Moderní umění první poloviny 20. století

1Východisko

Období: zhruba 1905–1945
Zlom: umění přestává napodobovat viditelný svět a začíná si vytvářet vlastní
Souvislosti: první světová válka, psychoanalýza, technika, rozpad starých jistot
Tempo: směry se střídají po několika letech, ne po staletích

Období: 1905–1907
Název: les fauves, divá zvěř – posměšek kritika nad výstavou
Program: barva osvobozená od popisu, obloha smí být červená
Henri Matisse: Tanec, Radost ze života, později papírové výstřižky
André Derain a Maurice de Vlaminck: krajiny v čistých nelomených barvách

Program: vyjádřit vnitřní stav, i za cenu deformace tvaru a barvy
Die Brücke: Drážďany od roku 1905, Ernst Ludwig Kirchner, hranatý tvar, dřevoryt
Der Blaue Reiter: Mnichov od roku 1911, Vasilij Kandinskij, Franz Marc, duchovní obsah barvy
Předchůdci: Van Gogh a Munch
Přesah: expresionistický film a divadlo, Kabinet doktora Caligariho

Období: 1907–1914
Zahájení: Pablo Picasso, Avignonské slečny, rok 1907
Východisko: Cézannova stavba tvaru a africká plastika
Program: ukázat předmět z několika stran najednou
- analytický kubismus – tvar se rozkládá na plošky, barva ustupuje do hněda a šeda
- syntetický kubismus – tvar se znovu skládá, přibývá koláž a vlepený papír
Georges Braque: spolutvůrce směru, zátiší a hudební nástroje
Přesah do sochy a architektury: u nás naprosto ojedinělá kubistická architektura

Období: od roku 1909, Itálie
Manifest: Filippo Tommaso Marinetti oslavuje rychlost, stroj a moderní město
Umberto Boccioni: Jedinečné formy kontinuity v prostoru – socha rozpohybovaného chodce
Výtvarné prostředky: opakované obrysy jako fáze pohybu, průnik tvaru a prostoru
Stinná stránka: obdiv k válce a síle, blízkost pozdějšímu fašismu

Podstata: obraz nezobrazuje nic z viditelného světa, tvar a barva mluví samy
Vasilij Kandinskij: první nepředmětné akvarely kolem roku 1910, spis O duchovnosti v umění
Piet Mondrian: neoplasticismus, pravý úhel, tři základní barvy, černá mřížka
Kazimir Malevič: suprematismus, Černý čtverec na bílém pozadí
Bauhaus: škola v Německu 1919–1933, spojení umění, řemesla a průmyslového návrhu

Dada: od roku 1916 v Curychu, protest proti válce a proti smyslu vůbec
Marcel Duchamp: ready-made, Fontána z roku 1917 – umělecké dílo je to, co umělec označí
Surrealismus: od roku 1924, manifest André Bretona, sen a nevědomí jako zdroj
Salvador Dalí: Persistence paměti, měkké hodinky, precizní malba nemožných výjevů
René Magritte: Zrada obrazů, hra s tím, co je věc a co její obraz
Joan Miró a Max Ernst: automatická kresba, frotáž, znakové tvarosloví

Osma: od roku 1907, první nástup moderny u nás, Emil Filla, Bohumil Kubišta
Skupina výtvarných umělců: od roku 1911, český kubismus
Bohumil Kubišta: Podobizna otce, Svatý Šebestián
Otto Gutfreund: kubistická socha, Úzkost
Kubistická architektura: Josef Gočár – dům U Černé Matky Boží, Josef Chochol – vila pod Vyšehradem
Devětsil: od roku 1920, poetismus, Karel Teige a obrazové básně
Jindřich Štyrský a Toyen: artificialismus, poté český surrealismus
Josef Šíma: Paříž, mytická krajina se světelnými tělesy