Obecné znaky revolucí raného novověku a osvícenství

• Revoluce – zásadní, prudká a často násilná změna politického, společenského a hospodářského systému.
• Příčiny:
  • Krize absolutistických režimů.
  • Náboženské, sociální a ekonomické rozpory.
  • Ideje humanismu a osvícenství – lidská práva, rovnost před zákonem.
• Důsledky:
  • Sekularizace politiky.
  • Prosazení parlamentních a demokratických principů.
  • Rozvoj národních států.
  • Inspirace pro další revoluční hnutí.

Anglická revoluce (1640–1689)

• Příčiny:
  • Absolutistická politika Stuartovců (Jakub I., Karel I.).
  • Spor o daně a moc parlamentu.
  • Náboženské rozpory – anglikáni vs. puritáni.
• Průběh:
  • 1640 – svolání Dlouhého parlamentu.
  • 1642–1649 – občanská válka → královská armáda vs. parlamentní vojsko.
  • Oliver Cromwell – vůdce parlamentní armády (independenti).
  • 1649 – poprava Karla I., vznik republiky (commonwealth).
  • 1653 – Cromwell lord protektor, vojenská diktatura.
  • 1660 – obnovení monarchie (Karel II.).
  • 1688 – slavná revoluce: sesazení Jakuba II., příchod Viléma Oranžského.
  • 1689 – Listina práv (Bill of Rights) → Anglie konstituční monarchií.
• Důsledky:
  • Vznik parlamentní monarchie.
  • Zajištění práv parlamentu, omezení panovníka.
  • Inspirace pro pozdější revoluce v Evropě.

Americká revoluce (1775–1783)

• Příčiny:
  • Nespokojenost anglických kolonií v Severní Americe s britským vměšováním.
  • „No taxation without representation“ – daně bez zastoupení v parlamentu.
  • Inspirováno osvícenskými idejemi svobody a práv.
• Průběh:
  • 1773 – Bostonské pití čaje (protest proti britským clům).
  • 1775 – začátek války za nezávislost (bitvy u Lexingtonu a Concordu).
  • 1776 – Deklarace nezávislosti (Thomas Jefferson, 4. červenec).
  • Vůdci – George Washington, Benjamin Franklin.
  • Francie, Španělsko a Nizozemsko podpořily kolonie proti Britům.
  • 1781 – vítězství Američanů u Yorktownu.
  • 1783 – mír v Paříži: Británie uznává nezávislost USA.
• Důsledky:
  • Vznik Spojených států amerických.
  • Přijetí ústavy (1787) → republikánský systém, dělba moci.
  • První úspěšná revoluce v novověku → inspirace pro Evropu.

Velká francouzská revoluce (1789–1799)

• Příčiny:
  • Krize absolutismu Ludvíka XVI.
  • Hospodářská krize, hladomory, neúspěšná státní správa.
  • Osvícenské myšlenky rovnosti, občanských práv a svobody.
  • Nespokojenost měšťanstva s privilegii šlechty a církve.
• Průběh:
  • 1789 – svolání generálních stavů, přeměna na Národní shromáždění.
  • 14. červenec 1789 – dobytí Bastily.
  • 1789 – Deklarace práv člověka a občana.
  • 1791 – nová ústava, konstituční monarchie.
  • 1792 – vyhlášení první Francouzské republiky.
  • 1793 – poprava Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty, vláda Jakobínů (Robespierre).
  • Éra teroru – hromadné popravy guillotinou.
  • 1794 – pád Jakobínů, vláda Direktoria.
  • 1799 – státní převrat Napoleona Bonaparta, konec revoluce.
• Důsledky:
  • Odstranění feudalismu, šlechtických privilegií a absolutismu.
  • Šíření revolučních myšlenek po Evropě.
  • Vznik novodobé státní a občanské společnosti.

Následné revoluce a dopady

• Revoluce inspirované Francií a Amerikou:
  • Latinská Amerika – boj za nezávislost v 19. století (Bolívar, San Martín).
  • Revoluční vlna v Evropě 1830 (Francie, Belgie, Polsko).
  • Revoluce „jaro národů“ 1848.
• Obecné dopady velkých revolucí:
  • Šíření demokratických idejí do celého světa.
  • Zvýšení významu občanské společnosti a měšťanstva.
  • Změny v právu a politických systémech (ústavnost, parlamentarismus).
  • Oslabení absolutismu a feudalismu.