Proměna českého státu na přelomu 12. a 13. století

• Rozvoj feudální struktury:
  • Postupný růst moci šlechty a církve na úkor knížecí/královské moci.
  • Přemyslovci upevňují svou legitimitu dědičné vlády.
  • Feudální systém – rytíři, šlechta, duchovenstvo – stále silněji strukturuje českou společnost.
• Královský titul:
  • Vratislav II. už 1085 získal titul, ale pouze nedědičně.
  • Od 1198 Přemysl Otakar I. získává dědičný královský titul od Filipa Švábského.
  • 1212 Zlatá bula sicilská (Fridrich II.): potvrzuje dědičný královský titul, nezávislost české církve a autonomii českého státu v rámci Říše.
  • Český stát se stává prestižní a stabilní monarchií mezi evropskými státy.

Český stát v období Přemysla Otakara II. (1253–1278)

• Přezdívky a charakteristika:
  • „Král železný a zlatý“ – železný pro svoje vojenství, zlatý pro bohatství získané z těžby drahých kovů (zlato, stříbro).
• Teritoriální expanze:
  • Ovládnutí Rakous, Štýrska, Korutan a Kranjské.
  • Královská moc expanduje směrem k Jadranu – český stát se stává „říší od moře k moři“ (od Baltu k Jadranu, idealizovaně).
  • Rozloha říše v jeho době patřila k největším ve střední Evropě.
• Politika uvnitř země:
  • Podpora rozvoje královských měst.
  • Kolonizace – zakládání nových vsí a měst, příliv německých kolonistů.
  • Rozkvět mincovnictví – ražba pražského groše začíná až za Václava II., ale základní hospodářské reformy připravuje již Otakar II.
• Konflikty a pád:
  • Dlouhý konflikt s uherským králem Bélou IV. – bitva u Kressenbrunnu (1260, vítězství Přemysla).
  • Spor o panovnickou moc v Říši – Přemysl neúspěšně kandiduje na římského krále.
  • 1278 – bitva na Moravském poli proti Rudolfu Habsburskému. Přemysl poražen a zabit. Následuje krize českého státu.

Období krize a vláda Václava II. (1283–1305)

• Menšinová léta:
  • Po smrti Otakara II. moc přechází k šlechtě – vliv pánů z rodu Vítkovců, Záviš z Falkenštejna.
  • Král Václav II. až po roce 1283 převzal plně vládu.
• Vláda Václava II.:
  • Ekonomické reformy:
    • Ražba pražského groše od 1300.
    • Pražský groš se stává silnou evropskou měnou, vyváženou a kvalitní stříbrnou mincí.
    • Stříbrné doly v Kutné Hoře – obrovský zdroj bohatství českého státu.
    • Horní zákoník (Ius Regale Montanorum) – upravoval těžbu a obchod se stříbrem.
  • Politika a expanze:
    • 1300 – Václav II. korunován polským králem v Hnězdně.
    • 1310 – jeho syn Václav III. se stal králem v Uhrách (budapešťská korunovace) = tzv. „česká trojkoruna“ (Čechy, Polsko, Uhry).
  • Kultura a duchovní politika:
    • Podpora církve, zakládání klášterů.
    • Posílení vzdělanosti a psané kultury – kronika Dalimila (první česky psaná veršovaná kronika).

Zánik Přemyslovců po smrti Václava III. (1306)

• Václav III.:
  • Syn Václava II., korunován v Uhrách, měl držet polskou i českou korunu.
  • 1306 – zavražděn v Olomouci při přípravě tažení do Polska.
  • Tím končí mužská linie Přemyslovců.
• Důsledky:
  • Krátké interregnum = období bez jasného vládce.
  • Boj o moc – dynastické boje mezi Habsburky, Lucemburky a českou šlechtou.

Nástup Lucemburků – Jan Lucemburský (1310–1346)

• Nástup na trůn:
  • Manžel Elišky Přemyslovny – dcery Václava II.
  • Volba českých pánů za krále roku 1310.
  • Založení nové dynastie spojením s Přemyslovci po ženské linii.
• Politika:
  • Posilování zahraničních vazeb – francouzská a lucemburská politika.
  • V Čechách měl malý vliv, často pobýval v zahraničí.
  • Česká šlechta posiluje – faktická moc v zemi v rukou domácí aristokracie.
• Válečník:
  • Účastník četných rytířských turnajů a válek v Evropě.
  • Padl 1346 v bitvě u Kresčaku (Stoletá válka mezi Anglií a Francií).
• Přezdívka: „Král cizinec“ – oblíbený mezi evropskou šlechtou, méně u českého lidu.

Vrchol českého středověkého státu – vláda Karla IV. (1346–1378)

• Osobnost Karla IV.:
  • Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
  • Vychováván ve Francii – vzdělán, diplomat, kultivovaný panovník.
  • První český panovník, který spojil královskou a císařskou důstojnost (od 1355 římský císař).
• Domácí politika:
  • Rozvoj Prahy jako centra říše:
    • Praha se stává hlavním městem Svaté říše římské.
    • Zakládání nových čtvrtí – Nové Město pražské (1348).
    • Stavba Karlova mostu, katedrály sv. Víta, hradu Karlštejna.
  • Vzdělání a kultura:
    • Založení pražské univerzity 1348 – první středoevropská univerzita.
    • Rozvoj literární a umělecké tvorby (dvorská kultura, latinská vzdělanost, malířství, gotická architektura).
  • Administrativa:
    • Císařská rezidence v Praze posílila politický význam českého státu.
    • Posílení centrální moci a její opora v ekonomické prosperity.
• Zahraniční politika:
  • Diplomatická svatební politika – výhodná manželství jeho dcer a synů.
  • Rozšiřování lucemburských držav napříč Evropou.
• Majestas Carolina:
  • Pokus o kodifikaci královského zákoníku.
  • Odmítnuto českou šlechtou, kteří se obávali omezení svých privilegií.
• Zlatá bula Karla IV. (1356):
  • Významný říšskoprávní dokument.
  • Upravoval volbu císaře (7 kurfiřtů, český král jeden z nich).
  • Potvrzení silného postavení českého krále v rámci Říše.

Český stát za vlády Václava IV. (1378–1419)

• Syn Karla IV., nastoupil po jeho smrti.
• Osobnost:
  • Méně schopný ve vládě a diplomacii než jeho otec.
• Problémy:
  • Konflikty s českou šlechtou.
  • Stoupající napětí ve společnosti, které později vyústilo v husitské hnutí.