Severní Evropa

Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy.

Stáhnout jako PDF

1Vymezení a společné znaky

Státy (skandinávské a nordické):
- Norsko, Švédsko, Dánsko (království, Skandinávie v užším smyslu).
- Finsko, Island (republiky).
Autonomní území:
- Faerské ostrovy, Grónsko (součást Dánského království).
- Ålandy (součást Finska).
Širší vymezení:
- Někdy se k nim kulturně a historicky řadí i pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva).
Společné charakteristické rysy:
- Vysoká životní úroveň: Patří k nejbohatším a nejvyspělejším státům světa (vysoké HDP a HDI).
- Sociální stát ("skandinávský model"): Silná role státu, vysoké daně, rozvinutý systém sociálního zabezpečení.
- Politická stabilita: Rozvinuté demokracie, nízká míra korupce.
- Nízká hustota zalidnění: S výjimkou Dánska.
- Drsné přírodní podmínky: Chladné klima, velká část území hornatá nebo zalesněná.
- Vysoká míra urbanizace: Obyvatelstvo soustředěno na jihu a na pobřeží.
- Historické a kulturní propojení: Společná historie (vikingové, Kalmarská unie).

2Přírodní podmínky

Geologie a reliéf:
- Baltický štít: Stará a stabilní část zemské kůry, tvoří podklad Finska a většiny Švédska. Bohatý na rudy.
- Skandinávské pohoří: Staré kaledonské vrásnění, omlazeno ledovcovou činností. Tvoří hranici Norska a Švédska.
- Důsledky ledovcové činnosti (pleistocénní zalednění):
  - Fjordy: Hluboké, úzké mořské zálivy ledovcového původu (charakteristické pro pobřeží Norska).
  - Jezerní plošiny: Tisíce jezer, zejména ve Finsku ("země tisíců jezer") a Švédsku.
  - Morény, bludné balvany, oblíky.
- Island – "země ohně a ledu":
  - Leží na Středoatlantském hřbetu (rozhraní litosférických desek).
  - Vysoká vulkanická a seismická aktivita (sopky – Hekla, Katla; gejzíry – Strokkur).
  - Rozsáhlé ledovce (Vatnajökull – největší v Evropě).
- Dánsko:
  - Nížinaté, tvořeno Jutským poloostrovem a stovkami ostrovů.
  - Povrch formován ledovcem.
Podnebí:
- Výrazně ovlivněno Severoatlantským teplým mořským proudem.
- Západní pobřeží (Norsko): Mírné oceánské, s mírnými zimami a velkým množstvím srážek.
- Vnitrozemí a východ (Švédsko, Finsko): Kontinentálnější, s teplými léty a velmi studenými, mrazivými zimami.
- Sever (za polárním kruhem): Subarktické a arktické, polární den a noc.
- Island: Subpolární oceánské (chladné, větrné, vlhké).
Vodstvo:
- Hustá říční síť.
- Řeky: Krátké, vodnaté, s velkým spádem – obrovský hydroenergetický potenciál (zejména v Norsku a Švédsku).
- Jezera: Velké množství jezer ledovcového původu (Vänern, Vättern ve Švédsku; Saimaa ve Finsku).
Biosféra:
- Tundra: Na severu a ve vyšších horských polohách.
- Tajga (severské jehličnaté lesy): Dominantní vegetační pásmo, pokrývá většinu Švédska a Finska.
- Smíšené a listnaté lesy: Pouze na jihu Švédska a v Dánsku.
- Fauna: Sob, los, medvěd, vlk, rosomák, velká populace mořských ptáků (papuchalk na Islandu).

3Obyvatelstvo

Rozmístění a hustota:
- Celkem cca 27 milionů obyvatel.
- Velmi nízká hustota zalidnění (Island 3 obyv./km², Norsko 14, Finsko 16, Švédsko 25). Dánsko je hustěji osídlené (137 obyv./km²).
- Obyvatelstvo je koncentrováno v jižních částech zemí a na pobřeží.
Jazyková a etnická struktura:
- Severogermánské (skandinávské) jazyky: Norština, švédština, dánština, islandština.
- Ugrofinské jazyky: Finština, sámština.
- Původní obyvatelstvo: Sámové (Laponci) žijící na severu Norska, Švédska, Finska.
- V posledních desetiletích významný podíl imigrantů.
Náboženství:
- Tradičně dominantní protestantismus (luteránství).
- Společnost je však vysoce sekularizovaná (nízká religiozita).
Demografické charakteristiky:
- Vysoká střední délka života.
- Nízká porodnost, ale díky štědré rodinné politice často vyšší než v jižní a střední Evropě.
- Velmi vysoký stupeň urbanizace.

4Hospodářství

Obecná charakteristika:
- Vysoce rozvinuté, technologicky vyspělé, postindustriální ekonomiky.
- Silně exportně orientované.
- Důraz na inovace, vzdělání, udržitelnost a vysokou přidanou hodnotu.
Primární sektor (těžba, zemědělství, lesnictví, rybolov):
- Těžba nerostných surovin:
  - Ropa a zemní plyn: Norsko (Severní moře) – jeden z největších světových exportérů.
  - Železná ruda: Švédsko (Kiruna, Gällivare) – největší producent v EU.
  - Dále rudy mědi, zinku, olova.
- Lesnictví a dřevozpracující průmysl: Klíčový sektor pro Finsko a Švédsko (výroba papíru, celulózy, nábytku - IKEA).
- Rybolov a zpracování ryb: Mimořádně důležitý pro Norsko a Island.
- Zemědělství:
  - Omezeno přírodními podmínkami.
  - Vysoce intenzivní, zaměřené na živočišnou výrobu (chov skotu, prasat v Dánsku), na jihu pěstování obilovin a pícnin.
Sekundární sektor (průmysl a energetika):
- Energetika:
  - Hydroelektrárny: Dominantní zdroj energie v Norsku (téměř 100 %) a Švédsku.
  - Geotermální energie: Klíčová pro Island (vytápění, skleníky).
  - Jaderná energie: Významná ve Švédsku a Finsku.
  - Větrná energie: Dánsko je lídrem ve výrobě i využívání.
- Průmyslová odvětví:
  - Strojírenství: Výroba automobilů (Volvo, Scania ve Švédsku), lodí, strojů.
  - Elektrotechnika a IT: Švédsko (Ericsson), Finsko (Nokia).
  - Chemický průmysl: Norsko (zpracování ropy), Dánsko (farmacie).
  - Potravinářský průmysl: Dánsko (mléčné výrobky – Arla, pivo – Carlsberg, vepřové maso).
  - Hutnictví hliníku: Na Islandu (díky levné energii).
Terciární sektor (služby):
- Zaměstnává největší podíl obyvatel.
- Finance, obchod, doprava.
- Námořní doprava: Dánsko (Maersk – největší kontejnerový dopravce světa).
- Cestovní ruch: Rostoucí význam – přírodní krásy (norské fjordy, islandské sopky a gejzíry, polární záře), historická města (Kodaň, Stockholm).

5Regionální specifika

Norsko: Není členem EU, obrovské bohatství z ropy a plynu (Státní penzijní fond).
Švédsko: Největší a nejlidnatější stát regionu, tradičně neutrální (mění se), člen EU.
Finsko: Člen EU a NATO, silné historické vazby i napětí s Ruskem.
Dánsko: Člen EU a NATO, "most" mezi Skandinávií a střední Evropou.
Island: Není členem EU, ekonomika silně závislá na rybolovu, turismu a hliníku.