Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Biosféra

Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.

Nejbohatší oblastiŠelfová moře, oblasti studených mořských proudů.

1Vymezení a základní pojmy

  • Definice: Biosféra je živý obal Země, tvořený souborem všech živých organismů a jejich prostředí.
  • Charakteristika:
    • Prostupuje a vzájemně se ovlivňuje s ostatními fyzickogeografickými sférami (atmosféra, hydrosféra, litosféra, pedosféra).
    • Její hmotnost je v porovnání s ostatními sférami zanedbatelná, ale její význam je klíčový.
  • Základní pojmy a hierarchie:
    • Organismus: Jednotlivý živý jedinec.
    • Populace: Soubor jedinců téhož druhu žijících na určitém místě.
    • Společenstvo (biocenóza): Soubor populací všech druhů (rostlin, živočichů, mikroorganismů) na určitém území (biotopu).
    • Ekosystém: Funkční soustava živých (biocenóza) a neživých (biotop) složek, které jsou vzájemně propojeny.
    • Biom: Soubor podobných ekosystémů v dané geografické oblasti, charakterizovaný dominantním typem vegetace a klimatem.
    • Biosféra: Soubor všech biomů na Zemi.
  • Vědní obory: Biogeografie, ekologie.

2Faktory ovlivňující rozšíření organismů

  • Abiotické (neživé) faktory:
    • Podnebí (klima): Nejdůležitější faktor.
      • Sluneční záření: Základní zdroj energie pro fotosyntézu.
      • Teplota: Ovlivňuje délku vegetačního období.
      • Srážky: Dostupnost vody je limitujícím faktorem.
      • Vítr: Ovlivňuje výpar, přenos semen a pylu.
    • Půda (edafické faktory): Zdroj živin a vody, ukotvení rostlin.
    • Reliéf:
      • Nadmořská výška: S výškou klesá teplota a tlak.
      • Sklon svahu: Ovlivňuje mocnost půdy a erozi.
      • Orientace svahu ke světovým stranám (expozice): Ovlivňuje množství slunečního záření.
    • Chemické faktory: Složení vody, vzduchu, geologického podloží.
  • Biotické (živé) faktory:
    • Vztahy mezi organismy (predace, konkurence, symbióza).
    • Člověk (antropogenní faktor) – dnes jeden z nejvýznamnějších.

3Horizontální zonalita (Biomy Země)

Horizontální zonalita biomůRozložení biomů podle zeměpisné šířky od rovníku k pólu.Polární pásledové pustiny, tundraMírný pástajga, listnaté a smíšené lesy, stepiSubtropický pástvrdolisté lesy, pouště a polopouštěTropický pássavany, střídavě vlhké lesyRovníktropický deštný lespólrovníkŠířka pruhu naznačuje rozlohu pásu – od rovníku k pólům se pásy opakují na obě strany.
Stejné pásy se zrcadlově opakují na severní i jižní polokouli.
  • Rozšíření biomů je primárně závislé na zeměpisné šířce a klimatu.
  • Tropický pás:
    • Tropické deštné lesy:
      • Lokalita: Okolí rovníku (Amazonský prales, Konžská pánev, Indonésie).
      • Klima: Stále horké a vlhké, bez ročních období.
      • Vegetace: Extrémně hustá, patrovitá, obrovská druhová rozmanitost (biodiverzita).
      • Fauna: Opice, papoušci, hadi, hmyz.
      • Půdy: Červenozemě a žlutozemě (rychlý rozklad organické hmoty, málo úrodné).
    • Střídavě vlhké (monzunové) lesy:
      • Lokalita: Přechod mezi deštnými lesy a savanami.
      • Klima: Střídání výrazného období dešťů a sucha.
      • Vegetace: Stromy v období sucha opadávají.
    • Savany:
      • Lokalita: Rozsáhlé oblasti v Africe, Jižní Americe, Austrálii.
      • Klima: Dlouhé období sucha, krátké období dešťů.
      • Vegetace: Převážně trávy s roztroušenými stromy a keři (akácie, baobaby).
      • Fauna: Velcí býložravci (zebry, žirafy, sloni) a jejich predátoři (lvi, hyeny).
      • Půdy: Červené půdy.
  • Subtropický pás a suché oblasti:
    • Pouště a polopouště:
      • Lokalita: Kolem obratníků (Sahara, Arabská poušť) a ve srážkovém stínu hor (Gobi).
      • Klima: Extrémně suché, velké denní výkyvy teplot.
      • Vegetace: Velmi řídká, sukulenty (kaktusy), efemérní rostliny.
      • Fauna: Adaptovaná na sucho (velbloud, fenek, štíři).
    • Středomořská (tvrdolistá) vegetace:
      • Lokalita: Oblast Středozemního moře, Kalifornie, Chile, J Afrika, JZ Austrálie.
      • Klima: Horká, suchá léta a mírné, deštivé zimy.
      • Vegetace: Stálezelené stromy a keře s tuhými listy (olivovník, dub korkový, pinie).
  • Mírný pás:
    • Stepi:
      • Lokalita: Vnitrozemí kontinentů (prérie S. Ameriky, pampy J. Ameriky, stepi Eurasie).
      • Klima: Horká léta, studené zimy, nízké srážky.
      • Vegetace: Dominance travin.
      • Fauna: Původně velká stáda kopytníků (bizon, sajga).
      • Půdy: Velmi úrodné černozemě.
    • Listnaté a smíšené lesy:
      • Lokalita: Západní Evropa, východ USA, východní Asie.
      • Klima: Mírné, s dostatkem srážek po celý rok.
      • Vegetace: Opadavé stromy (dub, buk, javor, lípa).
      • Fauna: Jelen, srnec, prase divoké, liška.
      • Půdy: Kambizemě (hnědé lesní půdy).
    • Jehličnaté lesy (Tajga):
      • Lokalita: Rozsáhlý pás na severní polokouli (Skandinávie, Sibiř, Kanada).
      • Klima: Krátká, teplá léta a dlouhé, velmi chladné zimy.
      • Vegetace: Převážně jehličnany (smrk, jedle, modřín, borovice).
      • Fauna: Medvěd, los, vlk, rys.
      • Půdy: Kyselé, málo úrodné podzoly.
  • Subpolární a polární pás:
    • Tundra:
      • Lokalita: Severní pobřeží Eurasie a Severní Ameriky.
      • Klima: Velmi krátká léta, dlouhé zimy, půda trvale zmrzlá (permafrost).
      • Vegetace: Mechy, lišejníky, trávy, zakrslé dřeviny (břízy, vrby).
      • Fauna: Sob, polární liška, lumíci.
    • Polární pustiny:
      • Lokalita: Arktida, Antarktida, Grónsko.
      • Klima: Trvale pod bodem mrazu.
      • Vegetace: Téměř žádná (lišejníky, řasy).
      • Fauna: Vázaná na moře (lední medvěd, tuleň, tučňák).

4Vertikální stupňovitost (Výšková zonalita)

  • Princip: Změna společenstev s rostoucí nadmořskou výškou, která kopíruje horizontální zonalitu (jako cesta od rovníku k pólu).
  • Vegetační stupně ve střední Evropě (příklad Alpy): 1. Nížinný stupeň (planární): Dubové a lužní lesy. 2. Pahorkatinný stupeň (kolinní): Dubohabrové lesy. 3. Podhorský stupeň (submontánní): Bukové lesy. 4. Horský stupeň (montánní): Smrkové lesy. 5. Subalpínský stupeň: Pásmo kosodřeviny. 6. Alpínský stupeň: Horské louky a pastviny. 7. Nivální stupeň: Trvalý sníh a led.

5Biosféra vodního prostředí

  • Světový oceán:
    • Zaujímá 71 % povrchu.
    • Dělení podle světelných podmínek: Litorál (pobřežní pásmo), Pelagiál (zóna otevřeného moře), Bentál (zóna dna).
    • Organismy:
      • Plankton: Pasivně se vznášející organismy (řasy, prvoci).
      • Nekton: Aktivně plovoucí organismy (ryby, velryby, hlavonožci).
      • Benthos: Organismy žijící na dně (koráli, sasanky, mlži).
    • Nejbohatší oblasti: Šelfová moře, oblasti studených mořských proudů.
    • Významné ekosystémy: Korálové útesy, mangrovy.
  • Sladkovodní ekosystémy:
    • Tekoucí vody: Řeky, potoky.
    • Stojaté vody: Jezera, rybníky, bažiny, mokřady.

6Biosféra a člověk, Biodiverzita

  • Biodiverzita (biologická rozmanitost): Rozmanitost života na všech jeho úrovních.
    • Druhová: Počet a rozmanitost druhů.
    • Genetická: Rozmanitost genů v rámci druhu.
    • Ekosystémová: Rozmanitost ekosystémů a společenstev.
  • Antropogenní ohrožení biosféry:
    • Ničení a fragmentace biotopů: Odlesňování, vysušování mokřadů, urbanizace, těžba.
    • Znečištění (kontaminace): Znečištění ovzduší (kyselé deště), vody (eutrofizace) a půdy (pesticidy).
    • Zavádění nepůvodních (invazních) druhů: Vytlačují původní druhy.
    • Nadměrný lov, rybolov a sběr rostlin.
    • Globální klimatická změna: Mění podmínky rychleji, než se organismy dokáží adaptovat.
  • Ochrana přírody:
    • Cílem je zachování biodiverzity.
    • Úrovně ochrany:
      • Ochrana druhová: Ochrana ohrožených druhů (Červené knihy).
      • Ochrana územní: Vyhlašování chráněných území.
    • Kategorie chráněných území v ČR: Národní parky (NP), Chráněné krajinné oblasti (CHKO), Národní přírodní rezervace (NPR), Přírodní památky (PP).
    • Mezinárodní spolupráce: Úmluvy (např. CITES – regulace obchodu s ohroženými druhy), biosférické rezervace UNESCO.