Hydrosféra

Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.

Stáhnout jako PDF

Nejvyšší salinitaRudé moře, Perský záliv. Nejnižší: Baltské moře.

1Vymezení, význam a složení hydrosféry

Z celé zásoby vody na Zemi je pro člověka snadno dostupný jen zlomek procenta.

Definice: Vodní obal Země – veškerá voda v pevném (led), kapalném i plynném (vodní pára) skupenství
Rozložení vody na Zemi:
- Celkové zásoby: cca 1,4 miliardy km³
- Slaná voda (oceány a moře): 97,5 % – pro člověka přímo nevyužitelná
- Sladká voda: 2,5 %
  - Z toho:
  - Ledovce a trvalá sněhová pokrývka: 68,7 %
  - Podzemní voda: 30,1 %
  - Povrchová a atmosférická voda: 1,2 % (jezera, řeky, bažiny, vodní pára)
Význam vody:
- Základní podmínka života
- Součást všech živých organismů
- Klíčový klimatický faktor (regulace teploty)
- Významný krajinotvorný činitel (eroze, sedimentace)
- Hospodářský význam: Zemědělství, průmysl, energetika (hydroelektrárny), doprava, rekreace
Vlastnosti vody:
- Vysoká tepelná kapacita – pohlcování a uvolňování velkého množství tepla
- Anomálie hustoty – nejvyšší při 4 °C, led je lehčí než voda
- Vynikající rozpouštědlo

2Oběh vody na Zemi (Hydrologický cyklus)

Malý oběh probíhá jen nad oceánem nebo jen nad pevninou, velký mezi nimi.

Definice: Neustálá cirkulace vody mezi světovým oceánem, atmosférou a pevninou, poháněná sluneční energií
Základní procesy:
- Výpar (evaporace): Přeměna kapalné vody na páru (z vodních ploch, půdy)
- Transpirace: Vydávání vodní páry rostlinami (evapotranspirace = celkový výpar z krajiny)
- Přenos vodní páry: Pohyb páry v atmosféře
- Kondenzace: Přeměna páry na kapalnou vodu (vznik oblaků)
- Srážky: Voda padající z atmosféry na povrch (déšť, sníh)
- Odtok: Pohyb vody po povrchu (řeky) nebo pod ním (podzemní voda) zpět do oceánu
- Vsakování (infiltrace): Pronikání vody z povrchu do půdy a hornin
Typy oběhu:
- Malý oběh vody: Jen nad oceány nebo jen nad pevninou (výpar – srážky)
- Velký oběh vody: Mezi oceánem a pevninou (výpar z oceánu, přenos nad pevninu, srážky, odtok zpět)

3Světový oceán

Definice: Souvislý vodní obal Země na cca 71 % povrchu
Dělení:
- Oceány: Atlantský, Tichý, Indický, Severní ledový (někdy i Jižní)
- Moře: Části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené ostrovy a poloostrovy
  - Vnitřní moře: Obklopená pevninou, s oceánem spojená úzkými průlivy (Středozemní, Baltské, Černé)
  - Okrajová moře: Volně spojená s oceánem, oddělená ostrovy (Severní, Karibské, Japonské)
- Zálivy: Menší části oceánu vnikající do pevniny
- Průlivy: Zúžené části moří mezi pevninami nebo ostrovy
Vlastnosti mořské vody:
- Salinita (slanost):
  - Definice: Množství rozpuštěných solí v 1 kg vody
    - Jednotka: promile (‰) nebo PSU
  - Průměrná salinita: 35 ‰
  - Faktory: Výpar, srážky, přítok sladké vody z řek, tání ledovců
  - Nejvyšší salinita: Rudé moře, Perský záliv
    - Nejnižší: Baltské moře
- Teplota:
  - Podle zeměpisné šířky a mořských proudů
  - S hloubkou klesá (kromě polárních oblastí)
- Barva: Podle obsahu planktonu a minerálních látek
Pohyby mořské vody:
- Vlnění:
  - Příčina: Působení větru
  - Tsunami: Dlouhé vlny na volném moři z podmořského zemětřesení nebo sopečné erupce
    - U pobřeží ničivá výška
- Mořské proudy:
  - Horizontální přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti
  - Příčiny: Pravidelné větry, rozdíly v salinitě a teplotě
  - Význam: Vliv na klima (Golfský proud otepluje Evropu)
  - Dělení: Teplé (od rovníku k pólům), studené (od pólů k rovníku)
- Slapové jevy (příliv a odliv):
  - Periodické stoupání a klesání mořské hladiny
  - Příčina: Gravitační působení Měsíce a Slunce

4Voda na pevnině (povrchová voda)

Vodní toky (řeky):
- Soustřeďování a odvádění vody z určitého území
- Povodí: Území, ze kterého tok odvádí vodu
- Rozvodí: Hranice mezi povodími
- Průtok: Množství vody protečené profilem řeky za sekundu (m³/s)
- Režim odtoku: Změny průtoku během roku
  - Podle klimatu a zdroje vody (déšť, sníh, ledovce)
Jezera:
- Přirozené sníženiny povrchu zaplněné vodou
- Typy jezer podle vzniku:
  - Tektonická: Poklesem zemské kůry (Bajkal, Tanganika, africká Velká jezera)
  - Ledovcová: Činností ledovce (Velká jezera v Severní Americe, Ladožské, Oněžské, alpská jezera, tatranská plesa)
  - Sopečná: V kráterech vyhaslých sopek (Crater Lake v USA)
  - Záplavová (říční): Oddělením meandru řeky
  - Pobřežní (lagunová): Oddělením zálivu od moře
Umělé vodní nádrže:
- Vytvořené člověkem (přehrady, rybníky)
- Účel: Energetika, zásobování vodou, ochrana před povodněmi, rekreace
Bažiny a mokřady:
- Území s trvale nebo dočasně nadbytečnou vlhkostí
Sníh a ledovce:
- Sněžná čára: Hranice, nad níž sníh v létě neroztaje a hromadí se
- Ledovce: Tělesa ledu z nahromaděného a přeměněného sněhu
  - Pevninské ledovce (kontinentální): Obrovské plochy (Antarktida, Grónsko)
  - Horské ledovce: V horách nad sněžnou čárou

5Voda pod povrchem (podzemní voda)

Původ: Převážně vsakování srážkové vody
Členění horninového prostředí:
- Pásmo provzdušnění (aerace): Póry a pukliny vyplněné vzduchem i vodou
- Pásmo nasycení (saturace): Všechny póry vyplněné vodou
- Hladina podzemní vody: Horní hranice pásma nasycení
Kolektor (zvodeň): Vrstva schopná hromadit a propouštět vodu (písek, štěrk)
Izolátor (nevodná vrstva): Nepropustná vrstva (jíl)
Typy podzemní vody:
- Průlinová: V nezpevněných sedimentech (písky)
- Puklinová: V pevných horninách (žula)
- Krasová: Ve vápencích
Pramen: Místo přirozeného vývěru podzemní vody na povrch
Minerální vody: Vysoký obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů
Termální vody (termy): Podzemní vody s vyšší teplotou

6Voda a člověk (problémy hydrosféry)

Nerovnoměrné rozložení: Někde nedostatek vody (sucho, aridita), jinde nadbytek (povodně)
Znečištění vody:
- Zdroje: Průmysl, zemědělství (hnojiva, pesticidy), sídla (splašky), doprava
- Samočištění vody: Přirozený proces, mírou znečištění často překročený
Eutrofizace: Obohacování vod o živiny (hlavně dusík a fosfor), přemnožení sinic a řas ("vodní květ")
Nadměrná spotřeba: Vyčerpávání zásob podzemní vody (zavlažování)
Problém pitné vody: V mnoha částech světa stále omezený přístup k nezávadné vodě