Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Chlapci z Berlína vypátrají zloděje, který okradl kluka ve vlaku; detektivka pro děti, v níž děti jednají samostatně a dospělí jsou jen kulisa
Okradený chlapec ve vlaku, parta dětí jako detektivové, Berlín, stopování zloděje, samostatnost dětí, peníze pro babičku, spolupráce a organizace, čest, město jako dobrodružství, odměna a sláva
Německo dvacátých let – maloměsto Neustadt, vlak, a hlavně Berlín: nádraží, ulice, hotel, banka, náměstí
Konec dvacátých let 20. století; kniha vyšla roku 1929
Chronologický příběh v krátkých kapitolách, každá s vlastním titulkem a shrnutím. Vypravěč se ke čtenáři obrací přímo a hru na vyprávění přiznává
epika
detektivní román pro děti
Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě, který s dětským čtenářem otevřeně komunikuje – v úvodu vysvětluje, jak knihu psal, a představuje postavy jako na obrázcích
Vyprávění pro děti s přiznanou hravostí; krátké kapitoly, humor, přímé oslovení čtenáře
Emil Tischbein žije s matkou kadeřnicí v malém městě Neustadt. Otec jim zemřel a peněz je málo. Matka mu svěří sto čtyřicet marek, které má odvézt babičce do Berlína, a Emil si je pro jistotu připíchne špendlíkem do kapsy kabátu.
Ve vlaku zůstane v kupé sám s mužem v tvrďáku, který si říká Grundeis. Nabídne mu bonbon a Emil po něm usne. Když se probudí, muž je pryč a peníze také.
Emil zahlédne Grundeise na nádraží a rozhodne se ho sledovat. Nemůže jít na policii – doma provedl jeden klukovský kousek a bojí se, že by ho zavřeli.
V Berlíně ho osloví místní kluk Gustav, který má houkačku. Emil mu vylíčí, co se stalo, a Gustav do půl hodiny svolá partu berlínských dětí. Vznikne z toho regulérní organizace: profesor plánuje a rozděluje úkoly, malý úterý sedí doma u telefonu jako spojka, ostatní hlídkují.
Sledování je vedeno s překvapivou důsledností. Děti se střídají, předávají si zprávy, hlídají hotel, kde se zloděj ubytuje, a pronásledují ho ulicemi. Sejde se jich nakonec přes sto.
Grundeis chce peníze uložit v bance. Tam ho děti obklíčí a Emil prohlásí, že jsou to jeho peníze. Zloděj tvrdí opak – bankovky přece nejsou označené.
Emil ale ví o špendlíku. Na bankovkách musí být dírky přesně na těch místech, kudy je propíchl. Sedí to a Grundeise zatknou.
Ukáže se, že šlo o hledaného bankovního lupiče a na jeho dopadení byla vypsána odměna tisíc marek. Emil ji dostane, babička konečně dostane své peníze a přijede i maminka. Poslední kapitola shrne, co si z toho kdo odnesl – včetně babiččiny poznámky, že peníze se mají posílat poštou.
Erich Kästner (1899–1974), německý spisovatel, básník a novinář. Jeho knihy nacisté roku 1933 veřejně pálili a on tomu byl osobně přítomen; přesto z Německa neodešel. Emil a detektivové je jeho nejslavnější dětská kniha a bývá označován za zakladatele moderní literatury pro děti – dětské postavy v ní poprvé jednají samostatně a realisticky.
Německá literatura meziválečného období, literatura pro děti. Kniha byla ve své době převratná: děti v ní nejsou vychovávané ani poučované, ale řeší problém samy, ve skutečném velkoměstě a s reálnými penězi. Ovlivnila celou tradici dětské detektivky.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.