Studijní materiály
EXTRA
Přihlásit
Kontakt
☰
SM
Zeměpis
Hydrosféra
Hydrosféra
Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.
Stáhnout jako PDF
Nejvyšší salinita
Rudé moře, Perský záliv. Nejnižší: Baltské moře.
Obsah
Vymezení, význam a složení hydrosféry
Oběh vody na Zemi (Hydrologický cyklus)
Světový oceán
Voda na pevnině (povrchová voda)
Voda pod povrchem (podzemní voda)
Voda a člověk (problémy hydrosféry)
1
Vymezení, význam a složení hydrosféry
Rozložení vody na Zemi
Slaná voda 97,5 procenta, sladká 2,5 procenta a její rozdělení.
CELKOVÉ ZÁSOBY: cca 1,4 miliardy km³
Slaná voda (oceány a moře) — 97,5 %
sladká 2,5 %
Ledovce a sníh 68,7 %
Podzemní 30,1 %
Povrchová a atmosférická voda jen 1,2 % ze sladké vody
Dolní pruh = rozdělení oněch 2,5 % sladké vody.
Přímo využitelná je jen nepatrná část zásob – proto je voda strategická surovina.
Definice:
Hydrosféra je vodní obal Země, zahrnující veškerou vodu na planetě v pevném (led), kapalném (voda) i plynném (vodní pára) skupenství.
Rozložení vody na Zemi:
Celkové zásoby:
cca 1,4 miliardy km³.
Slaná voda (oceány a moře):
97,5 % (pro člověka přímo nevyužitelná).
Sladká voda:
2,5 %
Z toho:
Ledovce a trvalá sněhová pokrývka:
68,7 %
Podzemní voda:
30,1 %
Povrchová a atmosférická voda:
1,2 % (jezera, řeky, bažiny, vodní pára).
Význam vody:
Základní podmínka života.
Součást všech živých organismů.
Klíčový klimatický faktor (regulace teploty).
Významný krajinotvorný činitel (eroze, sedimentace).
Hospodářský význam: zemědělství, průmysl, energetika (hydroelektrárny), doprava, rekreace.
Vlastnosti vody:
Vysoká tepelná kapacita (schopnost pohlcovat a uvolňovat velké množství tepla).
Anomálie hustoty (nejvyšší hustotu má při 4 °C, led je lehčí než voda).
Vynikající rozpouštědlo.
2
Oběh vody na Zemi (Hydrologický cyklus)
Oběh vody na Zemi
Výpar z oceánu, přenos vodní páry, kondenzace v oblacích, srážky, transpirace rostlin, povrchový odtok zpět do oceánu a vsakování do podzemní vody.
podzemní voda
oceán
kondenzace → oblaka
srážkový oblak
přenos vodní páry
výpar
srážky
transpirace
odtok do oceánu
vsakování
Celý koloběh pohání sluneční energie; celkové množství vody na Zemi se přitom nemění.
Definice:
Neustálý, sluneční energií poháněný proces cirkulace vody mezi světovým oceánem, atmosférou a pevninou.
Základní procesy:
Výpar (evaporace):
Přeměna kapalné vody na vodní páru (z vodních ploch, půdy).
Transpirace:
Vydávání vodní páry rostlinami. (Evapotranspirace = celkový výpar z krajiny).
Přenos vodní páry:
Pohyb vodní páry v atmosféře.
Kondenzace:
Přeměna vodní páry na kapalnou vodu (vznik oblaků).
Srážky:
Voda padající z atmosféry na zemský povrch (déšť, sníh).
Odtok:
Pohyb vody po zemském povrchu (řeky) nebo pod ním (podzemní voda) zpět do oceánu.
Vsakování (infiltrace):
Pronikání vody z povrchu do půdy a hornin.
Typy oběhu:
Malý oběh vody:
Probíhá pouze nad oceány nebo pouze nad pevninou (výpar -> srážky).
Velký oběh vody:
Probíhá mezi oceánem a pevninou (výpar z oceánu -> přenos nad pevninu -> srážky -> odtok zpět do oceánu).
3
Světový oceán
Definice:
Souvislý vodní obal Země, který pokrývá přibližně 71 % zemského povrchu.
Dělení:
Oceány:
Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový, (někdy se vyděluje Jižní oceán).
Moře:
Části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené ostrovy a poloostrovy.
Vnitřní moře:
Obklopená pevninou, s oceánem spojená úzkými průlivy (např. Středozemní, Baltské, Černé).
Okrajová moře:
Volně spojená s oceánem, oddělená ostrovy (např. Severní, Karibské, Japonské).
Zálivy:
Menší části oceánu vnikající do pevniny.
Průlivy:
Zúžené části moří mezi pevninami nebo ostrovy.
Vlastnosti mořské vody:
Salinita (slanost):
Definice:
Celkové množství rozpuštěných minerálních látek (solí) v 1 kg vody. Udává se v promilích (‰) nebo PSU.
Průměrná salinita:
35 ‰.
Faktory ovlivňující salinitu:
Výpar, srážky, přítok sladké vody z řek, tání ledovců.
Nejvyšší salinita:
Rudé moře, Perský záliv. Nejnižší: Baltské moře.
Teplota:
Závisí na zeměpisné šířce a mořských proudech.
S hloubkou klesá (kromě polárních oblastí).
Barva:
Ovlivněna obsahem planktonu a minerálních látek.
Pohyby mořské vody:
Vlnění:
Příčina:
Působení větru.
Tsunami:
Dlouhé vlny na volném moři, vznikající podmořským zemětřesením nebo sopečnou erupcí. U pobřeží dosahují ničivé výšky.
Mořské proudy:
Horizontální přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti.
Příčiny:
Pravidelné větry, rozdíly v salinitě a teplotě.
Význam: Ovlivňují klima (Golfský proud otepluje Evropu).
Dělení:
Teplé (směřují od rovníku k pólům) a studené (směřují od pólů k rovníku).
Slapové jevy (příliv a odliv):
Periodické stoupání a klesání mořské hladiny.
Příčina:
Gravitační působení Měsíce a Slunce.
4
Voda na pevnině (povrchová voda)
Vodní toky (řeky):
Soustřeďují vodu z určitého území a odvádějí ji.
Povodí:
Území, ze kterého vodní tok odvádí vodu.
Rozvodí:
Hranice mezi povodími.
Průtok:
Množství vody, které proteče profilem řeky za sekundu (m³/s).
Režim odtoku:
Změny průtoku během roku. Závisí na klimatu (zdroji vody - déšť, sníh, ledovce).
Jezera:
Přirozené sníženiny zemského povrchu zaplněné vodou.
Typy jezer podle vzniku:
Tektonická:
Vznikla poklesem zemské kůry (Bajkal, Tanganika, africká Velká jezera).
Ledovcová:
Vytvořena činností ledovce (Velká jezera v S. Americe, Ladožské, Oněžské, alpská jezera, tatranská plesa).
Sopečná:
V kráterech vyhaslých sopek (Crater Lake v USA).
Záplavová (říční):
Vytvořena oddělením meandru řeky.
Pobřežní (lagunová):
Vznikla oddělením zálivu od moře.
Umělé vodní nádrže:
Vytvořeny člověkem (přehrady, rybníky).
Účel:
Energetika, zásobování vodou, ochrana před povodněmi, rekreace.
Bažiny a mokřady:
Území s trvale nebo dočasně nadbytečnou vlhkostí.
Sníh a ledovce:
Sněžná čára:
Hranice, nad níž sníh v létě neroztaje a hromadí se.
Ledovce:
Tělesa ledu vzniklá hromaděním a přeměnou sněhu.
Pevninské ledovce (kontinentální):
Pokrývají obrovské plochy (Antarktida, Grónsko).
Horské ledovce:
Vytvářejí se v horách nad sněžnou čárou.
5
Voda pod povrchem (podzemní voda)
Původ:
Vzniká převážně vsakováním srážkové vody.
Členění horninového prostředí:
Pásmo provzdušnění (aerace):
Póty a pukliny vyplněny vzduchem i vodou.
Pásmo nasycení (saturace):
Všechny póry vyplněny vodou.
Hladina podzemní vody:
Horní hranice pásma nasycení.
Kolektor (zvodeň):
Horninová vrstva, která je schopna hromadit a propouštět vodu (např. písek, štěrk).
Izolátor (nevodná vrstva):
Nepropustná vrstva (např. jíl).
Typy podzemní vody:
Průlinová:
V nezpevněných sedimentech (písky).
Puklinová:
V pevných horninách (žula).
Krasová:
Ve vápencích.
Pramen:
Místo, kde podzemní voda přirozeně vyvěrá na povrch.
Minerální vody:
Vody s vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek nebo plynů.
Termální vody (termy):
Podzemní vody s vyšší teplotou.
6
Voda a člověk (problémy hydrosféry)
Nerovnoměrné rozložení:
Některé oblasti trpí nedostatkem vody (sucho, aridita), jiné nadbytkem (povodně).
Znečištění vody:
Zdroje:
Průmysl, zemědělství (hnojiva, pesticidy), sídla (splašky), doprava.
Samočištění vody:
Přirozený proces, který je však často překročen mírou znečištění.
Eutrofizace:
Proces obohacování vod o živiny (hlavně dusík a fosfor), který vede k přemnožení sinic a řas ("vodní květ").
Nadměrná spotřeba:
Vyčerpávání zásob podzemní vody (např. pro zavlažování).
Problém pitné vody:
Přístup k nezávadné pitné vodě je v mnoha částech světa stále omezený.