Minulé časy – passé composé a imparfait

1Passé composé

Infinitiv	Příčestí	Infinitiv	Příčestí
être	été	avoir	eu
faire	fait	prendre	pris
voir	vu	vouloir	voulu
pouvoir	pu	devoir	dû
savoir	su	venir	venu
mettre	mis	écrire	écrit
lire	lu	boire	bu
ouvrir	ouvert	offrir	offert

avoir: naprostá většina sloves – J'ai mangé
être: dvě skupiny
- slovesa pohybu a změny stavu – aller, venir, arriver, partir, entrer, sortir, monter, descendre, rester, tomber, naître, mourir, retourner, passer, devenir
- všechna zvratná slovesa – Je me suis levé
Dvojí vazba: monter, descendre, sortir, passer mají s předmětem avoir – Je suis sorti × J'ai sorti la poubelle

Po être: příčestí se shoduje s podmětem – Elle est partie. Ils sont arrivés
Po avoir: shoda jen s předmětem ve 4. pádě, stojí-li před slovesem – Les livres que j'ai lus. Je les ai vus
Bez předmětu vpředu: příčestí se nemění – J'ai lu les livres
Zvratná slovesa: shoda s podmětem, není-li ve větě jiný předmět – Elle s'est levée × Elle s'est lavé les mains

Tvoření: kmen 1. osoby množného čísla přítomného času + koncovky -ais, -ais, -ait, -ions, -iez, -aient
Jediná výjimka: être → j'étais
Užití: popis, okolnosti, opakovaný nebo obvyklý děj, věk, počasí
Typické výrazy: souvent, toujours, tous les jours, pendant que, quand j'étais petit
Rozdíl: imparfait tvoří kulisu, passé composé do ní vstoupí – Il pleuvait quand je suis sorti
Plus-que-parfait: imparfait pomocného slovesa + příčestí; děj předcházející jinému minulému ději – Quand je suis arrivé, ils étaient déjà partis

avoir u sloves pohybu: J'ai allé místo Je suis allé
Chybějící shoda po être: Elle est parti
Shoda po avoir bez předmětu vpředu: J'ai lus les livres
Passé composé u popisu: Il a fait beau et j'ai été content místo imparfaita