Psychologie nemocného a komunikace ve zdravotnictví

1Prožívání nemoci

Nemoc: zásah do celého života člověka, nikoli jen porucha orgánu
Změny, které nemoc přináší
- omezení soběstačnosti a závislost na druhých
- ztráta soukromí a obvyklých rolí
- nejistota a strach z budoucnosti
- finanční a rodinné dopady
Reakce na nemoc
- přiměřená – pacient spolupracuje a přijímá léčbu
- bagatelizace – zlehčování, odkládání léčby
- disimulace – zatajování příznaků
- simulace – předstírání nemoci
- agravace – zveličování obtíží
Fáze vyrovnávání se se závažnou diagnózou
- popření – „to není možné, spletli se“
- hněv – „proč zrovna já“
- smlouvání
- deprese
- smíření
- fáze na sebe nemusí navazovat a mohou se vracet
Hospitalismus: negativní důsledky dlouhého pobytu ve zdravotnickém zařízení – apatie, ztráta samostatnosti

Verbální komunikace: obsah slov; má být srozumitelný, bez odborných výrazů
Neverbální komunikace – tvoří většinu sděleného
- mimika a oční kontakt
- gesta a postoj těla
- vzdálenost (proxemika)
- dotyk (haptika)
- tón a rychlost řeči (paralingvistika)
Zásady
- představit se a oslovovat pacienta jménem
- mluvit v úrovni očí, nikoli nad ležícím pacientem
- ověřit, že pacient porozuměl
- naslouchat a nepřerušovat
- zachovat mlčenlivost a soukromí
Zvláštnosti podle pacienta
- nedoslýchavý – mluvit zřetelně čelem, nekřičet
- nevidomý – ohlásit příchod i odchod, popisovat úkony
- dítě – přiměřený jazyk, přítomnost rodiče, nelhat
- senior – dostatek času, jednoduché věty, trpělivost
- cizinec – tlumočník, obrázky, jednoduchá slova
- agresivní pacient – klidný hlas, bezpečná vzdálenost, únikový prostor, přivolat pomoc
Empatie: schopnost vcítit se; není totéž co soucit ani ztotožnění
Asertivita: schopnost prosadit své bez agrese a bez ustupování

Sdělování nepříznivé zprávy
- diagnózu sděluje lékař; sestra doprovází a podporuje
- v soukromí, s dostatkem času, bez spěchu
- ověřit, co pacient chce a je schopen vyslechnout
- nabídnout další rozhovor a kontakt
Umírající pacient
- tišení bolesti a zajištění pohodlí
- nenechávat samotného, umožnit přítomnost blízkých
- sluch odeznívá jako poslední – mluvit i na zdánlivě nereagujícího
- respektovat duchovní potřeby
Paliativní péče: tlumí příznaky a zlepšuje kvalitu života, neusiluje o vyléčení
Hospic: zařízení pro nevyléčitelně nemocné, důraz na důstojnost a přítomnost rodiny
Péče o pozůstalé: šetrné sdělení, dostatek času, možnost rozloučení

Zdroje zátěže
- směnný provoz a nedostatek personálu
- odpovědnost za lidský život
- kontakt s bolestí a umíráním
- konflikty s pacienty i v týmu
Syndrom vyhoření – postupné vyčerpání
- fáze nadšení, stagnace, frustrace, apatie, vyhoření
- projevy: únava, cynismus k pacientům, pokles výkonu, poruchy spánku
Prevence
- oddělovat práci a osobní život
- pravidelný odpočinek a pohyb
- supervize a sdílení v týmu
- reálná očekávání
- další vzdělávání a smysluplnost práce
Etický kodex: Práva pacientů a Etický kodex sester vymezují úctu k člověku, mlčenlivost a odbornost