Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Ošklivý koktavý mnich zapálí nejkrásnější chrám v Japonsku; román o tom, jak krása, které se nedá dosáhnout, může začít být nesnesitelná
Krása a její tíha, ošklivost a komplex, zen-buddhismus, žhářství, poválečné Japonsko, zajíkání jako bariéra, otec a syn, zlo jako svoboda, chrám jako ideál, zničení jako osvobození
Kjóto – chrám Kinkakudži (Zlatý pavilon) a jeho zahrada; dále rodná vesnice na pobřeží Japonského moře, univerzita, poválečné město
Od třicátých let po rok 1950; román vyšel roku 1956
Chronologicky, ich-forma Mizoguchiho, který vypráví zpětně a snaží se svůj čin vysvětlit; retrospektiva a úvaha převažují nad dějem
epika
román (psychologický, filozofický)
Ich-forma Mizoguchiho; vypravěč je krajně nespolehlivý, protože vlastní čin celý život zdůvodňuje a jeho výklad je součástí nemoci
Psychologická a filozofická próza; děje je málo, převažuje úvaha o kráse, zlu a jednání
Mizoguchi vyroste ve vesnici na pobřeží jako syn chudého a nemocného buddhistického kněze. Je ošklivý a těžce koktá, což ho odděluje od ostatních.
Otec mu od dětství opakuje, že nejkrásnější věc na světě je Zlatý pavilon v Kjótu. Chlapec si k chrámu vytvoří vztah dřív, než ho uvidí.
Zažije několik ponížení. Dívka Uiko jím pohrdne a později zahyne při dramatické události, kterou Mizoguchi tajně sledoval.
Otec ho před smrtí dovede do Kjóta a svěří představenému chrámu Cukurimotovi. Mizoguchi se stane novicem.
Zlatý pavilon ho zpočátku zklame – je menší, než čekal. Postupně se ale stane středem jeho života. Krása chrámu je pro něj čím dál naléhavější a čím dál tíživější.
Za války čeká, že chrám shoří při náletu, a představa společné zkázy ho naplní zvláštním štěstím. Nálet nepřijde a Kjóto zůstane ušetřeno.
Po válce se seznámí se spolužákem Kašiwagim, mrzákem s deformovanýma nohama. Ten mu předvede, že postižení se dá proměnit v nástroj – lidi lze citově vydírat a používat.
Mizoguchi se pokouší o vztahy se ženami. Pokaždé se mu ale ve chvíli intimity vybaví Zlatý pavilon a on není schopen ničeho. Chrám se doslova staví mezi něj a život.
Zklame se i v představeném, kterého uvidí s gejšou a pochopí, že jeho zbožnost je forma bez obsahu.
Začne se úmyslně chovat špatně: utrácí peníze na studium, chodí do nevěstinců, zanedbává povinnosti. Chce, aby ho vyhodili.
Uvažuje o zenovém kóanu, ve kterém mistr zabije kočku, aby ukončil spor mnichů o její krásu. Vyloží si ho po svém: krásu je třeba odstranit.
Rozhodne se chrám zapálit. Připraví si nůž a jed, protože chce zemřít spolu s ním.
V noci nanosí do pavilonu slámu a zapálí ji. Pak se pokusí vejít do horního patra, aby tam zemřel, ale dveře jsou zavřené.
Uteče na kopec a dívá se, jak chrám hoří. Zahodí nůž i jed, zapálí si cigaretu a pomyslí si, že bude žít dál. Poprvé v životě je od Zlatého pavilonu volný.
Jukio Mišima (1925–1970), japonský prozaik, dramatik a esejista, jeden z nejvýznamnějších japonských autorů 20. století. Byl třikrát navržen na Nobelovu cenu. Zastával krajně tradicionalistické názory; roku 1970 se po nezdařeném pokusu o převrat veřejně zabil rituální sebevraždou seppuku. Román vychází ze skutečného žhářství z roku 1950.
Japonská literatura poloviny 20. století. Kniha vznikla na základě skutečné události: roku 1950 zapálil mladý mnich chrám Kinkakudži v Kjótu. Mišima si nastudoval soudní spisy a doplnil k činu psychologii. Román patří k jeho nejznámějším a bývá čten jako úvaha o vztahu krásy a ničení.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.