Studijní materiály
EXTRA
Přihlásit
Kontakt
☰
SM
Zeměpis
Čínsko – japonský makroregion (Východní Asie)
Čínsko – japonský makroregion (Východní Asie)
Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.
Stáhnout jako PDF
Obsah
Vymezení a společné znaky makroregionu
Přírodní podmínky
Obyvatelstvo
Hospodářství
Regionální specifika a problémy
1
Vymezení a společné znaky makroregionu
Geografické vymezení:
Jádrové státy:
Čína, Japonsko, Korejská republika (Jižní Korea), Korejská lidově demokratická republika (Severní Korea)
Přidružená území:
Tchaj-wan (Čínská republika), Hongkong a Macao (zvláštní administrativní oblasti Číny)
Někdy i Mongolsko
Společné charakteristické rysy:
Vysoká hustota zalidnění:
Nejlidnatější makroregion světa, hlavně pobřežní nížiny
Ekonomická dynamika:
Jedno z nejrychleji rostoucích ekonomických center světa
"Motor" globální ekonomiky
Kulturní dědictví:
Společné kořeny ve starověké Číně (konfucianismus, buddhismus, znakové písmo)
Pracovní etika:
Píle, disciplína, vzdělání, kolektivismus
Technologická vyspělost:
Světový lídr v high-tech odvětvích (elektronika, robotika, automobilový průmysl)
Přírodní rizika:
Vysoká seismická a vulkanická aktivita ("Pacifický ohnivý kruh"), časté tajfuny
Geopolitické napětí:
Historické spory, rozdělení Korejského poloostrova, otázka Tchaj-wanu
2
Přírodní podmínky
Letní a zimní monzun
V létě vane vlhký vzduch od oceánu na rozpálenou pevninu, v zimě naopak studený suchý vzduch z pevniny nad teplejší oceán.
LETNÍ monzun (květen–říjen)
PEVNINA
NÍZKÝ tlak
OCEÁN
VYSOKÝ tlak
Rozpálená pevnina nasává vlhký vzduch z
oceánu.
Vydatné srážky – na nich závisí celá
sklizeň rýže.
ZIMNÍ monzun (listopad–duben)
PEVNINA
VYSOKÝ tlak
OCEÁN
NÍZKÝ tlak
Vychladlá pevnina (Sibiř) vytlačuje suchý
vzduch nad oceán.
Období sucha, jasno a chladno.
Monzun je obrovská pobřežní bríza s ročním rytmem:
vítr vane z vyššího tlaku do nižšího a ten se mezi
pevninou a oceánem sezónně prohazuje.
Stejný mechanismus žene monzun i v Indii a jihovýchodní Asii.
Geologie a reliéf:
Čína:
Obrovská a rozmanitá
Východ:
Hustě zalidněné úrodné nížiny (Velká čínská nížina, Mandžuská nížina) a delty velkých řek
Západ:
Vysoká pohoří (Himálaj, Ťan-šan, Altaj), náhorní plošiny (Tibetská – "střecha světa") a pánve (Tarimská s pouští Taklamakan)
Japonsko:
Hornaté ostrovní souostroví (Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku)
Přes 70 % povrchu hory, nížiny malé, ale hustě zalidněné (Kanto s Tokiem)
Mnoho aktivních sopek (Fudži)
Korejský poloostrov:
Převážně hornatý
Podnebí:
Velmi rozmanité, od tropického po chladné mírné
Dominance monzunového klimatu na východě a jihu
Letní monzun:
Z Tichého oceánu – horké vlhké léto s vydatnými srážkami
Zimní monzun:
Ze Sibiře – studená suchá zima
Kontinentální a vysokohorské klima:
Západ a sever Číny (extrémní teplotní rozdíly, sucho)
Vodstvo:
Velké řeky Číny:
Pramen na Tibetské plošině, tok na východ
Chuang-che (Žlutá řeka):
"Žal Číny" – obrovské množství sedimentů (spraše), zanášení koryta a katastrofální povodně
Čchang-ťiang (Dlouhá řeka, Jang-c'-ťiang):
Nejdelší a nejvodnatější řeka Číny, klíčová dopravní tepna
Největší přehrada světa Tři soutěsky
Si-ťiang (Perlová řeka):
Jih Číny
Řeky v Japonsku a Koreji:
Krátké, prudké, velký hydroenergetický potenciál
Biosféra:
Původní vegetace silně pozměněná tisíciletou lidskou činností
Východní a jižní Čína, Japonsko, Korea:
Původně opadavé a smíšené lesy mírného pásu, na jihu subtropické
Západní Čína:
Stepi, pouště, vysokohorská vegetace
Fauna:
Panda velká (endemit Číny), makak japonský
3
Obyvatelstvo
Počet a hustota:
Přes 1,6 miliardy lidí – více než 1/5 světové populace
Čína:
Druhý nejlidnatější stát světa (cca 1,42 mld.)
Extrémně nerovnoměrné rozmístění
Vysoká koncentrace:
Východní třetina Číny, Japonsko (pobřežní nížiny), Korejský poloostrov
Řídké osídlení:
Západní a severní Čína, horské oblasti Japonska
Dynamika a demografické politiky:
Čína:
Dříve politika jednoho dítěte (rychlé stárnutí populace a nerovnováha pohlaví), dnes zrušena
Japonsko a Jižní Korea:
Nejnižší porodnost a nejstarší populace na světě
Demografická krize
Severní Korea:
Izolovaná data, pravděpodobně horší ukazatele
Etnická a jazyková struktura:
Na rozdíl od jiných asijských regionů etnicky relativně homogenní
Čína:
Dominantní Chanové (přes 90 %)
Oficiálně uznáno 55 národnostních menšin (Tibeťané, Ujgurové, Mongolové)
Japonsko a Korea:
Etnicky nejhomogennější státy světa
Náboženství a filozofie:
Častý synkretismus – mísení různých směrů
Konfucianismus a taoismus:
Filozofické systémy formující kulturu, společnost a morálku celého regionu
Buddhismus (mahájánový):
Čína, Korea, Japonsko
Šintoismus:
Původní japonské náboženství, uctívání přírodních božstev (kami)
Oficiální ateismus:
Komunistická Čína a Severní Korea
Křesťanství:
Významná menšina v Jižní Koreji
4
Hospodářství
Obecná charakteristika:
Tři ze čtyř největších ekonomik světa (Čína 2., Japonsko 4.)
Model "státem řízeného kapitalismu", exportně orientované ekonomiky
Důraz na investice do vzdělání, vědy, výzkumu a infrastruktury
Zemědělství:
Klesající podíl zaměstnaných, vysoká intenzita
Cíl:
Potravinová soběstačnost pro obrovskou populaci
Hlavní plodina:
Rýže
Zavlažovaná pole na jihu a východě
Další plodiny:
Pšenice, kukuřice, sója (sever Číny), čajovník, bavlna
Živočišná výroba:
Největší světové stavy prasat (Čína) a drůbeže
Rybolov:
Jeden z největších světových producentů (Japonsko, Čína)
Průmysl:
"Dílna světa":
Dominantní světový producent v mnoha odvětvích
Těžba:
Čína:
Největší světový producent černého uhlí, železné rudy, wolframu, antimonu a vzácných zemin (klíčové pro high-tech)
Japonsko a Jižní Korea:
Surovinově chudé, závislé na dovozu
Klíčová průmyslová odvětví:
Těžký průmysl:
Hutnictví železa a oceli (Čína absolutní světový lídr)
Strojírenství:
Automobilový průmysl:
Japonsko (Toyota, Honda), Jižní Korea (Hyundai, Kia)
Lodní průmysl:
Souboj Jižní Koreje a Číny o první místo ve světě
Elektronika a elektrotechnika:
Japonsko a Jižní Korea (Samsung, LG):
Lídři ve spotřební elektronice a polovodičích
Čína:
Největší světový výrobce mobilních telefonů, počítačů a elektroniky (často montovny, roste i vlastní vývoj)
Textilní a oděvní průmysl:
Čína
Služby a doprava:
Velmi rozvinuté, hlavně Japonsko a Jižní Korea
Doprava:
Největší světové přístavy (Šanghaj, Ningbo, Shenzhen; mimo region klíčový Singapur)
Extrémně hustá a moderní železniční síť, lídři ve vysokorychlostních vlacích (Šinkansen v Japonsku, Maglev v Šanghaji)
Finance:
Tokio, Hongkong, Šanghaj, Soul – nejdůležitější světová finanční centra
5
Regionální specifika a problémy
Čína:
Ekonomika:
Přechod od centrálně plánované k socialistické tržní
Obrovský růst za cenu velkých environmentálních a sociálních nákladů
Problémy:
Extrémní znečištění ovzduší a vody, porušování lidských práv (Tibet, Ujgurové v Sin-ťiangu), rozdíly mezi bohatým východem a chudým západem
Japonsko:
Ekonomika:
Po poválečném "ekonomickém zázraku" dlouhá stagnace
Stále technologický lídr, ale pod silnou konkurencí
Problémy:
Demografická krize (stárnutí a úbytek populace), závislost na dovozu surovin a energií, vysoký veřejný dluh
Jižní Korea:
Ekonomika:
Další "ekonomický zázrak", opřený o průmyslové konglomeráty (čaeboly – Samsung, Hyundai)
Problémy:
Závislost na exportu, společenský tlak na výkon, napjaté vztahy se Severní Koreou
Severní Korea:
Ekonomika:
Jedna z nejuzavřenějších a nejchudších na světě, centrálně plánovaná, v krizi
Politika:
Totalitní komunistická diktatura (ideologie čučche)
Problémy:
Hladomory, porušování lidských práv, jaderný program jako zdroj mezinárodního napětí
Tchaj-wan:
Ekonomika:
Vysoce rozvinutá, technologický lídr (polovodiče a čipy – světově klíčová TSMC)
Politika:
Demokratický stát, Čínou považovaný za "odpadlickou provincii"
Zdroj velkého geopolitického napětí