Renesance

1Zařazení a myšlenkový základ

Období: 14.–16. století, počátek v Itálii, odtud do zbytku Evropy
Název: znovuzrození, míněno znovuzrození antiky
Humanismus: člověk a pozemský život středem zájmu, nikoli jen příprava na věčnost
Nové postavení umělce: z anonymního řemeslníka se stává jmenovaná osobnost
Zadavatel: vedle církve i bohatá města a rodiny, ve Florencii Medicejští

Trecento: 14. století, předěl, Giotto zavádí prostor a lidský cit
Quattrocento: 15. století, raná renesance, objev perspektivy, Florencie
Cinquecento: 16. století, vrcholná renesance, Řím a Benátky
Manýrismus: závěr 16. století, protažené postavy, nejistý prostor, záměrná nadsázka

Filippo Brunelleschi: kupole florentského dómu, dvojitá skořepina bez centrálního lešení
Leon Battista Alberti: teoretik, průčelí Santa Maria Novella
Donato Bramante: Tempietto v Římě, první plány svatopetrského chrámu
Andrea Palladio: vily v Benátsku, vliv na evropskou architekturu na staletí dopředu
Znaky:
- vodorovné členění, římsy, symetrie
- antické sloupové řády jako ozdoba i řád fasády
- půlkruhový oblouk a kupole, jasné geometrické tvary

Donatello: bronzový David jako první volně stojící nahá socha od antiky, jezdecká socha Gattamelaty
Michelangelo Buonarroti: David ve Florencii, Pieta ve svatopetrském chrámu, Mojžíš
Přístup: studium anatomie, socha stojí sama za sebe, ne jako ozdoba stavby

Lineární perspektiva: jeden úběžník, měřitelný prostor, objev Brunelleschiho, teorie Albertiho
Masaccio: freska Trojice, první důsledné použití perspektivy v malbě
Sandro Botticelli: Zrození Venuše, Primavera, antická mytologie jako téma
Leonardo da Vinci: Mona Lisa, Poslední večeře, sfumato – měkký přechod bez obrysu
Raffael Santi: Athénská škola, madony, dokonalá vyváženost kompozice
Michelangelo jako malíř: strop Sixtinské kaple, Poslední soud
Benátská škola: Tizian, Tintoretto, Veronese – barva a světlo místo kresby

Odlišnost: méně antiky, více pozorování skutečnosti a detailu
Jan van Eyck: Gentský oltář, portrét manželů Arnolfiniových, rozvinutá olejová malba
Albrecht Dürer: autoportréty, grafické listy, spojení severní preciznosti s italskou teorií
Hieronymus Bosch: Zahrada pozemských rozkoší, obrazivé podobenství
Pieter Bruegel starší: venkovský život, Lovci na sněhu, Selská svatba

Nástup: od počátku 16. století, nejdřív jako ozdoba na gotických stavbách
Letohrádek královny Anny: Pražský hrad, nejčistší renesanční stavba u nás
Sgrafito: škrábaná dvouvrstvá omítka, psaníčka nebo figurální výjevy
Města: Telč, Slavonice a Nové Město nad Metují s dochovanými náměstími
Zámky: Litomyšl, Opočno, Bučovice – arkádová nádvoří
Rudolfínská Praha: Rudolf II. jako sběratel, manýrismus, Giuseppe Arcimboldo