Studijní materiály
EXTRA Přihlásit Kontakt

Vedlejší věty a spojky

1Souřadicí spojky

  • Vliv na slovosled: žádný, sloveso zůstává na druhé pozici
  • Postavení spojky: do pozic se nepočítá
SpojkaVýznamPříklad
undaIch lerne Deutsch und ich spreche auch Englisch.
aberaleIch möchte kommen, aber ich habe keine Zeit.
oderneboWir gehen ins Kino oder wir bleiben zu Hause.
dennprotožeIch bleibe zu Hause, denn ich bin krank.
sondernnýbrž (po záporu)Er kommt nicht heute, sondern morgen.
  • aber × sondern: sondern pouze po záporu, ve významu opravy

2Podřadicí spojky

  • Vliv na slovosled: určité sloveso jde na konec vedlejší věty
  • Interpunkce: čárka povinná
  • Vedlejší věta na prvním místě: hlavní věta pak začíná slovesem – Weil ich krank bin, bleibe ich zu Hause
SpojkaVýznamPříklad
dassžeIch weiß, dass er heute kommt.
weilprotožeIch lerne, weil ich das Abitur machen will.
wennkdyž, kdybyWenn ich Zeit habe, lese ich.
alskdyž (jednou v minulosti)Als ich klein war, wohnte ich in Brünn.
obzdaIch weiß nicht, ob er kommt.
obwohlačkoliEr arbeitet, obwohl er krank ist.
damitaby (jiný podmět)Ich erkläre es, damit du es verstehst.
bevordříve nežBevor ich gehe, rufe ich dich an.
nachdempoté coNachdem wir gegessen hatten, gingen wir.
währendzatímcoWährend sie kocht, deckt er den Tisch.
seitdemod té doby coSeitdem er hier wohnt, ist er glücklich.
solangedokudSolange es regnet, bleiben wir drinnen.
  • wenn × als: als pro jednorázovou událost v minulosti, wenn pro opakování a pro přítomnost a budoucnost

3Vztažné věty

  • Rod a číslo zájmena: podle slova, ke kterému se věta vztahuje
  • Pád zájmena: podle jeho funkce ve vedlejší větě
  • Slovosled: sloveso na konci
  • Tvary: shodné s určitým členem kromě genitivu a dativu množného čísla
Pádmužskýženskýstřednímnožné číslo
Nominativderdiedasdie
Genitivdessenderendessenderen
Dativdemderdemdenen
Akkusativdendiedasdie
  • 1. pád: Das ist der Mann, der in Berlin wohnt
  • 4. pád: Das ist der Mann, den ich gestern getroffen habe
  • 3. pád: Das ist der Mann, dem ich geholfen habe
  • S předložkou: předložka stojí před zájmenem – Das ist das Haus, in dem ich wohne

4Infinitiv s zu

  • Užití: po většině sloves, podstatných a přídavných jmen; infinitiv stojí na konci věty
  • Příklady: Ich habe vor, nach Deutschland zu fahren; Es ist wichtig, jeden Tag zu lernen
  • Odlučitelná předpona: zu se vkládá doprostřed – anzurufen, einzukaufen, aufzustehen
  • Bez zu se pojí
    • způsobová slovesa – Ich muss lernen
    • werden v budoucím čase – Ich werde kommen
    • sehen, hören, lassen, gehen, bleibenIch höre ihn singen; Ich gehe schwimmen
  • Vazby
    • um … zu – aby, stejný podmět: Ich lerne, um das Abitur zu schaffen
    • ohne … zu – aniž: Er ging weg, ohne etwas zu sagen
    • statt … zu – místo aby: Statt zu lernen, spielt er
  • um … zu × damit: um … zu při shodném podmětu, damit při odlišném

5Časté chyby

  • Přímý slovosled po weil: weil ich bin müde
  • Chybějící čárka: němčina ji píše před každou vedlejší větou
  • Sloveso na konci po denn: denn je souřadicí
  • zu po způsobovém slovese: Ich muss zu lernen
  • Chybějící inverze: Wenn ich Zeit habe, ich gehe ins Kino
  • Záměna dass a das: dass je spojka, das člen nebo vztažné zájmeno; das lze nahradit welches