Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Ošklivý koktavý mnich zapálí nejkrásnější chrám v Japonsku; román o tom, jak krása, které se nedá dosáhnout, může začít být nesnesitelná
Krása a její tíha, ošklivost a komplex, zen-buddhismus, žhářství, poválečné Japonsko, zajíkání jako bariéra, otec a syn, zlo jako svoboda, chrám jako ideál, zničení jako osvobození
Kjóto – chrám Kinkakudži (Zlatý pavilon) a jeho zahrada; dále rodná vesnice na pobřeží Japonského moře, univerzita, poválečné město
Od třicátých let po rok 1950; román vyšel roku 1956
Chronologicky, ich-forma Mizoguchiho, který vypráví zpětně a snaží se svůj čin vysvětlit; retrospektiva a úvaha převažují nad dějem
epika
román (psychologický, filozofický)
Ich-forma Mizoguchiho; vypravěč je krajně nespolehlivý, protože vlastní čin celý život zdůvodňuje a jeho výklad je součástí nemoci
Psychologická a filozofická próza; děje je málo, převažuje úvaha o kráse, zlu a jednání
Mizoguchi vyroste ve vesnici na pobřeží jako syn chudého a nemocného buddhistického kněze. Je ošklivý a těžce koktá, což ho odděluje od ostatních.
Otec mu od dětství opakuje, že nejkrásnější věc na světě je Zlatý pavilon v Kjótu. Chlapec si k chrámu vytvoří vztah dřív, než ho uvidí.
Zažije několik ponížení. Dívka Uiko jím pohrdne a později zahyne při dramatické události, kterou Mizoguchi tajně sledoval.
Otec ho před smrtí dovede do Kjóta a svěří představenému chrámu Cukurimotovi. Mizoguchi se stane novicem.
Zlatý pavilon ho zpočátku zklame, je menší, než čekal. Postupně se ale stane středem jeho života. Krása chrámu je pro něj čím dál naléhavější a čím dál tíživější.
Za války čeká, že chrám shoří při náletu, a představa společné zkázy ho naplní zvláštním štěstím. Nálet nepřijde a Kjóto zůstane ušetřeno.
Po válce se seznámí se spolužákem Kašiwagim, mrzákem s deformovanýma nohama. Ten mu předvede, že postižení se dá proměnit v nástroj. Lidi lze citově vydírat a používat.
Mizoguchi se pokouší o vztahy se ženami. Pokaždé se mu ale ve chvíli intimity vybaví Zlatý pavilon a on není schopen ničeho. Chrám se doslova staví mezi něj a život.
Zklame se i v představeném, kterého uvidí s gejšou a pochopí, že jeho zbožnost je forma bez obsahu.
Začne se úmyslně chovat špatně. Utrácí peníze na studium, chodí do nevěstinců, zanedbává povinnosti. Chce, aby ho vyhodili.
Uvažuje o zenovém kóanu, ve kterém mistr zabije kočku, aby ukončil spor mnichů o její krásu. Vyloží si ho po svém. Krásu je třeba odstranit.
Rozhodne se chrám zapálit. Připraví si nůž a jed, protože chce zemřít spolu s ním.
V noci nanosí do pavilonu slámu a zapálí ji. Pak se pokusí vejít do horního patra, aby tam zemřel, ale dveře jsou zavřené.
Uteče na kopec a dívá se, jak chrám hoří. Zahodí nůž i jed, zapálí si cigaretu a pomyslí si, že bude žít dál. Poprvé v životě je od Zlatého pavilonu volný.
Jukio Mišima (1925 až 1970), japonský prozaik, dramatik a esejista, jeden z nejvýznamnějších japonských autorů 20. století. Byl třikrát navržen na Nobelovu cenu. Zastával krajně tradicionalistické názory. Roku 1970 se po nezdařeném pokusu o převrat veřejně zabil rituální sebevraždou seppuku. Román vychází ze skutečného žhářství z roku 1950.
Japonská literatura poloviny 20. století. Kniha vznikla na základě skutečné události: roku 1950 zapálil mladý mnich chrám Kinkakudži v Kjótu. Mišima si nastudoval soudní spisy a doplnil k činu psychologii. Román patří k jeho nejznámějším a bývá čten jako úvaha o vztahu krásy a ničení.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.