Postjugoslávské státy: Slovinsko (často řazeno do Střední Evropy), Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Kosovo (s omezeným mezinárodním uznáním).
Další balkánské státy: Albánie, Bulharsko, Rumunsko.
Řecko a evropská část Turecka (Východní Thrákie) jsou také součástí poloostrova, ale jsou obvykle probírány v jiných regionech.
Společné charakteristické rysy:
Složitý historický vývoj: "Sud prachu Evropy", oblast střetávání velkých mocností (Habsburská, Osmanská, Ruská říše).
Etnická, náboženská a kulturní mozaika: Mimořádně pestré a promíchané složení, které bylo a je zdrojem mnoha konfliktů.
Politická nestabilita: Region poznamenaný válkami v 90. letech 20. století (rozpad Jugoslávie), nedořešené mezistátní a etnické problémy.
Ekonomická transformace: Všechny státy prošly po roce 1989/91 přechodem od komunismu/socialismu k tržní ekonomice a demokracii, proces je však pomalejší a složitější než ve Střední Evropě.
Nižší ekonomická úroveň: Patří k ekonomicky slabším regionům Evropy.
Silné vazby na zemědělství a venkov.
Proces evropské integrace: Rozdílný stupeň – Slovinsko a Chorvatsko jsou členy EU a eurozóny, Rumunsko a Bulharsko členy EU, ostatní jsou kandidátské nebo potenciálně kandidátské země.
2Přírodní podmínky
Geologie a reliéf:
Převážně hornatý region.
Dominance mladých alpínských pohoří.
Dinárské hory: Táhnou se podél pobřeží Jaderského moře (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie). Charakteristické jsou krasové jevy.
Karpaty: Obloukovitě se táhnou přes Rumunsko.
Pohoří Stara Planina (Balkán): Protíná střední Bulharsko.
Nížiny:
Valašská nížina: Rozsáhlá, úrodná nížina v jižním Rumunsku a severním Bulharsku, podél Dunaje.
Panonská nížina: Zasahuje do severního Srbska (Vojvodina) a východního Chorvatska (Slavonie).
Podnebí:
Pobřeží Jaderského a Černého moře: Středomořské a vlhké subtropické klima (horká, suchá léta; mírné, deštivé zimy).
Vnitrozemí: Mírné kontinentální klima, se studenými zimami a horkými léty.
Horské oblasti: Chladné, vysokohorské klima.
Vodstvo:
Dunaj: Nejdůležitější řeka regionu, tvoří hranici mezi Rumunskem a Bulharskem, protéká Srbskem a Chorvatskem. Je to klíčová dopravní tepna. U ústí do Černého moře tvoří rozsáhlou deltu (biosférická rezervace UNESCO).
Sáva, Dráva, Tisa: Významné přítoky Dunaje.
Řeky Jaderského úmoří: Kratší, s velkým spádem (Neretva).
Krasová jezera:
Skadarské jezero: Na hranici Černé Hory a Albánie, největší na Balkáně.
Ohridské a Prespanské jezero: Na hranici Severní Makedonie, Albánie a Řecka, patří k nejstarším a nejhlubším v Evropě.
Plitvická jezera: Soustava kaskádovitých jezer v Chorvatsku (národní park UNESCO).
Pobřeží:
Jaderské pobřeží (Chorvatsko): Mimořádně členité, s tisíci ostrovy (dalmatský typ pobřeží).
Černomořské pobřeží (Rumunsko, Bulharsko): Méně členité, s písečnými plážemi.