými absurdními a paradoxními dramaty. Zastával názor, že dnešní svět (po zkušenostech s válkou) je už natolik zmatený, že jej nelze adekvátně popsat klasickou tragédií, jedinou formou je drsná komedie a groteska.
Švýcarská a německy psaná poválečná literatura. Drama bylo napsáno v roce 1961, v nejhlubší krizi studené války (krátce před Kubánskou krizí), kdy hrozba globálního zničení světa novými vědeckými (atomovými) zbraněmi byla velmi hmatatelná. Dílo spadá do žánru moderního epického / absurdního divadla.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.