Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák (Jára Cimrman): Vyšetřování ztráty třídní knihy - rozbor díla

Téma:

Absurdita pedantství, marnost výchovného úsilí a parodie na školní systém skrze postavu fiktivního génia.

Motivy:

škola a vyučování
ztráta předmětu (třídní kniha)
trest a autorita
Gnozeologie (jak poznat pravdu)
Česká historie (Cimrman)
jazykové hříčky

Prostor děje:

Seminář - pódium divadla. Hra - sborovna/třída.

Čas děje:

Seminář - současnost. Hra - Rakousko-Uhersko (před 1. sv. válkou).

Kompozice:

Dvě části - 1. Odborný seminář o díle Járy Cimrmana, 2. Samotná hra (jednoaktovka).

Literární druh:

Drama

Literární žánr:

Komediální hra (cimrmanovská hra)

Postavy:

Učitel – Neurotický, bázlivý, snaží se udržet autoritu, ale žáci ho ignorují; je posedlý nalezením třídní knihy.
Ředitel – Autoritativní, ale senilní a zmatený; mluví v jinotajích a frázích.
Inspektor – Přísný kontrolor z Vídně; ve skutečnosti je to převlečený Cimrman (nebo ne?); testuje znalosti absurdním způsobem.
Zemský školní rada – Nejvyšší instance; přichází v závěru; ukáže se, že třídní knihu má on (nebo ji také hledá?).

Vypravěč:

V semináři přednášející (herci civilně), ve hře postavy.

Vyprávěcí způsoby:

Přednáška, Dialog.

Typy promluv:

Přednášky – Pseudovědecký styl, mystifikace.
Dialogy ve hře – Absurdní, cyklické, plné nedorozumění.

Obsah:

1. Část: Seminář Představení začíná sérií odborných přednášek o životě a díle Járy Cimrmana. Dozvídáme se o jeho pedagogických metodách (např. trestání učitele učitelem, budoucí čas, vycházková metoda). Přednášející (Svěrák, Smoljak, a další) s kamennou tváří prezentují absurdní teorie a vynálezy.

2. Část: Hra Děj se odehrává ve třídě (nebo sborovně). Učitel je zoufalý, protože se ztratila třídní kniha (důkaz o existenci třídy). Žáci (kteří nejsou vidět, nebo jsou to diváci) ji odmítají vrátit. Učitel zkouší různé metody: prosby, výhružky (dokud se kniha nenajde, nikdo neodejde).

Do třídy postupně přicházejí nadřízení. Ředitel, který dává zmatené rady a vzpomíná na mládí. Inspektor, který zkouší učitele i žáky z nesmyslných věcí (např. hmyz). Situace graduje do absurdity. Nikdo se nic nenaučí, všichni jen hledají knihu.

Nakonec přichází Zemský školní rada. Všichni se třesou strachy. Rada se však ukáže být stejně zmatený jako ostatní. Pointa je (často variabilní nebo otevřená), že kniha se možná nikdy nenajde, nebo že ji má ten nejvyšší, nebo že na tom vlastně nezáleží, protože systém běží dál setrvačností. Hra končí slavnou větou (variací): Třídní knihu jsem nenašel, ale…. Je to obraz marnosti boje s lidskou blbostí a byrokracií.

Jazykové prostředky:

Mystifikace – Základní princip (Cimrman jako reálná postava).
Slovní humor – Doslovné chápání metafor, záměny slov.
Parodie – Na vědecký jazyk, na školní klišé.
Opakování – Motiv 'A zeptej se, jestli mají podložky!'.

Tropy a figury:

Hyperbola – Cimrmanovy vynálezy.
Ironie – Celá hra je ironií na rakouské školství.
Litotes – Zlehčování situace.

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák (Jára Cimrman)

Divadlo Járy Cimrmana (založeno 1966). Smoljak a Svěrák vytvořili fiktivního českého génia, který byl u všeho, ale na nic se nepřišlo. Humor je inteligentní, laskavý a typicky český.

Další autorova díla:

Hospoda Na mýtince
Dobytí severního pólu
České nebe

Literární kontext:

Hra (premiéra 1967) je druhou hrou DJC. Patří k fenoménu české kultury, který pomáhal lidem přežít normalizaci skrze humor a jinotaje.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský