Studijní materiály
EXTRA
Přihlásit
Kontakt
☰
SM
Hudební výchova
Vznik a počátky hudby
Vznik a počátky hudby
Vypracovaná maturitní otázka z hudební výchovy – přehledně, v bodech.
Stáhnout jako PDF
Obsah
Problematika datování a pramenů
Teorie o vzniku hudby
Funkce hudby v pravěké společnosti
Nejstarší hudební nástroje (archeologické nálezy)
Počátky hudby v prvních civilizacích (přechod do starověku)
1
Problematika datování a pramenů
Absence přímých důkazů:
Žádné notové zápisy ani písemné zprávy o hudbě pravěku
Archeologické nálezy:
Hlavní zdroj poznání – nástroje z odolných materiálů (kosti, mamutovina, kámen)
Dřevo, kůže a rostlinné materiály se dochovaly jen výjimečně
Ikonografie:
Jeskynní malby a rytiny s postavami tanečníků nebo hudebníků
Příklad:
malba v jeskyni Tří bratří ve Francii – postava hrající na hudební luk
Etnomuzikologie:
Hudba přírodních národů (Afrika, Austrálie, Amerika) jako analogie k pravěké hudbě
2
Teorie o vzniku hudby
Teorie signální a komunikační:
Dorozumívání na dálku (rohy, bubny)
Melodický křik k varování nebo svolání skupiny
Teorie rytmu a práce:
Rytmus jako doprovod kolektivní práce (lov, zemědělství, veslování)
Pravidelný rytmus synchronizoval pohyby a zvyšoval efektivitu
Teorie mimésis (nápodoby):
Charles Darwin:
Nápodoba zvuků zvířat, hlavně zpěvu ptáků; souvislost s námluvami a výběrem partnera
Teorie spojená s řečí a emocemi:
Jean-Jacques Rousseau:
Společný původ hudby a řeči v citově zabarvených projevech
Prvotní jazyk melodický a „zpívaný“, teprve později se oddělila racionální řeč a emocionální hudba
Johann Gottfried Herder:
Společný základ v citově nabitých zvucích a oslavných zpěvech
Herbert Spencer:
Původ v citoslovcích a emocionálních projevech (smích, pláč, křik), postupně zintenzivněných a rytmizovaných
Teorie kultovní (magická):
Nástroj ke kontaktu s nadpřirozenými silami, bohy a duchy
Neoddělitelná součást magických a náboženských rituálů
3
Funkce hudby v pravěké společnosti
Rituální a magická funkce:
Obřady spojené s narozením, smrtí, iniciací, lovem či bojem
Snaha ovlivnit přírodní síly – úspěšný lov, přivolání deště, odvrácení zla
Šamani používali hudbu a tanec k extázi a komunikaci se světem duchů
Sociální a stmelující funkce:
Posilování sounáležitosti a identity kmene
Společný zpěv a tanec upevňovaly sociální vazby
Komunikační funkce:
Předávání signálů mezi lovci
Svolávání členů tlupy
Pracovní funkce:
Udržování rytmu při kolektivních činnostech
4
Nejstarší hudební nástroje (archeologické nálezy)
Rozdělení hudebních nástrojů
Nástroje se dělí podle toho, co v nich rozechvívá vzduch – vlastní tělo, blána, vzduchový sloupec nebo struna.
Idiofony – samozvučné
chvěje se tělo nástroje: chřestidla,
škrabky, činely
Membranofony – blanozvučné
chvěje se napjatá blána: bubny, tamburína
Aerofony – vzduchozvučné
chvěje se vzduchový sloupec: flétny,
píšťaly, rohy
Chordofony – strunné
chvěje se struna: hudební luk, lyra, harfa,
loutna
Dělení Hornbostel–Sachs platí pro nástroje všech dob i
kultur – od pravěkých píšťal po dnešní orchestr.
Nejstarší jsou idiofony, nejmladší chordofony – v paleolitu je jejich existence jen hypotetická.
Idiofony (samozvučné nástroje):
Nejjednodušší a pravděpodobně nejstarší typ nástrojů
Příklady:
škrabky (kámen, kosti), chřestidla (vydlabané plody se semeny, mušle, hliněná štěrchátka), tlučky, duté kmeny (štěrbinové bubny)
Membranofony (blanozvučné nástroje):
Bubny potažené zvířecí kůží
Vývojově mladší než štěrbinové bubny
Materiály:
hliněné nádoby, dřevěné rámy
Aerofony (vzduchozvučné nástroje):
Píšťaly a flétny z dutých ptačích kostí (sup, labuť) nebo mamutoviny
Nejznámější nálezy:
Jeskyně Geißenklösterle a Hohle Fels (Německo):
Flétny ze supích kostí a mamutoviny, stáří 35 000 až 40 000 let
Nejstarší dochované hudební nástroje na světě
Zvířecí rohy a velké mořské lastury jako primitivní trubky
Chordofony (strunné nástroje):
Existence v paleolitu je hypotetická
Hudební luk:
Pravděpodobně první strunný nástroj, vyvinutý z loveckého luku
Zvuk zesilován přiložením k ústní dutině
5
Počátky hudby v prvních civilizacích (přechod do starověku)
Mezopotámie:
Součást chrámových obřadů i světských slavností na královském dvoře
Profesionální hudebníci se společenskou prestiží
Klínopisné tabulky naznačují hudební teorii (ladění, intervaly)
Nástroje:
harfy, lyry (často s hlavou býka), loutny, dvojité šalmaje, bubny, činely
Starověký Egypt:
Klíčová role v náboženských rituálech a bohoslužbách
Hudbu podle víry stvořila bohyně Hathor
Součást dvorního života a hostin, doprovod otroků při práci
Hieroglyfické nápisy a malby v hrobkách detailně zobrazují hudebníky a nástroje
Nástroje:
harfy a lyry, loutny, flétny, dvojité klarinety, sistra (chrámová chřestidla), bubny, trubky