Studijní materiály Český jazyk Fyzika Python Matematika IVT
EXTRA Kontakt

Filozofické směry 20. století

Martin Hejpetr | 20.08.2023 | ZSV

1) Analytická filozofie

Logický pozitivismus a empirismus

Logičtí pozitivisté, jako Moritz Schlick a Rudolf Carnap, se snažili vytvořit jasný a přesný jazyk, který by byl základem pro řešení filozofických problémů. Kládali důraz na verifikovatelnost výroků a redukci filozofických otázek na otázky empirického zkoumání.

Empiristé, např. A.J. Ayer, zdůrazňovali význam smyslové zkušenosti jako základního zdroje poznání.


2) Existencialismus

Jean-Paul Sartre

Sartre vytvořil koncept "existence předstupuje podstatu", což znamená, že jednotlivec nejprve existuje a až poté si utváří svou identitu skrze svá rozhodnutí. Svoboda jednotlivce byla základním prvkem jeho filozofie.

Albert Camus

Camus se zaměřoval na absurditu lidské existence a zdůrazňoval nutnost revolty a odporu proti nesmyslnosti světa. Jeho dílo "Cizinec" a "Mýtus o Sisyfovi" se staly klíčovými pro existenciální myšlení.


3) Fenomenologie

Edmund Husserl

Husserl se snažil zkoumat strukturu vědomí a základy poznání. Jeho fenomenologie se zaměřovala na popis a analýzu vědomých zážitků a zdůrazňovala koncept intentionality – směřování vědomí k objektům.

Martin Heidegger

Heidegger se věnoval otázce bytí a hledal hlubší smysl existence. Jeho dílo "Bytí a čas" zkoumalo vztah mezi bytím a časem a položilo základy pro jeho pozdější myšlení o technologii a světě.


4) Strukturalismus a poststrukturalismus

Claude Lévi-Strauss

Strukturalismus se zaměřoval na analýzu vnitřních struktur a vzorů v různých oblastech, jako je jazyk, kultura a literatura. Lévi-Strauss aplikoval strukturalistický přístup na studium myšlení a kultury lidí.

Jacques Derrida

Derrida rozvinul koncept dekonstrukce, který zpochybňuje hierarchie, opozice a stabilní významy v jazyce a myšlení. Jeho dílo ovlivnilo poststrukturalistickou myšlenku relativizace a kontextualizace.


5) Analytická filozofie druhé poloviny 20. století

Wittgenstein a lingvistický obrat

Ludwig Wittgenstein vytvořil dva hlavní filozofické přístupy v díle "Tractatus logico-philosophicus" a "Filosofická zkoumání". Zatímco první dílo se zabývalo logikou a jazykem, druhé zdůrazňovalo jazyk jako nástroj komunikace a hledal způsoby, jak řešit filozofické problémy formou analýzy jazyka.


6) Postmodernismus

Jean-François Lyotard

Lyotard kritizoval velké filozofické a společenské příběhy, které se snažily poskytnout univerzální výklad reality. Odmítal metafyzické základy a zdůrazňoval rozmanitost perspektiv a interpretací.

Michel Foucault

Foucault zkoumal vztah mezi diskurzem, mocí a vědomím. Jeho dílo "Nadzírání a trest" se zaměřilo na vztah mezi mocí a vězením a jeho koncept "archeologie vědění" zkoumal historický vývoj vědomí.