9) Poválečné Československo a nástup komunismu (1945–1953)

Konec války a poválečné uspořádání

Květen 1945:
- Pražské povstání (5.–8. května).
- Osvobození Rudou armádou (většina území) a americkou armádou (západní Čechy).
- 9. května formální ukončení nacistické okupace.
Košický vládní program (duben 1945):
- Dohoda mezi vládou v Londýně a Moskvě.
- Zásady nové poválečné politiky – vyhlášen v Košicích.
- Hlavní body:
  - Známky orientace na SSSR (spojenectví se Sovětským svazem).
  - Dosídlování českého pohraničí po odsunu Němců.
  - Odstranění Mnichovské dohody a německého vlivu.
  - Omezení občanských práv politickým odpůrcům (arizace, „zrádci národa“).
  - Znárodnění klíčového průmyslu, bank a dolů.
  - Zavedení Národní fronty – sdružování stran (KSČ, národní socialisté, lidovci, sociální demokraté, na Slovensku Demokratická strana).
Benešovy dekrety:
- Prezidentské dekrety Edvarda Beneše.
- Úprava odsunu sudetských Němců a Maďarů.
- Konfiskace majetku Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců.
- Odsun Němců – tzv. divoký odsun (1945), poté organizovaný (Potsdamská dohoda).
- Asi 2,5–3 miliony Němců odsunuto z ČSR.

Obnova demokracie po válce jen částečná:
- Nebyly obnoveny všechny strany – zakázány agrární a další „buržoazní“ strany.
- Povolena jen Národní fronta.
Volby 1946:
- V Čechách jednoznačná výhra KSČ (v čele Klement Gottwald, 40 % hlasů).
- Na Slovensku zvítězila Demokratická strana.
- Vláda národní fronty – komunisté získali klíčová ministerstva (vnitra – Václav Nosek, zemědělství – Ďuriš, informace – Kopecký).
Prezidentem opět Edvard Beneš.

Totalitní praktiky komunistů:
- Ovlivňování médií a cenzura.
- Budování Lidových milicí (ozbrojená složka KSČ).
- Zneužívání ministerstva vnitra (komunistická kontrola nad policií a bezpečností).
Rozpad vztahů se Západem:
- Pod nátlakem Moskvy Československo odmítlo Marshallův plán (1947).
- Postupná izolace v sovětské sféře vlivu.
Změna politické rovnováhy:
- KSČ využívala poválečné nadšení a své postavení „strany revoluce“.
- Důraz na dělníky a rolníky, agitace mezi obyvatelstvem.

Příčiny:
- Stále silnější pozice KSČ ve vládě.
- Nespokojenost nekomunistických ministrů s komunistickými praktikami (ozbrojené milice, manipulace policie).
Průběh:
- 12 ministrů (nekomunistů) podalo demisi (únor 1948).
- Beneš pod tlakem komunistických demonstrací a ozbrojených složek resignoval a přijal jejich demisi.
- KSČ ovládla vládu – Gottwald se stává premiérem.
Důsledky:
- Ztráta demokracie, nastolení lidově-demokratické republiky pod kontrolou KSČ.
- Politické čistky, likvidace opozice.
- Beneš odmítl podepsat novou ústavu, rezignoval (červen 1948).
- Prezidentem zvolen Klement Gottwald.

Znárodnění:
- Už Košický vládní program → znárodnění hlavních podniků.
- Po roce 1948 znárodněny i malé podniky, hospody, řemesla.
Kolektivizace vesnice:
- Založení Jednotných zemědělských družstev (JZD).
- Nátlak na rolníky, perzekuce „kulaků“ (bohatších sedláků).
Plánované hospodářství:
- Centralizace a plánování výroby.
- Šestiletý plán, důraz na těžký průmysl a zbrojní výrobu.
- Nedostatek spotřebního zboží, pokles životní úrovně.

Po únoru 1948:
- Masové zatýkání politických odpůrců, emigrace mnoha občanů na Západ.
- Kontrola inteligence, univerzit a církve.
Stíhání církve:
- Katolická církev perzekvována, biskupové vězněni (Arcibiskup Beran v internaci).
- Řeholní řády zrušeny, kláštery zabrány.
Politické procesy:
- Inszenované procesy proti „zrádcům“, „špionům“.
- Nejznámější proces se skupinou Rudolfa Slánského (1952) – generální tajemník KSČ, obviněn z „spiknutí“ a popraven spolu s dalšími 10 funkcionáři.
- Tisíce lidí uvězněny a mnoho popraveno.

1953 – Stalinova smrt (5. března).
- Konec éry nejtvrdšího stalinismu, počátek částečného uvolňování.
Klement Gottwald:
- Zemřel krátce po Stalinovi (14. března 1953).
- Symbol komunistického převzetí moci a represí v ČSR.
Měnová reforma (31. května 1953):
- Přechod na nové peníze, občané byli připraveni o úspory.
- Způsobila značnou nespokojenost a dělnické nepokoje (Plzeňské povstání).