- SM
- Dějepis
- Vznik a budování Československa (1918–1938)
Situace na konci první světové války
- Rozpad Rakouska-Uherska:
- Oslabení monarchie kvůli válce, národnostním sporům a hospodářským problémům.
- Rostoucí touha slovanských národů po sebeurčení.
- Wilsonovy body (1918) – právo národů na sebeurčení, základ pro vznik ČSR.
- Domácí situace:
- Česká politika v čele s T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem směřuje k odtržení od Vídně.
- Maffie – domácí ilegální organizace připravující převzetí moci.
- Zahraniční odboj:
- Masaryk – působil hlavně v USA a Británii.
- Beneš – působil ve Francii, součást československé zahraniční akce.
- Štefánik – organizoval čs. legie v Rusku, Itálii a Francii.
- Legie – vojenská síla československého odboje, hrály velkou roli při získávání mezinárodní podpory.
Vznik Československa (1918)
- 28. říjen 1918:
- Vyhlášení Československa v Praze → vznik samostatného státu.
- Recepční zákon – převzal všechny dosavadní právní předpisy z Rakouska-Uherska.
- Národní výbor československý převzal moc.
- Státoprávní uspořádání:
- Republika, parlamentní demokracie.
- Hlavou státu prezident republiky – prvním prezidentem zvolen T. G. Masaryk (14. listopadu 1918).
- Významná role Edvarda Beneše (ministr zahraničí) a M. R. Štefánika (ministr vojenství).
- Československá ústava 1920:
- Schválena 29. února 1920.
- Zakotvila parlamentní demokracii, volební právo, dělbu moci.
- Národní shromáždění dvoukomorové (Poslanecká sněmovna, Senát).
Hranice a menšinová otázka
- Vzniklé hranice:
- Koridor Slovenska na východ – spojení s Podkarpatskou Rusí.
- Těšínsko – spor s Polskem, konflikt 1919, část přiřknuta Polsku.
- Podkarpatská Rus – připojena k ČSR.
- Jižní Slovensko – část s početnou maďarskou menšinou.
- Menšiny:
- 3 miliony Němců – zejména v Sudetech.
- Další menšiny: Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé, Romové.
- ČSR definována jako stát Čechů a Slováků, menšiny však tvořily asi 1/3 obyvatel.
Budování demokratického státu (20. léta)
- Politika:
- Dominance tzv. „Pětky“ – koalice pěti nejsilnějších stran, řešila zásadní politické otázky.
- Masaryk symbolem stability a demokratického režimu.
- Politické strany:
- Československá strana národně socialistická.
- Československá sociálně demokratická strana dělnická.
- Československá strana lidová.
- Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci).
- Komunistická strana Československa (vznik 1921, inspirace bolševickým Ruskem).
- Hospodářství:
- České země průmyslově vyspělé, Slovensko a Podkarpatská Rus spíše zemědělské.
- Rozvoj průmyslu – Škoda Plzeň, Baťa Zlín.
- Demokratický režim podporoval ekonomickou modernizaci.
- Kultura:
- Rozkvět architektury (funkcionalismus – vila Tugendhat v Brně, obchodní domy v Praze).
- Rozvoj divadla, literatury a filmu (Čapkové, Nezval, Seifert, Voskovec a Werich).
Krize třicátých let
- Hospodářská krize (1929–1933):
- Pokles průmyslu, vysoká nezaměstnanost.
- Nespokojenost v Sudetech, kde krize zasáhla nejvíce Němce.
- Vzestup extremistických hnutí:
- Sudetoněmecká strana v čele s Konradem Henleinem.
- SS a nacistická propaganda podporující separatismus německého obyvatelstva.
Zahraniční politika 1918–1938
- Spolupráce s Francií a Malou dohodou:
- Mala Dohoda (1921) – Československo, Jugoslávie, Rumunsko.
- Cílem obrana před maďarským revizionismem.
- Spolupráce se SSSR:
- Po nástupu Hitlera roste význam SSSR jako možného spojence.
- 1935 – smlouva o vzájemné pomoci mezi SSSR a ČSR (ale závislá na souhlasu Francie).
Mnichovská dohoda (1938)
- Situace před Mnichovem:
- Hitler požaduje připojení Sudet k Německu.
- Rostoucí tlak sudetoněmecké menšiny podporované Berlínem.
- Mnichovská dohoda (29.–30. září 1938):
- Podpis Německa, Itálie, Francie a Velké Británie.
- Československo bez účasti donuceno odstoupit pohraničí.
- Obrana států byla oslabena, obyvatelstvo demoralizováno.
- Důsledky:
- ČSR ztratila asi třetinu území a průmyslové kapacity.
- Oslabila obrana a ztratila mezinárodní oporu.
- Začátek druhé republiky (říjen 1938 – březen 1939).