Slovanské osídlení českých zemí

• Příchod Slovanů:
  • Slované přichází do střední Evropy v 5. a 6. století během tzv. stěhování národů.
  • Osídlení českých kotlin od 6. století n. l.
  • Slovanské kmeny osídlily území z bývalých oblastí severně od Karpat, směrem z východu.
• Společnost a hospodářství:
  • Základní společenskou jednotkou rodové a kmenové společenství.
  • Rolnictví: pěstování obilí, proso, ječmen; chov domácích zvířat.
  • Řemesla: výroba keramiky, kovotepectví, textilní výroba.
  • Obchod: výměnný, později rozvíjen přes kupecké stezky, spojující sever a jih Evropy.
• Kultura a náboženství:
  • Pohanští bohové – kult přírodních jevů, posvátné háje, bohové plodnosti a války.
  • Pohřební ritus – tělesné pohřbívání i žárové hroby.

Sámova říše (623–659)

• Vznik:
  • První známý státní útvar Slovanů na našem území.
  • Jádro v Čechách, na území Moravy a Slovenska, přesahoval i do Panonie.
  • Vznikla jako obranný svaz proti Avarům.
• Panovník:
  • Sámó – francký kupec, který se postavil do čela kmenového svazu (623).
  • Dokázal sjednotit slovanské kmeny vojensky i organizačně.
• Nejznámější události:
  • Bitva u Vogastisburgu (631) – vítězství Slovanů nad Franskou říší krále Dagoberta I.
  • Posílení autority slovanských kmenů.
• Zánik:
  • Po Sámově smrti (659) se rozpadla, protože chyběla dědičná dynastie.
  • Ukázala ale možnost sjednocení Slovanů a státní organizace.

Velká Morava (833–907)

• Vznik a rozmach:
  • Původně Moravské knížectví Mojmíra I.
  • 833 – Mojmír I. připojil Nitranské knížectví, tím vzniká Velká Morava.
  • Stal se prvním významným státním útvarem západních Slovanů.
• Mojmír I. (830–846):
  • Založil dynastii Mojmírovců.
  • Buduje středoevropský stát s centrem na Moravě.
• Rastislav (846–870):
  • Posílil nezávislost na Východofranské říši.
  • Pozval do země soluňské bratry Konstantina (Cyrila) a Metoděje (863).
  • Šíření křesťanství ve slovanském jazyce – vytvoření staroslověnštiny a hlaholice.
• Svatopluk I. (871–894):
  • Vrchol Velké Moravy.
  • Expanze – zahrnutí Panonie, část Čech, Horní a Dolní Lužice, Slovensko a část Polska.
  • Silný panovník, upevnil stát a podpořil křesťanství.
• Metoděj (863 příchod – 885 smrt):
  • Pokřtil významnou část obyvatelstva.
  • Upevnil základ křesťanství u západních Slovanů.
• Zánik Velké Moravy:
  • Rozpad po smrti Svatopluka I. (894).
  • Útoky Maďarů (906–907), stát zaniká.
  • Dědictví: christianizace Slovanů, písemnictví, kulturní vlivy na Čechy i okolní země.

Počátky českého státu v 9.–10. století

• Přemyslovci:
  • Rod Přemyslovců se prosazuje v 9. století v Čechách.
  • Legenda o Přemyslu Oráči jako o mytickém zakladateli dynastie.
  • Prvním historicky doloženým Přemyslovcem kníže Bořivoj I. (vládl cca 872–889).
• Bořivoj I.:
  • Přijal křest z rukou Metoděje na Velké Moravě (cca 884).
  • První křesťanský český panovník.
  • Manželka Ludmila – později svatá, vychovatelka sv. Václava.
• Po rozpadu Velké Moravy:
  • České kmeny se sjednotily pod vládou Přemyslovců.
  • Od 10. století Praha centrem vznikajícího státu.
  • Významné rody: Slavníkovci – soupeři Přemyslovců (vyvražděni 995).

Formování přemyslovského knížectví

• Sv. Václav (921–935/936):
  • Syn knížete Vratislava a sv. Ludmily.
  • Silně nábožensky založený, šířil křesťanství.
  • Snažil se udržovat mírové vztahy s Východofranskou říší.
  • 935 (či 936) zavražděn bratrem Boleslavem I. ve Staré Boleslavi.
  • Stal se symbolem české státnosti a patronem Čech.
• Boleslav I. (935–972):
  • Zvaný „Ukrutný“ pro vraždu Václava.
  • Silný panovník, rozšířil moc vnitřní i vnější.
  • Změnil Čechy v mocný stát střední Evropy.
  • Zavedl soustavu hradů – mocenské a správní centrální body.
  • Rozvinul vojenskou moc – účastnil se bitev Říše, např. bitvy na Lechu proti Maďarům (955) po boku Oty I.
  • Založil pražské biskupství (973, uskutečněno za jeho syna Boleslava II.).
• Boleslav II. „Pobožný“ (972–999):
  • Přispěl k upevnění křesťanství.
  • 973 – založeno pražské biskupství – první biskup Dětmar, pak sv. Vojtěch.
  • Koexistence s dalšími rody – vyvraždění Slavníkovců 995, zajištění dominance Přemyslovců.

Konsolidace knížectví v 11.–12. století

• Boleslav III. (999–1002):
  • Slabý vládce, vypukly vnitrodynastické boje.
  • Čechy krátce ovládli Poláci (Boleslav Chrabrý).
• Vratislav II. (1061–1092):
  • První český král (1085), ale titul byl nedědičný.
  • Titul udělil císař Jindřich IV. jako odměnu za podporu v boji proti papeži (spor o investituru).
  • Rozvoj státní správy a organizace.
• Bořivoj II., Svatopluk, Vladislav I. – dynastické spory 11.–12. století:
  • Dle Seniorátu – kníže vládl na základě seniority (nejstarší muž rodu Přemyslovců).
  • To často vedlo k bojům mezi příslušníky rodu.
• Vladislav II. (1140–1172):
  • 1140 upevnil moc rodu proti šlechtickým odbojům.
  • Účast na křížových výpravách (2. křížová výprava do Svaté země).
  • 1158 získal královský titul od císaře Fridricha Barbarossy – opět pouze osobní a nedědičný.
• Kultura v 11.–12. století:
  • Chrámová a klášterní architektura (rotundy, románské baziliky – bazilika sv. Jiří na Pražském hradě).
  • Latinská vzdělanost – Kosmova kronika (Chronica Boemorum, zač. 12. stol.).
  • Rozvoj moci katolické církve a její rostoucí vliv na společnost.