Srpen 1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy

• 21. srpna 1968:
  • Invaze vojsk SSSR, Polska, Maďarska, Bulharska a NDR do Československa.
  • Cílem bylo potlačit Pražské jaro a „socialismus s lidskou tváří“.
  • Masivní odpor obyvatelstva – pasivní rezistence, barikády, nápisy, demonstrace.
  • Čs. armáda nedostala rozkaz zasáhnout – okupace proběhla bez oficiálního odporu.
• Dubček a další reformní představitelé uneseni do Moskvy.
• Moskevský protokol – přinutil vedení KSČ souhlasit s „dočasným pobytem“ sovětských vojsk.

Nástup normalizace (1969–70. léta)

• Politické čistky:
  • Odvolání Alexandra Dubčeka, v čele KSČ Gustáv Husák (od dubna 1969).
  • Masové vylučování členů KSČ (asi 500 000 lidí).
  • Ztráta zaměstnání pro lidi spojené s reformami.
  • Nástup „kádrování“ – jen prověření lidé mohli pracovat v médiích, školství, úřadech.
• Obnovení cenzury:
  • Zrušení svobody tisku a projevu.
  • Zákaz nezávislých sdělovacích prostředků, zakázané knihy a filmy.
• Navrácení k „socialistické konformitě“:
  • Potvrzení vedoucí úlohy KSČ v ústavě (1960, znovu upevněno).
  • Úzká spolupráce se Sovětským svazem.

Společenský život a kultura v období normalizace

• Represivní opatření:
  • Stálá kontrola StB (Státní bezpečnost).
  • Odposlechy, sledování, cenzura ve veřejném prostoru.
• Kultura:
  • Mnoho autorů dostalo zákaz publikování (např. Václav Havel, Ludvík Vaculík, Milan Kundera odešel do exilu).
  • Vznik exilové a „samizdatové“ literatury (neoficiální šíření rukopisů).
  • Hudba – povolena jen loajální tvorba, underground (Plastic People of the Universe) perzekuován.
• Životní úroveň:
  • Stabilní a relativně jisté zaměstnání pro loajální občany.
  • Levné základní potraviny, ale nedostatek zahraničního zboží.
  • Fronty v obchodech, omezené možnosti cestování.

Disent a opozice proti režimu

• Charta 77 (vznikla v lednu 1977):
  • Prohlášení požadující dodržování lidských práv v ČSSR (inspirováno Helsinskou konferencí 1975).
  • Podepsána intelektuály, umělci (Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek).
  • Režim reagoval represí, signatáři byli perzekuováni, vyhazováni z práce, vězněni.
• Undergroundová kultura:
  • Neoficiální hudební skupiny – Plastic People of the Universe.
  • Procesy s undergroundem podnítily vznik Charty 77.
• Další opoziční aktivity:
  • Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS, založen 1978).
  • Šíření samizdatu (např. edice Petlice).
  • Exilová média – Hlas Ameriky, Svobodná Evropa.

Hospodářství v 70. a 80. letech

• Stabilizace:
  • Centralizovaná ekonomika řízená pětiletkami.
  • Přílišná orientace na těžký průmysl.
  • Krátkodobý růst v 70. letech – založen na levných sovětských surovinách.
• Krize v 80. letech:
  • Nedostatek modernizace a investic.
  • Technologické zaostávání za Západem.
  • Pokles životní úrovně, černý trh.

Mezinárodní situace a cesty k pádu komunismu

• 80. léta – sovětská perestrojka:
  • Gorbačovovy reformy – glasnosť a perestrojka.
  • Oslabení vlivu SSSR na země východního bloku.
• Opozice v ČSSR sílila:
  • Oslavy Jana Palacha (1989) – tzv. Palachův týden v lednu 1989, tvrdě potlačen veřejnou bezpečností.
  • Růst významu disentu, větší mezinárodní podpora opozice.

Sametová revoluce (listopad 1989)

• 17. listopad 1989:
  • Pokojná studentská demonstrace v Praze k výročí uzavření českých vysokých škol nacisty (1939).
  • Brutálně rozehnána bezpečností, vyvolala masové protesty.
• Postupné rozšíření protestů:
  • Vznik Občanského fóra (OF) – vedeno Václavem Havlem.
  • Politické generální stávky v celé republice.
• Konec moci KSČ:
  • KSČ se vzdala moci 24. listopadu 1989.
  • Prezident Gustáv Husák 10. prosince 1989 abdikoval.
  • 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Václav Havel.