Studijní materiály
EXTRA
Přihlásit
Kontakt
☰
SM
Zeměpis
Biosféra
Biosféra
Vypracovaná maturitní otázka ze zeměpisu – přehledně, s vyznačenými pojmy a schématy.
Stáhnout jako PDF
Nejbohatší oblasti
Šelfová moře, oblasti studených mořských proudů.
Obsah
Vymezení a základní pojmy
Faktory ovlivňující rozšíření organismů
Horizontální zonalita (Biomy Země)
Vertikální stupňovitost (Výšková zonalita)
Biosféra vodního prostředí
Biosféra a člověk, Biodiverzita
1
Vymezení a základní pojmy
Definice:
Živý obal Země – všechny živé organismy a jejich prostředí
Charakteristika:
Prostupuje ostatními fyzickogeografickými sférami (atmosféra, hydrosféra, litosféra, pedosféra) a ovlivňuje se s nimi
Hmotnostně zanedbatelná, významem klíčová
Základní pojmy a hierarchie:
Organismus:
Jednotlivý živý jedinec
Populace:
Jedinci téhož druhu na určitém místě
Společenstvo (biocenóza):
Populace všech druhů (rostliny, živočichové, mikroorganismy) na určitém území (biotopu)
Ekosystém:
Funkční soustava živých (biocenóza) a neživých (biotop) složek
Biom:
Soubor podobných ekosystémů v dané oblasti, daný dominantní vegetací a klimatem
Biosféra:
Soubor všech biomů na Zemi
Vědní obory:
Biogeografie, ekologie
2
Faktory ovlivňující rozšíření organismů
Abiotické (neživé) faktory:
Podnebí (klima):
Nejdůležitější faktor
Sluneční záření:
Základní zdroj energie pro fotosyntézu
Teplota:
Délka vegetačního období
Srážky:
Dostupnost vody jako limitující faktor
Vítr:
Výpar, přenos semen a pylu
Půda (edafické faktory):
Zdroj živin a vody, ukotvení rostlin
Reliéf:
Nadmořská výška:
S výškou klesá teplota a tlak
Sklon svahu:
Mocnost půdy a eroze
Orientace svahu (expozice):
Množství slunečního záření
Chemické faktory:
Složení vody, vzduchu a geologického podloží
Biotické (živé) faktory:
Vztahy mezi organismy (predace, konkurence, symbióza)
Člověk (antropogenní faktor) – dnes jeden z nejvýznamnějších
3
Horizontální zonalita (Biomy Země)
Horizontální zonalita biomů
Rozložení biomů podle zeměpisné šířky od rovníku k pólu.
Polární pás
ledové pustiny, tundra
Mírný pás
tajga, listnaté a smíšené lesy, stepi
Subtropický pás
tvrdolisté lesy, pouště a polopouště
Tropický pás
savany, střídavě vlhké lesy
ROVNÍK
tropický deštný les
Stejné pásy se zrcadlově opakují na severní i jižní
polokouli.
Rozhoduje hlavně teplota a srážky – proto biomy kopírují zeměpisnou šířku.
Rozšíření biomů primárně podle zeměpisné šířky a klimatu
Tropický pás:
Tropické deštné lesy:
Lokalita:
Okolí rovníku (Amazonský prales, Konžská pánev, Indonésie)
Klima:
Stále horké a vlhké, bez ročních období
Vegetace:
Extrémně hustá, patrovitá, obrovská biodiverzita
Fauna:
Opice, papoušci, hadi, hmyz
Půdy:
Červenozemě a žlutozemě (rychlý rozklad organické hmoty, málo úrodné)
Střídavě vlhké (monzunové) lesy:
Lokalita:
Přechod mezi deštnými lesy a savanami
Klima:
Výrazné střídání období dešťů a sucha
Vegetace:
Stromy v období sucha opadávají
Savany:
Lokalita:
Afrika, Jižní Amerika, Austrálie
Klima:
Dlouhé období sucha, krátké období dešťů
Vegetace:
Trávy s roztroušenými stromy a keři (akácie, baobaby)
Fauna:
Velcí býložravci (zebry, žirafy, sloni) a predátoři (lvi, hyeny)
Půdy:
Červené
Subtropický pás a suché oblasti:
Pouště a polopouště:
Lokalita:
Kolem obratníků (Sahara, Arabská poušť), srážkový stín hor (Gobi)
Klima:
Extrémně suché, velké denní výkyvy teplot
Vegetace:
Velmi řídká – sukulenty (kaktusy), efemérní rostliny
Fauna:
Adaptovaná na sucho (velbloud, fenek, štíři)
Středomořská (tvrdolistá) vegetace:
Lokalita:
Středozemní moře, Kalifornie, Chile, jižní Afrika, jihozápadní Austrálie
Klima:
Horká suchá léta, mírné deštivé zimy
Vegetace:
Stálezelené stromy a keře s tuhými listy (olivovník, dub korkový, pinie)
Mírný pás:
Stepi:
Lokalita:
Vnitrozemí kontinentů (prérie Severní Ameriky, pampy Jižní Ameriky, stepi Eurasie)
Klima:
Horká léta, studené zimy, nízké srážky
Vegetace:
Dominance travin
Fauna:
Původně velká stáda kopytníků (bizon, sajga)
Půdy:
Velmi úrodné černozemě
Listnaté a smíšené lesy:
Lokalita:
Západní Evropa, východ USA, východní Asie
Klima:
Mírné, dostatek srážek po celý rok
Vegetace:
Opadavé stromy (dub, buk, javor, lípa)
Fauna:
Jelen, srnec, prase divoké, liška
Půdy:
Kambizemě (hnědé lesní půdy)
Jehličnaté lesy (Tajga):
Lokalita:
Rozsáhlý pás na severní polokouli (Skandinávie, Sibiř, Kanada)
Klima:
Krátká teplá léta, dlouhé velmi chladné zimy
Vegetace:
Jehličnany (smrk, jedle, modřín, borovice)
Fauna:
Medvěd, los, vlk, rys
Půdy:
Kyselé, málo úrodné podzoly
Subpolární a polární pás:
Tundra:
Lokalita:
Severní pobřeží Eurasie a Severní Ameriky
Klima:
Velmi krátká léta, dlouhé zimy, trvale zmrzlá půda (permafrost)
Vegetace:
Mechy, lišejníky, trávy, zakrslé dřeviny (břízy, vrby)
Fauna:
Sob, polární liška, lumíci
Polární pustiny:
Lokalita:
Arktida, Antarktida, Grónsko
Klima:
Trvale pod bodem mrazu
Vegetace:
Téměř žádná (lišejníky, řasy)
Fauna:
Vázaná na moře (lední medvěd, tuleň, tučňák)
4
Vertikální stupňovitost (Výšková zonalita)
Vertikální stupňovitost vegetace
Vegetační stupně od nížinných lesů po trvalý sníh.
7. Nivální
trvalý sníh a led
6. Alpínský
horské louky a pastviny
5. Subalpínský
pásmo kosodřeviny
4. Horský (montánní)
smrkové lesy
3. Podhorský (submontánní)
bukové lesy
2. Pahorkatinný (kolinní)
dubohabrové lesy
1. Nížinný (planární)
dubové a lužní lesy
Se stoupající výškou klesá teplota – stejné střídání
společenstev jako na cestě od rovníku k pólu. Příklad
odpovídá Alpám.
Proto v horách najdeš tajgu i tundru, aniž bys jel na sever.
Princip:
Změna společenstev s rostoucí nadmořskou výškou, kopíruje horizontální zonalitu (jako cesta od rovníku k pólu)
Vegetační stupně ve střední Evropě (příklad Alpy):
1. Nížinný stupeň (planární):
Dubové a lužní lesy
2. Pahorkatinný stupeň (kolinní):
Dubohabrové lesy
3. Podhorský stupeň (submontánní):
Bukové lesy
4. Horský stupeň (montánní):
Smrkové lesy
5. Subalpínský stupeň:
Pásmo kosodřeviny
6. Alpínský stupeň:
Horské louky a pastviny
7. Nivální stupeň:
Trvalý sníh a led
5
Biosféra vodního prostředí
Světový oceán:
71 % povrchu Země
Podle světelných podmínek:
Litorál (pobřežní pásmo), pelagiál (otevřené moře), bentál (dno)
Organismy:
Plankton:
Pasivně se vznášející organismy (řasy, prvoci)
Nekton:
Aktivně plovoucí organismy (ryby, velryby, hlavonožci)
Benthos:
Organismy na dně (koráli, sasanky, mlži)
Nejbohatší oblasti:
Šelfová moře, oblasti studených mořských proudů
Významné ekosystémy:
Korálové útesy, mangrovy
Sladkovodní ekosystémy:
Tekoucí vody:
Řeky, potoky
Stojaté vody:
Jezera, rybníky, bažiny, mokřady
6
Biosféra a člověk, Biodiverzita
Biodiverzita (biologická rozmanitost):
Rozmanitost života na všech úrovních
Druhová:
Počet a rozmanitost druhů
Genetická:
Rozmanitost genů v rámci druhu
Ekosystémová:
Rozmanitost ekosystémů a společenstev
Antropogenní ohrožení biosféry:
Ničení a fragmentace biotopů:
Odlesňování, vysušování mokřadů, urbanizace, těžba
Znečištění (kontaminace):
Ovzduší (kyselé deště), vody (eutrofizace), půdy (pesticidy)
Nepůvodní (invazní) druhy:
Vytlačování původních druhů
Nadměrný lov, rybolov a sběr rostlin
Globální klimatická změna:
Rychlejší změna podmínek, než stačí adaptace organismů
Ochrana přírody:
Cíl:
Zachování biodiverzity
Úrovně ochrany:
Ochrana druhová:
Ohrožené druhy (Červené knihy)
Ochrana územní:
Vyhlašování chráněných území
Kategorie chráněných území v ČR:
Národní parky (NP), Chráněné krajinné oblasti (CHKO), Národní přírodní rezervace (NPR), Přírodní památky (PP)
Mezinárodní spolupráce:
Úmluvy (CITES – regulace obchodu s ohroženými druhy), biosférické rezervace UNESCO