Nejvíce osídlené oblastiIndoganžská nížina, delty řek, pobřežní oblasti.
Nejnižší hustotaHimálaj, Thárská poušť.
1Vymezení a společné znaky makroregionu
Geografické vymezení:
Označován také jako Indický subkontinent.
Zahrnuje státy: Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Maledivy.
Někdy je přiřazován i Afghánistán (kulturně přechodná oblast).
Společné charakteristické rysy:
Přírodní ohraničení: Ze severu výrazně oddělen pohořím Himálaj, z jihu omýván Indickým oceánem.
Vysoká hustota zalidnění: Jeden z nejlidnatějších regionů světa.
Demografická charakteristika: Vysoký přirozený přírůstek, mladá věková struktura.
Dominance Indie: Indie je politicky, ekonomicky i populačně naprosto dominantním státem regionu.
Historie: Společné dědictví starověkých civilizací (harappská), velkých říší (Mughalská) a britské koloniální nadvlády.
Náboženská a kulturní pestrost: Místo vzniku hinduismu a buddhismu, silná přítomnost islámu.
Klimatický vliv monzunů: Klíčový faktor pro život a zemědělství v celém regionu.
Ekonomická charakteristika: Převážně rozvojové země s obrovskými sociálními rozdíly, ale zároveň dynamicky rostoucí ekonomikou (zejména Indie).
2Přírodní podmínky
Geologie a reliéf:
Severní horská hradba:
Himálaj: Nejvyšší pohoří světa, vzniklo kolizí Indické a Eurasijské desky (alpínsko-himálajské vrásnění). Nachází se zde Mount Everest (8848 m) a další osmitisícovky.
Karakoram, Hindúkuš: Navazující vysoká pohoří.
Velké nížiny (střední část):
Rozsáhlé, ploché a velmi úrodné aluviální nížiny, vytvořené velkými řekami.
Indoganžská nížina: Nejlidnatější část regionu, podél řek Indus, Ganga a Brahmaputra.
Dekánská plošina (jih):
Rozsáhlá náhorní plošina tvořící většinu poloostrovní Indie.
Starého geologického původu (součást Gondwany).
Na okrajích lemována pohořími Západní a Východní Ghát.
Suchý vítr vane z chladné pevniny (vysoký tlak) nad teplejší oceán (nízký tlak).
Přináší období sucha a jasného počasí.
Letní monzun (květen-říjen):
Vlhký vítr vane z teplého Indického oceánu (vysoký tlak) nad rozpálenou pevninu (nízký tlak).
Přináší vydatné srážky, které jsou životně důležité pro zemědělství.
Nejdeštivější místo světa: Čérápuňdží v Indii.
Další typy klimatu:
Vysokohorské: V Himálaji (chladné, drsné).
Suché (aridní): Na západě (Thárská poušť v Indii a Pákistánu).
Rovníkové: Na jihu Srí Lanky a na Maledivách.
Vodstvo:
Říční síť je silně závislá na monzunech a tání ledovců v Himálaji.
Indus: Pramení v Tibetu, protéká Pákistánem, klíčový pro zavlažování v suchých oblastech.
Ganga: Posvátná řeka hinduismu, protéká nejlidnatějšími oblastmi Indie. Silně znečištěná.
Brahmaputra: Pramení v Tibetu, spolu s Gangou tvoří obrovskou deltu v Bangladéši.
Delta Gangy a Brahmaputry: Největší delta světa, extrémně úrodná, ale hustě zalidněná a ohrožená častými záplavami a cyklónami.
Biosféra:
Tropické monzunové lesy: V oblastech s vysokými srážkami, v období sucha opadávají.
Savany: V sušších oblastech Dekánské plošiny.
Pouště a polopouště: Na západě.
Vysokohorská vegetace: Stupňovitost v Himálaji.
Mangrovy: V deltách řek (Sundarbans – největší mangrovový les, domov tygra bengálského).
Fauna: Tygr, slon indický, nosorožec indický, levhart, mnoho druhů opic.
3Obyvatelstvo
Počet a dynamika:
Indie se stala nejlidnatějším státem světa (cca 1,43 mld.), Pákistán a Bangladéš patří také mezi 10 nejlidnatějších.
Celý region má téměř 1,9 miliardy obyvatel (cca 1/4 světové populace).
Vysoká porodnost a přirozený přírůstek, i když postupně klesá.
Hustota a rozmístění:
Extrémně vysoká hustota zalidnění.
Nejvíce osídlené oblasti: Indoganžská nížina, delty řek, pobřežní oblasti.
Nejnižší hustota: Himálaj, Thárská poušť.
Bangladéš patří k nejhustěji zalidněným státům světa.
Etnická a jazyková pestrost:
Stovky etnických skupin a jazyků.
Indoevropská jazyková rodina (sever): Hindština (nejrozšířenější), bengálština, paňdžábština, urdština.
Drávidská jazyková rodina (jih): Tamilština, telugština.
Náboženství:
Klíčový prvek identity, kultury a často i politických konfliktů.
Hinduismus: Dominantní v Indii (cca 80 %) a Nepálu. Polyteistické náboženství, víra v reinkarnaci, karma, posvátnost řeky Gangy a krávy.
Islám: Dominantní v Pákistánu, Bangladéši, na Maledivách. Velká menšina v Indii (cca 14 %).
Buddhismus: Vznikl zde, ale dnes dominantní jen na Srí Lance a v Bhútánu.
Sikhismus: Soustředěn v indickém Paňdžábu.
Džinismus, křesťanství.
Kastovní systém:
Sociální rozvrstvení spojené s hinduismem.
Oficiálně je zakázán, ale v praxi na venkově stále silně ovlivňuje život společnosti.
Dělení na kasty (varny): bráhmani, kšatrijové, vaišjové, šúdrové a nedotknutelní (dnes dalité).
4Hospodářství
Obecná charakteristika:
Obrovský region s velkým ekonomickým potenciálem, ale stále s mnoha znaky rozvojových zemí.
Indie: Rychle rostoucí ekonomika (člen BRICS a G20), přechod od zemědělství k průmyslu a službám. Nazývána "kanceláří světa" (IT služby, software).
Ostatní státy jsou ekonomicky slabší, závislé na zemědělství a textilu.
Zemědělství:
Zaměstnává velkou část obyvatelstva.
Silně závislé na monzunových srážkách.
"Zelená revoluce" (od 60. let 20. stol.): Zavedení moderních agrotechnických postupů, hnojiv a výkonnějších odrůd (pšenice, rýže) vedlo ke zvýšení produkce a dosažení potravinové soběstačnosti Indie.
Hlavní plodiny:
Rýže: Pěstována v zavlažovaných oblastech (delta Gangy).
Pšenice: V sušších oblastech (severozápad).
Bavlník, juta: (Bangladéš je světový producent).
Čaj: (Assám v Indii, Srí Lanka).
Cukrová třtina, luštěniny, proso.
Živočišná výroba:
Navzdory obrovským stavům skotu (nejvíce na světě) je produkce masa nízká (náboženské důvody - posvátnost krávy).
Skot využíván jako tažná síla.
Průmysl:
Těžba: Velké zásoby černého uhlí a železných rud v Indii (základ pro těžký průmysl). Dále bauxit, mangan.
Tradiční odvětví: Textilní a potravinářský průmysl.
Moderní odvětví v Indii:
Hutnictví a strojírenství.
High-tech obory: Software, IT služby (centrum Bengalúr/Bangalore), farmaceutický průmysl, automobilový průmysl.
Filmový průmysl ("Bollywood") v Bombaji (Mumbaí).
V Pákistánu a Bangladéši dominuje textilní průmysl (levná pracovní síla).
Služby a doprava:
Rychle rostoucí sektor, zejména v Indii.
Doprava: Hustá, ale často přetížená železniční síť (dědictví Britů). Silniční síť se modernizuje.
Cestovní ruch: Velký potenciál, historické památky (Tádž Mahal), přírodní krásy (Himálaj), náboženská místa.
5Problémy a konflikty
Přelidnění a chudoba:
Obrovský tlak na zdroje (voda, půda, potraviny).
Existence slumů ve velkých městech (Dillí, Mumbaí, Karáčí, Dháka).
Velké sociální nerovnosti, negramotnost.
Politické a náboženské konflikty:
Kašmír: Sporné území mezi Indií a Pákistánem (obě jaderné mocnosti), zdroj trvalého napětí a válek.
Napětí mezi hinduisty a muslimy v Indii.
Environmentální problémy:
Extrémní znečištění ovzduší ve velkých městech (Dillí patří k nejznečištěnějším na světě).
Silné znečištění řek (zejména Gangy) průmyslovými a komunálními odpady.
Odlesňování, eroze půdy.
Přírodní katastrofy:
Záplavy: Způsobené monzunovými dešti, zejména v Bangladéši.