Josef Škvorecký: Zbabělci - rozbor díla

Téma:

Demytizace květnového povstání 1945, konfrontace naivního vlastenectví s realitou a postoj 'zlaté mládeže', která se stará hlavně o jazz a sebe.

Motivy:

konec války (květen 1945)
revoluce a povstání
zbabělost vs. hrdinství
pokrytectví maloměsta
jazz (swing)
generační konflikt
láska (Irena)

Prostor děje:

Kostelec (Náchod).

Čas děje:

4.–11. května 1945 (osvobození).

Kompozice:

Chronologická, deníková forma (kapitoly podle dní).

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Román (generační, společensko-kritický)

Postavy:

Danny Smiřický – Vypravěč, 20 let; saxofonista, 'pásek'; dívá se na revoluci s ironickým odstupem; pohrdá 'fotry' a jejich hurávlastenectvím; jde mu hlavně o Irenu a o to, aby přežil; přesto se zapojí do bojů a projeví odvahu (ne z ideálů, ale pro Irenu).
Irena – Dannyho láska; hezká, ale konvenční dívka; chodí se Zdeňkem (horolezcem), což Dannyho trápí.
Kapela (Benno, Lexa, Harýk, Fonda) – Dannyho parta; vyznávají jazz a recesi; mají odstup od patosu doby.
Místní honorace (doktor, továrník...) – Představují 'zbabělce'; organizují revoluci chaoticky, opatrně a s ohledem na své pozice; po válce se hned stylizují do role hrdinů.
Přemysl – Velitel tanku, skutečný voják; kontrast k maloměšťákům.

Vypravěč:

Ich-forma (Danny Smiřický).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (reportážní styl), Úvahový (Dannyho ironické komentáře), Dialogický.

Typy promluv:

Přímá řeč – Autentický slang mladých ('pásků'), kontrastující s frázemi dospělých.
Vnitřní monology – Dannyho skutečné pocity (strach, touha, pohrdání).

Obsah:

Román zachycuje osm dní na konci války v Kostelci (Náchodě). Vypravěčem je Danny Smiřický, člen jazzové kapely. Danny a jeho přátelé (zlatá mládež) tráví čas v hospodě, hrají jazz a balí holky. Květnové povstání pro ně začíná jako trochu nebezpečné dobrodružství a příležitost zapůsobit na dívky.

Danny se zapojí do revoluce, ale dívá se na ni kriticky. Vidí chaos, zmatek a zbabělost místní honorace (fotrů), kteří se snaží vyjednávat s Němci a zároveň si zachránit kůži pro nové poměry. Dannyho hlavní motivací je udělat dojem na Irenu.

Postupně se situace vyostřuje. Do města ustupují jednotky SS a dochází k opravdovým bojům. Danny se dostane do nebezpečných situací (hlídkování, přestřelka, převážení munice, zajetí Němci). Setkává se se smrtí (poprava německých zajatců, smrt Haryka). Zažívá strach, ale neutíká.

Nakonec do města dorazí Rudá armáda. Oslavy jsou bouřlivé, ale Danny vidí i odvrácenou stranu (opilí vojáci, znásilňování, rabování). Město se rychle mění, revolucionáři si rozdělují funkce.

Danny na konci hraje na saxofon na náměstí pro ruské vojáky i místní. Uvědomuje si, že revoluce skončila, život jde dál a on zůstává věrný jen své hudbě a svým snům. Román končí Dannyho katarzí skrze hudbu: A hrál jsem a hrál…. Je to oslava života navzdory zbabělcům kolem.

Jazykové prostředky:

Slang a obecná čeština – Revoluční použití v literatuře té doby.
Ironie a sarkasmus – Dannyho pohled na 'revoluci'.
Naturalistické scény – Popisy zranění, mrtvých německých vojáků a poprav (zajatci).
Jazzová terminologie.

Tropy a figury:

Ironie – Titul 'Zbabělci' (kdo jsou oni? Otcové? Nebo Dannyho generace? Nebo všichni?).
Kontrast – Velké dějiny vs. malé starosti o holku.
Symbol – Jazz (svoboda, revolta).

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký (1924–2012). 'Zbabělci' (napsáni 1948, vydáni 1958) jsou jeho prvotinou. Kniha vyvolala obrovský skandál a byla zakázána, protože zesměšňovala oficiální (komunistický) výklad osvobození a Rudé armády. Škvorecký byl obviněn z cynismu a urážky odboje. Dnes je román považován za jedno z klíčových děl moderní české literatury.

Další autorova díla:

Prima sezóna
Tankový prapor
Příběh inženýra lidských duší
Bassaxofon

Literární kontext:

Román vyšel v roce 1958 (v období krátkého tání), ale okamžitě byl stažen. Škvorecký v něm narušil tabuizovaný obraz 'slavného května 1945'. Ukázal, že revoluci v maloměstě dělali často lidé, kteří celou válku mlčeli, a že příjezd Rudé armády nebyl jen idylický. Dannyho 'nehrdinský' postoj byl pro režim nepřijatelný. Román je blízký dílům Salingera (Kdo chytá v žitě) svým stylem a tématem dospívání.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský