Studijní materiály
EXTRA
Přihlásit
Kontakt
☰
SM
Zeměpis
Severní Evropa
Severní Evropa
Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.
Stáhnout jako PDF
Obsah
Vymezení a společné znaky
Přírodní podmínky
Obyvatelstvo
Hospodářství
Regionální specifika
1
Vymezení a společné znaky
Státy (skandinávské a nordické):
Norsko, Švédsko, Dánsko (království, Skandinávie v užším smyslu)
Finsko, Island (republiky)
Autonomní území:
Faerské ostrovy, Grónsko (součást Dánského království)
Ålandy (součást Finska)
Širší vymezení:
Kulturně a historicky někdy i pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva)
Společné charakteristické rysy:
Vysoká životní úroveň:
Nejbohatší a nejvyspělejší státy světa (vysoké HDP a HDI)
Sociální stát ("skandinávský model"):
Silná role státu, vysoké daně, rozvinuté sociální zabezpečení
Politická stabilita:
Rozvinuté demokracie, nízká korupce
Nízká hustota zalidnění:
Kromě Dánska
Drsné přírodní podmínky:
Chladné klima, velká část území hornatá nebo zalesněná
Vysoká urbanizace:
Obyvatelstvo na jihu a na pobřeží
Historické a kulturní propojení:
Společná historie (vikingové, Kalmarská unie)
2
Přírodní podmínky
Jak vzniká fjord
Ledovec vyhloubí v horském údolí koryto tvaru U, po jeho roztátí se údolí zalije mořem.
1. Ledovec v údolí
ledovec
Brousí dno i boky původního údolí.
2. Trog – údolí tvaru U
Ledovec roztaje, zůstane ploché dno a
strmé stěny.
3. Fjord
moře
Moře zalije spodní část údolí.
Vznikne hluboký úzký záliv.
Norské pobřeží je fjordy rozčleněné natolik, že měří
přes 25 000 km – víc než polovina rovníku.
Stejná ledovcová činnost po sobě nechala i tisíce jezer ve Finsku a Švédsku.
Geologie a reliéf:
Baltický štít:
Stará stabilní část zemské kůry, podklad Finska a většiny Švédska
Bohatý na rudy
Skandinávské pohoří:
Staré kaledonské vrásnění, omlazené ledovcovou činností
Hranice Norska a Švédska
Důsledky ledovcové činnosti (pleistocénní zalednění):
Fjordy:
Hluboké úzké mořské zálivy ledovcového původu (pobřeží Norska)
Jezerní plošiny:
Tisíce jezer, hlavně Finsko ("země tisíců jezer") a Švédsko
Morény, bludné balvany, oblíky
Island – "země ohně a ledu":
Poloha na Středoatlantském hřbetu (rozhraní litosférických desek)
Vysoká vulkanická a seismická aktivita (sopky Hekla, Katla, gejzír Strokkur)
Rozsáhlé ledovce (Vatnajökull – největší v Evropě)
Dánsko:
Nížinaté, Jutský poloostrov a stovky ostrovů
Povrch formovaný ledovcem
Podnebí:
Výrazný vliv Severoatlantského teplého mořského proudu
Západní pobřeží (Norsko):
Mírné oceánské, mírné zimy, hodně srážek
Vnitrozemí a východ (Švédsko, Finsko):
Kontinentálnější, teplá léta, velmi studené mrazivé zimy
Sever (za polárním kruhem):
Subarktické a arktické, polární den a noc
Island:
Subpolární oceánské (chladné, větrné, vlhké)
Vodstvo:
Hustá říční síť
Řeky:
Krátké, vodnaté, s velkým spádem – obrovský hydroenergetický potenciál (Norsko, Švédsko)
Jezera:
Množství ledovcového původu (Vänern, Vättern ve Švédsku, Saimaa ve Finsku)
Biosféra:
Tundra:
Sever a vyšší horské polohy
Tajga (severské jehličnaté lesy):
Dominantní pásmo, většina Švédska a Finska
Smíšené a listnaté lesy:
Jen jih Švédska a Dánsko
Fauna:
Sob, los, medvěd, vlk, rosomák, velká populace mořských ptáků (papuchalk na Islandu)
3
Obyvatelstvo
Rozmístění a hustota:
Celkem cca 27 milionů obyvatel
Velmi nízká hustota zalidnění (Island 3 obyv./km², Norsko 14, Finsko 16, Švédsko 25)
Dánsko hustěji osídlené – 137 obyv./km²
Koncentrace v jižních částech zemí a na pobřeží
Jazyková a etnická struktura:
Severogermánské (skandinávské) jazyky:
Norština, švédština, dánština, islandština
Ugrofinské jazyky:
Finština, sámština
Původní obyvatelstvo:
Sámové (Laponci) na severu Norska, Švédska a Finska
V posledních desetiletích významný podíl imigrantů
Náboženství:
Tradiční dominance protestantismu (luteránství)
Vysoce sekularizovaná společnost, nízká religiozita
Demografické charakteristiky:
Vysoká střední délka života
Nízká porodnost, díky štědré rodinné politice ale často vyšší než v jižní a střední Evropě
Velmi vysoký stupeň urbanizace
4
Hospodářství
Obecná charakteristika:
Vysoce rozvinuté, technologicky vyspělé postindustriální ekonomiky
Silná exportní orientace
Důraz na inovace, vzdělání, udržitelnost a vysokou přidanou hodnotu
Primární sektor (těžba, zemědělství, lesnictví, rybolov):
Těžba nerostných surovin:
Ropa a zemní plyn:
Norsko (Severní moře) – jeden z největších světových exportérů
Železná ruda:
Švédsko (Kiruna, Gällivare) – největší producent v EU
Dále rudy mědi, zinku a olova
Lesnictví a dřevozpracující průmysl:
Klíčový pro Finsko a Švédsko (papír, celulóza, nábytek – IKEA)
Rybolov a zpracování ryb:
Mimořádně důležité pro Norsko a Island
Zemědělství:
Omezení přírodními podmínkami
Vysoce intenzivní, zaměřené na živočišnou výrobu (skot, prasata v Dánsku), na jihu obiloviny a pícniny
Sekundární sektor (průmysl a energetika):
Energetika:
Hydroelektrárny:
Dominantní zdroj v Norsku (téměř 100 %) a Švédsku
Geotermální energie:
Klíčová pro Island (vytápění, skleníky)
Jaderná energie:
Významná ve Švédsku a Finsku
Větrná energie:
Dánsko lídrem ve výrobě i využívání
Průmyslová odvětví:
Strojírenství:
Automobily (Volvo, Scania ve Švédsku), lodě, stroje
Elektrotechnika a IT:
Švédsko (Ericsson), Finsko (Nokia)
Chemický průmysl:
Norsko (zpracování ropy), Dánsko (farmacie)
Potravinářský průmysl:
Dánsko (mléčné výrobky – Arla, pivo – Carlsberg, vepřové maso)
Hutnictví hliníku:
Island (levná energie)
Terciární sektor (služby):
Největší podíl zaměstnaných
Finance, obchod, doprava
Námořní doprava:
Dánsko (Maersk – největší kontejnerový dopravce světa)
Cestovní ruch:
Rostoucí význam – příroda (norské fjordy, islandské sopky a gejzíry, polární záře), historická města (Kodaň, Stockholm)
5
Regionální specifika
Norsko:
Nečlen EU, obrovské bohatství z ropy a plynu (Státní penzijní fond)
Švédsko:
Největší a nejlidnatější stát regionu, tradičně neutrální (mění se), člen EU
Finsko:
Člen EU a NATO, silné historické vazby i napětí s Ruskem
Dánsko:
Člen EU a NATO, "most" mezi Skandinávií a střední Evropou
Island:
Nečlen EU, ekonomika závislá na rybolovu, turismu a hliníku