Situace na konci první světové války

• Rozpad Rakouska-Uherska:
  • Oslabení monarchie kvůli válce, národnostním sporům a hospodářským problémům.
  • Rostoucí touha slovanských národů po sebeurčení.
  • Wilsonovy body (1918) – právo národů na sebeurčení, základ pro vznik ČSR.
• Domácí situace:
  • Česká politika v čele s T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem směřuje k odtržení od Vídně.
  • Maffie – domácí ilegální organizace připravující převzetí moci.
• Zahraniční odboj:
  • Masaryk – působil hlavně v USA a Británii.
  • Beneš – působil ve Francii, součást československé zahraniční akce.
  • Štefánik – organizoval čs. legie v Rusku, Itálii a Francii.
  • Legie – vojenská síla československého odboje, hrály velkou roli při získávání mezinárodní podpory.

Vznik Československa (1918)

• 28. říjen 1918:
  • Vyhlášení Československa v Praze → vznik samostatného státu.
  • Recepční zákon – převzal všechny dosavadní právní předpisy z Rakouska-Uherska.
  • Národní výbor československý převzal moc.
• Státoprávní uspořádání:
  • Republika, parlamentní demokracie.
  • Hlavou státu prezident republiky – prvním prezidentem zvolen T. G. Masaryk (14. listopadu 1918).
  • Významná role Edvarda Beneše (ministr zahraničí) a M. R. Štefánika (ministr vojenství).
• Československá ústava 1920:
  • Schválena 29. února 1920.
  • Zakotvila parlamentní demokracii, volební právo, dělbu moci.
  • Národní shromáždění dvoukomorové (Poslanecká sněmovna, Senát).

Hranice a menšinová otázka

• Vzniklé hranice:
  • Koridor Slovenska na východ – spojení s Podkarpatskou Rusí.
  • Těšínsko – spor s Polskem, konflikt 1919, část přiřknuta Polsku.
  • Podkarpatská Rus – připojena k ČSR.
  • Jižní Slovensko – část s početnou maďarskou menšinou.
• Menšiny:
  • 3 miliony Němců – zejména v Sudetech.
  • Další menšiny: Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé, Romové.
  • ČSR definována jako stát Čechů a Slováků, menšiny však tvořily asi 1/3 obyvatel.

Budování demokratického státu (20. léta)

• Politika:
  • Dominance tzv. „Pětky“ – koalice pěti nejsilnějších stran, řešila zásadní politické otázky.
  • Masaryk symbolem stability a demokratického režimu.
• Politické strany:
  • Československá strana národně socialistická.
  • Československá sociálně demokratická strana dělnická.
  • Československá strana lidová.
  • Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci).
  • Komunistická strana Československa (vznik 1921, inspirace bolševickým Ruskem).
• Hospodářství:
  • České země průmyslově vyspělé, Slovensko a Podkarpatská Rus spíše zemědělské.
  • Rozvoj průmyslu – Škoda Plzeň, Baťa Zlín.
  • Demokratický režim podporoval ekonomickou modernizaci.
• Kultura:
  • Rozkvět architektury (funkcionalismus – vila Tugendhat v Brně, obchodní domy v Praze).
  • Rozvoj divadla, literatury a filmu (Čapkové, Nezval, Seifert, Voskovec a Werich).

Krize třicátých let

• Hospodářská krize (1929–1933):
  • Pokles průmyslu, vysoká nezaměstnanost.
  • Nespokojenost v Sudetech, kde krize zasáhla nejvíce Němce.
• Vzestup extremistických hnutí:
  • Sudetoněmecká strana v čele s Konradem Henleinem.
  • SS a nacistická propaganda podporující separatismus německého obyvatelstva.

Zahraniční politika 1918–1938

• Spolupráce s Francií a Malou dohodou:
  • Mala Dohoda (1921) – Československo, Jugoslávie, Rumunsko.
  • Cílem obrana před maďarským revizionismem.
• Spolupráce se SSSR:
  • Po nástupu Hitlera roste význam SSSR jako možného spojence.
  • 1935 – smlouva o vzájemné pomoci mezi SSSR a ČSR (ale závislá na souhlasu Francie).

Mnichovská dohoda (1938)

• Situace před Mnichovem:
  • Hitler požaduje připojení Sudet k Německu.
  • Rostoucí tlak sudetoněmecké menšiny podporované Berlínem.
• Mnichovská dohoda (29.–30. září 1938):
  • Podpis Německa, Itálie, Francie a Velké Británie.
  • Československo bez účasti donuceno odstoupit pohraničí.
  • Obrana států byla oslabena, obyvatelstvo demoralizováno.
• Důsledky:
  • ČSR ztratila asi třetinu území a průmyslové kapacity.
  • Oslabila obrana a ztratila mezinárodní oporu.
  • Začátek druhé republiky (říjen 1938 – březen 1939).