Pedosféra

Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.

Stáhnout jako PDF

1Vymezení a význam pedosféry

Definice: Půdní obal Země na povrchu litosféry
Vznik: Na styku a za vzájemného působení litosféry, atmosféry, hydrosféry a biosféry
Půda: Přírodně-historický útvar z povrchových zvětralin zemské kůry a organických zbytků, formovaný půdotvornými činiteli
Základní vlastnost půdy: Úrodnost – schopnost poskytovat rostlinám vodu, živiny a vzduch
Funkce půdy (význam):
- Produkční: Základ pro pěstování plodin a lesů (produkce biomasy)
- Ekologická: Filtrace a čištění vody, regulace odtoku, životní prostředí organismů (edafon)
- Stavební: Podklad pro stavby a infrastrukturu
Vědní obory:
- Pedologie: Vznik, vlastnosti a složení půdy
- Pedogeografie: Geografické rozšíření půdních typů

Dlouhodobý proces přeměny matečné horniny na půdu
Fáze procesu:
1. Zvětrávání matečné horniny: Mechanické a chemické rozrušování na povrchu, vzniká půdotvorný substrát
2. Pronikání organismů, vody a vzduchu: Prvotní osídlení substrátu mikroorganismy, lišejníky a mechy
3. Činnost půdních organismů (edafonu): Rozklad odumřelých těl rostlin a živočichů
4. Vznik humusu (humifikace): Přeměna organických zbytků na tmavou amorfní hmotu – humus
Humus jako klíč k úrodnosti
5. Diferenciace půdních horizontů: Přesun minerálních i organických látek uvnitř půdy (vodou, organismy), vznik odlišných vrstev

Faktory ovlivňující rychlost a směr půdotvorného procesu
Matečná hornina:
- Chemické složení a zrnitost (textura) půdy
- Příklady: Z pískovce lehké písčité půdy, z jílovců těžké jílovité, z vápenců půdy bohaté na vápník
Podnebí (klima):
- Nejdůležitější činitel
- Teplota a srážky: Rychlost zvětrávání, biologická aktivita, pohyb vody v půdě
Živé organismy (biosféra):
- Rostliny: Zdroj organické hmoty, ochrana před erozí
- Živočichové: Promíchávání a provzdušňování půdy
- Mikroorganismy (bakterie, houby): Rozklad organické hmoty, humifikace
Reliéf:
- Sklon svahu: Odtok vody a eroze
  - Na strmých svazích mělké půdy
- Nadmořská výška: Teplota a srážky
Čas:
- Velmi pomalý proces
- Vznik 1 cm půdy v mírném pásu 100–1000 let
Člověk:
- Významný vliv (orba, hnojení, odvodňování, znečištění, zástavba)

Čtyři základní složky půdy:
Pevná anorganická složka (cca 45 %):
- Vznik zvětráváním hornin
- Půdní skelet: Částice větší než 2 mm (kámen, štěrk)
- Jemnozem: Částice menší než 2 mm (písek, prach, jíl)
- Určuje půdní druh
Pevná organická složka (cca 5 %):
- Půdní organismy (edafon): Živá složka (bakterie, žížaly, hmyz)
- Humus: Odumřelá organická hmota v různém stupni rozkladu
  - Zlepšuje strukturu půdy a zadržuje živiny
Kapalná složka (půdní voda, cca 25 %):
- Voda v pórech s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami (půdní roztok)
- Nezbytná pro rostliny
Plynná složka (půdní vzduch, cca 25 %):
- Vzduch v pórech nezaplněných vodou
- Odlišné složení než atmosféra (více CO₂, méně O₂)

Podle horizontů se půdy poznávají a zařazují do typů.

Půdní profil: Svislý řez půdou od povrchu po nezvětralou matečnou horninu
Půdní horizonty: Odlišně zbarvené a strukturované vrstvy v půdním profilu
Hlavní horizonty (označení písmeny):
- O horizont: Nadložní vrstva surového nerozloženého organického materiálu (listí, jehličí)
- A horizont (humusový): Nejsvrchnější minerální horizont obohacený o humus, tmavý, biologicky nejaktivnější
- E horizont (eluviační): Vybělený, ochuzený o humus, železo a hliník vyplavené do nižších vrstev
  - Typický pro podzoly
- B horizont (iluviální): Obohacený, hromadí se v něm látky vyplavené z A a E horizontu
  - Často rezavě hnědý
- C horizont: Půdotvorný substrát (zvětralá matečná hornina)
- R horizont: Pevná nezvětralá matečná hornina (podloží)

Půdní druh (textura):
- Poměrné zastoupení zrnitostních frakcí (písek, prach, jíl) v jemnozemi
- Půdy písčité (lehké): Propustné, málo úrodné
- Půdy hlinité (středně těžké): Nejvhodnější pro zemědělství, vyvážené vlastnosti
- Půdy jílovité (těžké): Špatně propustné, v suchu tvrdé, za mokra lepivé
Půdní struktura: Schopnost částic shlukovat se do agregátů (hrudek)
- Vliv na pórovitost a úrodnost
Půdní reakce (pH):
- Stupeň kyselosti nebo zásaditosti půdy
- Půdy kyselé (pH < 6,5): Většina lesních půd
- Půdy neutrální (pH 6,5–7,4): Nejvhodnější pro většinu plodin
- Půdy zásadité (pH > 7,4): Půdy na vápencích

Zonální půdy (závislé na klimatu):
- Černozemě: Velmi úrodné půdy stepí a lesostepí mírného pásu (silný humusový horizont)
- Kambizemě (hnědé půdy): Nejrozšířenější typ v ČR, typický pro listnaté lesy mírného pásu
- Podzoly: Kyselé, málo úrodné půdy severských jehličnatých lesů (tajgy)
  - Výrazný vybělený E horizont
- Žlutozemě a červenozemě: Půdy vlhkých subtropů a tropů, silně zvětralé, zbarvené oxidy železa a hliníku
- Tundrové půdy: Mělké půdy subpolárních oblastí s trvale zmrzlou půdou (permafrost)
Azonální půdy (nezávislé na klimatu, ovlivněny lokálními podmínkami):
- Fluvizemě (nivní půdy): Údolní nivy řek, mladé a úrodné
- Rendziny: Vápencové a dolomitové podklady, mělké
- Černice: Blízkost vodních toků v nížinách, vliv vysoké hladiny podzemní vody

Degradace: Znehodnocování a snižování úrodnosti půdy
Hlavní formy degradace:
- Eroze: Rozrušování a odnos půdních částic vodou nebo větrem
  - Největší hrozba
- Znečištění (kontaminace): Průmyslové odpady, pesticidy, hnojiva, kyselé deště
- Zhutňování: Stlačení půdy těžkou zemědělskou technikou, nižší pórovitost
- Zábor půdy: Nevratná ztráta pro výstavbu (sídla, komunikace, průmyslové zóny)
- Salinizace (zasolování): Hromadění solí v aridních oblastech vlivem nesprávného zavlažování
Ochrana půdy:
- Protierozní opatření (orba po vrstevnici, terasování svahů, zatravňování)
- Šetrné zemědělské postupy (střídání plodin, omezení chemizace)
- Rekultivace (obnova půdy poškozené těžbou)
- Zalesňování