Sofoklés: Antigona - rozbor díla

Téma:

Konflikt mezi neměnnými božskými zákony (morálkou, svědomím) a proměnlivými zákony lidskými (státní mocí).

Motivy:

• pohřeb (uctění mrtvých)
• vzpoura jedince proti moci
• osud a kletba rodu
• pýcha (hybris)
• láska (sesterská, snoubenecká)
• sebevražda

Prostor děje:

Théby, před královským palácem.

Čas děje:

Mytická doba (po válce sedmi proti Thébám).

Kompozice:

Antická tragédie. Jednota místa, času a děje. Střídání dialogů a sborových zpěvů. Prolog, 5 dějství (epeisodion), exodos.

Literární druh:

Drama

Literární žánr:

Tragédie

Postavy:

• Antigona – Dcera Oidipa; hrdá, odvážná, zbožná; ctí rodinu a bohy více než krále; je ochotna zemřít pro svou pravdu; nejsem zde, abych nenáviděla, ale milovala.
• Kreón – Král Théb (strýc Antigony); zastánce státní moci a pořádku; tvrdohlavý, pyšný; jeho zákon je absolutní; domnívá se, že stát je víc než jednotlivec; je potrestán za svou pýchu ztrátou rodiny.
• Isména – Sestra Antigony; bázlivá, poslušná; zpočátku odmítne Antigoně pomoci, později chce sdílet její trest; představuje obyčejného člověka.
• Haimón – Syn Kreonta, snoubenec Antigony; snaží se otce přesvědčit rozumem a láskou; když Antigona zemře, zabije se.
• Teiresias – Slepý věštec; varuje Kreonta před hněvem bohů; vidí pravdu, kterou král nevidí.
• Sbor (Chór) – Thébanští starci; komentují děj, radí Kreontovi (opatrně), nakonec uznají moudrost bohů.

Vypravěč:

Chybí (drama).

Vyprávěcí způsoby:

Dialogy, Monology, Sborové písně.

Typy promluv:

• Stichomytie – Rychlá výměna veršů v hádce (Kreón vs. Antigona, Kreón vs. Haimón).
• Monology – Antigonino loučení se světem.

Obsah:

Válka o Théby skončila. Bratři Eteoklés a Polyneikés se navzájem zabili v souboji o trůn. Nový král Kreón vydá rozkaz: Eteoklés, obránce města, bude pohřben se všemi poctami. Polyneikés, který přitáhl s cizím vojskem, je prohlášen za vlastizrádce a nesmí být pohřben – jeho tělo má být ponecháno psům a ptákům. Kdo zákaz poruší, zemře.

Antigona se rozhodne zákaz porušit. Podle božských zákonů musí být mrtvý pohřben, aby jeho duše došla klidu. Její sestra Isména se bojí a odmítne jí pomoci. Antigona tedy bratra pohřbí (symbolicky posype hlínou) sama.

Stráže ji přistihnou a přivedou ke Kreontovi. Antigona se k činu hrdě hlásí. Následuje ostrý střet argumentů: Kreón hájí autoritu státu a zákonů, Antigona hájí nepsané zákony bohů a rodiny. Kreón ji odsoudí k smrti – má být zaživa zazděna v hrobce.

Kreontův syn Haimón, který Antigonu miluje, prosí otce o milost. Varuje ho, že lid stojí na straně Antigony. Kreón syna urazí a odmítne.

Přichází věštec Teiresias a oznamuje Kreontovi, že bohové se hněvají (oběti nehoří), protože město je poskvrněno nepohřbeným tělem. Varuje, že Kreón zaplatí tělem za tělo. Kreón se lekne a rozhodne se Antigonu osvobodit a Polyneika pohřbít.

Je však pozdě. Posel přináší zprávu: Antigona se v hrobce oběsila na závoji. Haimón, který ji našel, se v zoufalství probodl mečem před očima otce. Když se o smrti syna dozví Kreontova manželka Eurydika, také spáchá sebevraždu.

Kreón zůstává sám, zlomený, nese vinu za smrt celé své rodiny. Uznává, že lidská pýcha je trestána a že moudrost spočívá v úctě k bohům.

Jazykové prostředky:

• Vznešený styl – Veršované drama.
• Patos – Silné emoce.
• Sofisma – Kreontova argumentace o státu.

Tropy a figury:

• Symbol – Hrob (pro Antigonu svatební lože).
• Ironie – Kreón chce zachránit město, ale uvrhne ho do neštěstí (Mrtvého zabíjíš).
• Katharsis – Očistný účinek tragédie.

Sofoklés

Sofoklés (496–406 př. n. l.). Řecký dramatik. Zavedl třetího herce. Z jeho děl se zachovalo jen 7.

Další autorova díla:

• Král Oidipus
• Oidipus na Kolónu
• Élektra

Literární kontext:

Antické Řecko (Periklova doba). Divadlo mělo náboženskou a výchovnou funkci.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský