Hudba klasicismu (přibližně 1750–1820) je obdobím, které následuje po baroku a předchází romantismu. Je to styl spojený s osvícenstvím, který klade důraz na rozum, řád, rovnováhu, uměřenost a formální dokonalost. Hudba se stává srozumitelnější, melodičtější a elegantnější.
1Obecné znaky a kontext
Filozofické pozadí: Osvícenství – víra v rozum, vědu a pokrok
Odklon od náboženského mysticismu baroka
Estetický ideál: Vzor v antice – krása v rovnováze, symetrii, jednoduchosti a formální čistotě
„Vznešená prostota a klidná velikost“
Sociální změny: Vzestup měšťanstva, přesun hudby ze šlechtických dvorů a chrámů do veřejných koncertních sálů
Vzniká hudební trh a veřejná hudební kritika
Hlavní centrum: Vídeň – působiště Haydna, Mozarta a Beethovena
Celkový charakter hudby:
Zpěvnost a srozumitelnost: Melodie je nejdůležitější prvek
Přehlednost a jasnost: Logická a symetrická struktura
Elegance a lehkost: Odklon od barokní monumentality a patosu
2Nové kompoziční rysy (oproti baroku)
Hudební textura: Dominantní homofonie – jedna vedoucí melodie s akordickým doprovodem
Polyfonie (kontrapunkt) nezaniká, používá se ale méně, hlavně v provedení sonátové formy
Melodie:
Pravidelná a symetrická, členěná do čtyř- nebo osmitaktových frází
Zpěvná, přehledná, snadno zapamatovatelná
Harmonie:
Jednodušší a přehlednější než v baroku
Harmonický rytmus (rychlost střídání akordů) je pomalejší
Typický doprovodný prvek: Albertiho bas – rozložené akordy v levé ruce klavíru
Rytmus:
Pestřejší a proměnlivější než barokní „motorický“ rytmus
Dynamika:
Objev přechodové dynamiky: crescendo (zesilování) a decrescendo či diminuendo (zeslabování)
Nahrazuje barokní terasovitou dynamiku (skoky forte – piano)
Zánik bassa continua: Generálbas nahrazují plně vypsané akordy a harmonie v orchestru
3Klasicistní orchestr
Standardizace obsazení: Vzniká základ moderního symfonického orchestru
Smyčcová sekce: Základ orchestru (1. a 2. housle, violy, violoncella, kontrabasy)
Dechová sekce: Samostatná a barevně důležitá složka
Dřevěné nástroje: 2 flétny, 2 hoboje, 2 fagoty
Nově se trvale zařazuje klarinet
Žesťové nástroje: 2 lesní rohy, 2 trubky
Bicí nástroje: Tympány
4Hudební formy a žánry
Nejdůležitější forma klasicismu – stojí v první větě symfonií, sonát, koncertů i kvartetů.
Sonátová forma
Nejdůležitější a nejcharakterističtější forma klasicismu
Uplatnění v prvních větách symfonií, koncertů, sonát a smyčcových kvartetů
Práce se dvěma kontrastními tématy
Struktura: 1. Expozice
Představení hudebního materiálu
Hlavní téma: Energické, v základní tónině (tonice)
Vedlejší téma: Lyrické, kontrastní, v dominantní nebo paralelní tónině
Závěrečné téma (coda): Potvrzuje novou tóninu
Expozice se zpravidla opakuje
2. Provedení:
Nejkonfliktnější, dramatická část
Práce s tématy z expozice – rozklad, kombinace, modulace do vzdálených tónin
3. Repríza:
Návrat k původnímu materiálu, uklidnění
Hlavní i vedlejší téma se vracejí, obě už v základní tónině
4. Coda: Krátký závěr potvrzující celou větu
Cyklické formy (vícevěté skladby)
Symfonie:
Nejprestižnější orchestrální žánr
Standardní 4 věty:
1. věta: Rychlá (Allegro), sonátová forma
2. věta: Pomalá (Adagio, Andante), lyrická, variační nebo písňová forma
3. věta: Taneční (menuet, později scherzo), třídobý takt, forma A-B-A
4. věta: Finále, rychlé (Allegro, Presto), rondo nebo sonátová forma
Sonáta:
Skladba pro sólový nástroj (nejčastěji klavír) nebo pro sólový nástroj s klavírem