Software a jeho rozdělení

Co je software

Software, neboli programové vybavení, je souhrnný název pro všechny počítačové programy a data používané v počítači.
Jedná se o nehmotnou část počítače, která dává hardwaru (fyzickým komponentám) instrukce, co má dělat.
Software je považován za autorské dílo a jeho používání se řídí licenčními podmínkami.

Podle funkce lze software rozdělit do tří hlavních kategorií:

Systémový software: Zajišťuje a spravuje chod samotného počítače a jeho hardwaru.
Aplikační software: Umožňuje uživateli provádět konkrétní, užitečné činnosti.
Vývojový software (nástroje): Slouží programátorům k tvorbě nového softwaru.

Tvoří základní vrstvu, která komunikuje s hardwarem a vytváří prostředí pro běh ostatních programů.

Operační systémy (OS): Základní programové vybavení, které je aktivní od zapnutí po vypnutí počítače. Spravuje zdroje (procesor, paměť, disky), poskytuje uživatelské rozhraní a spouští aplikace.
- Příklady: Microsoft Windows, macOS, Linux, Android, iOS.
Firmware: Software napevno uložený v hardwarovém zařízení, často v paměti typu ROM. Zajišťuje základní funkce daného zařízení.
- Příklady: BIOS/UEFI v počítači, software v tiskárně, routeru nebo pračce.
Pomocné nástroje (Utility): Programy určené pro správu, údržbu a optimalizaci operačního systému.
- Příklady: Antivirové programy, nástroje pro zálohování, správci souborů, programy pro čištění disku (např. CCleaner).
Ovladače zařízení (Drivers): Specializovaný software, který umožňuje operačnímu systému komunikovat s konkrétním kusem hardwaru (např. grafickou kartou, tiskárnou).

Programy, se kterými uživatel přímo pracuje a které mu slouží k vykonávání specifických úkolů.

Kancelářské balíky: Textové editory (MS Word, LibreOffice Writer), tabulkové procesory (MS Excel, LibreOffice Calc), prezentační programy (MS PowerPoint).
Webové prohlížeče: Pro přístup k internetovým stránkám (Google Chrome, Mozilla Firefox, Microsoft Edge).
Grafické editory: Pro tvorbu a úpravu obrázků (Adobe Photoshop, GIMP, Zoner Photo Studio).
Multimediální software: Přehrávače hudby a videa (VLC Media Player, Spotify).
Zábavní software: Počítačové hry.
Specializovaný software: Účetní programy, CAD systémy pro technické kreslení, informační systémy (ERP) atd.

Nástroje, které používají programátoři k psaní, testování a ladění (debugování) jiného softwaru.

Vývojová prostředí (IDE): Komplexní aplikace integrující textový editor, překladač a debugger (např. Visual Studio, IntelliJ IDEA, PyCharm).
Překladače a interprety: Převádějí zdrojový kód napsaný v programovacím jazyce do strojového kódu, kterému rozumí počítač.
Debuggery: Pomáhají odhalovat a opravovat chyby (bugy) v programu.
Systémy pro správu verzí: Umožňují sledovat změny v kódu a spolupracovat v týmu (např. Git).

Licence je smlouva, která definuje, jakým způsobem může uživatel software používat.

Proprietární software (vlastnický): Zdrojový kód není veřejný a uživatel má omezená práva. Vlastníkem zůstává autor.
- Komerční software: Za jeho používání je nutné zaplatit (např. Microsoft Windows, Adobe Photoshop).
- Freeware: Lze jej používat zdarma, ale autor si ponechává autorská práva a kód je uzavřený (např. Skype, Google Chrome).
- Shareware: Program lze zdarma vyzkoušet po omezenou dobu nebo s omezenými funkcemi. Pro plné využití je třeba zaplatit (např. WinRAR).
Svobodný a open-source software (FOSS): Zdrojový kód je veřejně dostupný a uživatelé mají svobodu software používat, studovat, upravovat a dále šířit.
- Příklady: Operační systém Linux, kancelářský balík LibreOffice, grafický editor GIMP.
Public domain: Autor se vzdal veškerých autorských práv a dílo lze volně používat bez jakýchkoliv omezení.

Desktopové aplikace: Instalují se a běží přímo v operačním systému na stolním počítači nebo notebooku (např. Microsoft Excel).
Webové aplikace: Běží na vzdáleném serveru a uživatel k nim přistupuje přes webový prohlížeč. Není nutná instalace (např. Google Docs, internetové bankovnictví).
Mobilní aplikace: Jsou navrženy pro chytré telefony a tablety s operačními systémy jako Android nebo iOS.