• SM
• Hudební výchova
• Česká národní hudba

Česká národní hudba je specifický fenomén 19. století, úzce spjatý s procesem národního obrození. Jejím cílem bylo vytvoření svébytného uměleckého stylu, který by čerpal z domácích tradic a mohl se hrdě zařadit do kontextu evropské hudby. Nejedná se o veškerou hudbu vzniklou v českých zemích, ale o díla skladatelů, kteří vědomě usilovali o vytvoření národního hudebního jazyka.

1Kořeny a společenský kontext

• Národní obrození: Hnutí za vzkříšení českého jazyka, kultury a národní identity
  • Hudba jedním z jeho nejdůležitějších nástrojů
• Institucionální základna:
  • Stavovské divadlo: První opery v češtině
  • Prozatímní divadlo (1862): Scéna pro český repertoár, klíčová pro Smetanu
  • Národní divadlo (1881/1883): Symbol národní svébytnosti, „Zlatá kaplička“
  • Umělecká beseda, Hlahol: Spolky sdružující umělce a podporující národní umění
• Hlavní znaky národního stylu:
  • Inspirace lidovou hudbou: Melodie, taneční rytmy (polka, furiant, skočná, sousedská) a harmonie českého a moravského folklóru
  • Programnost: Náměty z české historie, mytologie, literatury a přírody
  • Opera v národním jazyce: Nejprestižnější žánr, schopný vyjádřit národní příběhy a osudy

2Předchůdci a rané období

• František Škroup (1801–1862):
  • Kapelník Stavovského divadla
  • Opera Dráteník (1826): První původní česká opera
  • Hudba k Fidlovačce (1834): Obsahuje píseň Kde domov můj – dnešní národní hymnu
• Pavel Křížkovský (1820–1885):
  • Sběratel lidových písní, působil na Moravě
  • Mistr sborové tvorby, ovlivnil Leoše Janáčka

3Bedřich Smetana (1824–1884) – Zakladatel české národní hudby

• Význam: Programově vytvořil moderní českou národní hudbu na světové úrovni
• Cílem nebylo citovat lidové písně, ale vystihnout jejich ducha a charakter
• Charakteristika stylu:
  • Zpěvná, deklamačně přesná melodika
  • Stylizované taneční rytmy, především polka
  • Mistrovská instrumentace a programní myšlení
• Klíčová díla:
  • Opery (8 dokončených):
    • Braniboři v Čechách: První historická opera, vážná
    • Prodaná nevěsta: Vrcholná komická národní opera, archetyp českého stylu
    • Dalibor: Monumentální tragická opera
    • Libuše: Slavnostní fanfárová opera pro korunovaci, nakonec zahájila Národní divadlo
    • Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna
  • Cyklus symfonických básní Má vlast:
    • Vrchol české programní hudby – oslava české země a historie
    • Části:
    • 1. Vyšehrad – historie, harfy lomenozpěvců
    • 2. Vltava – tok řeky českou krajinou
    • 3. Šárka – dívčí válka
    • 4. Z českých luhů a hájů – obraz české přírody
    • 5. Tábor – husitská tematika, chorál „Ktož jsú boží bojovníci“
    • 6. Blaník – legenda o blanických rytířích
  • Komorní tvorba:
    • Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“: Autobiografie až po ohluchnutí (vysoký tón v závěru)
  • Klavírní tvorba: České tance, cyklus Sny

4Antonín Dvořák (1841–1904) – Světový klasik české hudby

• Význam: Spojil Smetanův národní odkaz s klasicko-romantickou formální dokonalostí (navazoval na Brahmse)
• Proslavil českou hudbu po celém světě
• Na rozdíl od Smetany čerpal častěji přímo z folklóru
• Charakteristika stylu:
  • Mimořádná melodická invence
  • Mistrovská instrumentace a smysl pro formu
  • Rytmická a melodická inspirace českou i slovanskou lidovou hudbou
• Klíčová díla:
  • Symfonie (9):
    • Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“: Vznikla v USA, inspirace indiánskými a černošskými melodiemi, duchem ale česká
    • Symfonie č. 8 G dur „Anglická“
    • Symfonie č. 7 d moll
  • Koncerty:
    • Koncert pro violoncello a orchestr h moll: Považovaný za nejlepší violoncellový koncert všech dob
    • Koncert pro housle a orchestr a moll
  • Orchestrální skladby:
    • Slovanské tance (I. a II. řada): Dílo, které ho okamžitě proslavilo
    • Karneval, V přírodě, Othello – koncertní předehry
  • Opery (11):
    • Rusalka: Nejhranější česká opera ve světě, lyrická pohádka
    • Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij, Armida
  • Vokálně-instrumentální díla:
    • Stabat Mater, Svatá Ludmila, Rekviem
  • Komorní tvorba:
    • Smyčcový kvartet F dur „Americký“

5Zdeněk Fibich (1850–1900)

• Význam: Třetí z velkých tvůrců české národní hudby, blíž německému novoromantismu (Wagner, Schumann)
• Charakteristika stylu:
  • Důraz na literární a dramatické náměty
  • Tvůrce koncertního melodramu – recitace s doprovodem orchestru
• Klíčová díla:
  • Melodramatická trilogie Hippodamie na text Vrchlického
  • Opera Šárka
  • Symfonická báseň Toman a lesní panna
  • Klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky

6Následovníci a přelom 19. a 20. století

• Leoš Janáček (1854–1928):
  • Originální tvůrce světového významu, vycházel z moravské lidové hudby
  • Jedinečný styl na základě nápěvkové mluvy – zaznamenával melodii a rytmus lidské řeči
  • Dílo: Opery Její pastorkyňa (Jenůfa), Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky; Sinfonietta, Glagolská mše
• Josef Suk (1874–1935):
  • Dvořákův žák a zeť, představitel pozdního romantismu
  • Po smrti Dvořáka a manželky se jeho styl prohloubil a směřoval k moderně
  • Dílo: Symfonie Asrael, symfonická báseň Pohádka
• Vítězslav Novák (1870–1949):
  • Inspirace moravským a slovenským folklórem, prvky impresionismu
  • Dílo: Slovácká suita, symfonická báseň V Tatrách