6) Zásoby a jejich oceňování

Vymezení zásob a jejich druhy

• Zásoby:
  • Krátkodobý oběžný majetek určený k jednorázové spotřebě nebo dalšímu prodeji.
• Druhy zásob:
  • Materiál – suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly.
  • Nedokončená výroba a polotovary – rozpracovaná výroba.
  • Výrobky – vlastní hotová produkce určená k prodeji.
  • Zboží – nakupované zásoby určené k dalšímu prodeji v nezměněné podobě.
• Oceňování zásob:
  • Pořizovací cenou (nákupní cena + vedlejší náklady na pořízení).
  • Vlastními náklady (u zásob vlastní výroby – materiál, mzdy, režie).

Způsob A a způsob B účtování zásob

• Způsob A:
  • Každý pohyb zásob se účtuje průběžně na skladové účty (111, 112, 132…).
  • Při nákupu: na účty zásob, při vyskladnění: do nákladů (501, 504…).
  • Přesnější, používá se u větších podniků s významným objemem zásob.
• Způsob B:
  • Při nákupu zásob se účtuje přímo do nákladů (501, 504…).
  • Na konci období se provede inventura a zjištěný stav zásob se převede do majetku (112, 132…).
  • Jednodušší, používaný u menších firem.
• Příklad rozdílu:
  • Způsob A – nákup materiálu 112/321, spotřeba 501/112.
  • Způsob B – nákup materiálu 501/321, konečný stav skladu 112/501 (při uzávěrce).

Metody oceňování úbytku zásob (FIFO, vážený aritmetický průměr)

• FIFO (First In, First Out):
  • Zásoby odcházejí ze skladu v pořadí, v jakém byly nakoupeny.
  • Úbytek oceňujeme cenou nejstarších zásob na skladě.
  • Používá se často u zboží, potravin, kde má význam pořadí spotřeby.
• Vážený aritmetický průměr:
  • Cena zásob se přepočítá po každém nákupu nebo v určitých intervalech.
  • Výpočet: celková hodnota zásob / celkové množství.
  • Úbytek se oceňuje touto průměrnou cenou.
• Dopad na hospodářský výsledek:
  • Při růstu cen → FIFO vede k nižším nákladům (starší, levnější zásoby jdou do spotřeby), vyšším ziskům.
  • Vážený průměr „vyhlazuje“ rozdíly, zisky jsou stabilnější.

Inventarizace zásob

• Účel inventarizace:
  • Porovnání účetního stavu zásob se skutečností na skladě.
  • Zjištění mank, přebytků, zastaralých zásob.
• Průběh inventarizace:
  • Fyzická inventura – přepočítání, převážení, přeměření zásob.
  • Porovnání se stavem v účetnictví (skladové karty, účet 112, 132…).
  • Zjištěné rozdíly se zaúčtují.
• Manka a přebytky:
  • Manko – skutečný stav je menší než účetní → účtuje se do nákladů (549 – Manka a škody).
  • Přebytky – skutečný stav je vyšší než účetní → účtují se do výnosů (648 – Ostatní provozní výnosy).
  • Část manka může být hrazena odpovědnou osobou (pohledávka za zaměstnancem).

Oceňovací rozdíly a znehodnocení zásob

• Znehodnocení zásob:
  • Zásoby mohou být zastaralé, neprodejné, poškozené.
  • V souladu s principem opatrnosti se tvoří opravné položky.
• Opravné položky k zásobám:
  • Dočasné snížení hodnoty zásob.
  • Účtují se do nákladů (559 – Tvorba opravných položek).
  • Pokud důvod pominul, opravná položka se rozpustí (výnos 659).