William Shakespeare: Bouře - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Vyhnaný vévoda-kouzelník dostane po dvanácti letech své nepřátele do rukou a rozhodne se místo pomsty odpustit; Shakespearovo rozloučení s divadlem

Motivy:

Kouzla a magie, odpuštění místo pomsty, vyhnanství, otec a dcera, ostrov, panství a svoboda, kolonizace a Kalibán, iluze a divadlo, vzpoura, návrat

Prostor děje:

Neurčený ostrov ve Středozemním moři – pláž, jeskyně, les; ostrov je zároveň jevištěm, na kterém Prospero režíruje

Čas děje:

Neurčitý čas, děj trvá zhruba jedno odpoledne; hra vznikla kolem roku 1611 a byla vydána roku 1623

Kompozice:

Pět dějství, dodržena jednota času, místa a děje – u Shakespeara výjimečně. Vložena je maska (slavnostní alegorický výjev) pro zásnuby Mirandy a Ferdinanda

Literární druh:

drama

Literární žánr:

romance / tragikomedie

Postavy:

Prospero – právoplatný milánský vévoda, sesazený bratrem; na ostrově se stal mocným mágem; zároveň otec, vládce a režisér
Miranda – Prosperova dcera; vyrostla na ostrově a kromě otce neviděla jiného člověka
Ariel – vzdušný duch ve službách Prospera; touží po svobodě
Kalibán – původní obyvatel ostrova, syn čarodějnice Sycorax; Prosperem zotročený; postava, kterou lze číst jako obraz kolonizovaného
Antonio – Prosperův bratr, uzurpátor
Alonso – neapolský král, spoluviník; Ferdinand – jeho syn, který se zamiluje do Mirandy
Trinkulo a Stefano – opilý šašek a číšník; komická odbočka a parodie vzpoury

Vypravěč:

Drama nemá vypravěče; děj se odehrává v dialogu. Prospero ale funguje jako vnitřní režisér, který ho řídí, a v závěru promluví k publiku v epilogu

Vyprávěcí způsoby:

Dramatické jednání kombinující vážnou linii pomsty a odpuštění s komickou vzpourou opilců a s lyrickou milostnou zápletkou

Typy promluv:

dialog – nosný
monolog (Prosperovy velké promluvy)
stranou pronesené repliky
písně Arielovy
epilog k publiku

Obsah:

Loď s neapolským králem Alonsem, jeho synem Ferdinandem a milánským vévodou Antoniem se dostane do bouře a ztroskotá u neznámého ostrova.

Bouři ve skutečnosti způsobil Prospero. Byl právoplatným milánským vévodou, ale jeho bratr Antonio ho s Alonsovou pomocí sesadil a s malou dcerou vysadil na moře. Dvanáct let žije na ostrově a naučil se ovládat kouzla.

Slouží mu vzdušný duch Ariel, kterého vysvobodil ze stromu, a Kalibán, syn čarodějnice, který na ostrově žil první a teď je Prosperův otrok.

Trosečníci se na ostrově rozdělí na skupiny a každá si myslí, že ostatní zahynuli. Prospero je pomocí Ariela vodí, mate a zkouší.

Ferdinand potká Mirandu. Ta neviděla jiného muže než svého otce a oba se okamžitě zamilují. Prospero to tajně zařídil, ale předstírá odpor a uloží Ferdinandovi práci, aby si Mirandu zasloužil.

Antonio mezitím přemlouvá Alonsova bratra, aby krále zavraždil a vzal si trůn – ukáže se, že se nezměnil. Ariel spiknutí překazí.

V komické linii se opilý Stefano a šašek Trinkulo spojí s Kalibánem, který jim slíbí ostrov, když zabijí Prospera. Jejich vzpoura skončí trapně.

Prospero má nakonec všechny nepřátele ve své moci. Mohl by se pomstít – a rozhodne se odpustit. Odhalí jim, kdo je, a získá zpět své vévodství.

Zásnuby Mirandy a Ferdinanda stvrdí smír mezi Milánem a Neapolí. Prospero propustí Ariela na svobodu, zlomí svou hůl a utopí knihy kouzel.

V epilogu se obrací přímo k divákům a prosí je o potlesk, který ho propustí z ostrova. Právě tenhle závěr se tradičně čte jako Shakespearovo rozloučení s divadlem.

Jazykové prostředky:

blankvers (nerýmovaný pětistopý jamb) ve vážných partiích
próza v komických scénách
rýmovaný verš v masce a v písních
bohatá obraznost moře a bouře
jazyk kouzelných formulí
kontrast vznešené a nízké mluvy podle postavení postav

Tropy a figury:

symbol – bouře jako zásah osudu i jako Prosperova režie
metafora divadla – svět jako jeviště, život jako sen
alegorie – ostrov jako místo zkoušky
kontrast – Ariel proti Kalibánovi, duch proti tělu
ironie – vzpoura opilců jako parodie vzpoury šlechticů
personifikace přírodních sil

William Shakespeare

William Shakespeare (1564–1616), anglický dramatik a básník, nejvýznamnější autor světového dramatu. Bouře je považována za jeho poslední samostatně napsanou hru a Prosperovo rozloučení s kouzly bývá čteno jako Shakespearovo rozloučení s divadlem.

Další autorova díla:

Hamlet
Romeo a Julie
Macbeth
Král Lear
Othello
Sen noci svatojánské
Zkrocení zlé ženy

Literární kontext:

Anglická renesance, jakobovské drama. Bouře patří k pozdním hrám zvaným romance, které spojují tragické motivy se smířlivým koncem. Postava Kalibána z ní udělala ve 20. století klíčový text postkoloniálního čtení: ostrov někomu patřil, než přišel Prospero.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.