Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Dívka na venkově, kterou nikdo nemá rád; román o krutosti, která se tváří jako výchova, a o dětství bez jediného spojence
Citové týrání, venkov, dospívání dívky, matka a dcera, šikana, zvířata a soucit, chudoba, náboženská přísnost, vyloučení, hledání útěchy
Česká vesnice – statek, chlév, škola, kostel, pole; uzavřený svět, ze kterého není kam odejít
Současnost, respektive doba blízká vydání; román vyšel roku 2010
Chronologické vyprávění z pohledu dívky; kompozice sleduje jeden rok a několik epizod, které se stupňují
epika
román (psychologický, vývojový)
Vyprávění ve třetí osobě těsně u vědomí dívky; čtenář vidí svět jejíma očima, včetně toho, že považuje své ponižování za normální
Realistické psychologické vyprávění bez komentáře; autorka nikde nehodnotí, jen ukazuje
Bára žije s rodiči a sestrou na statku na vesnici. Je nešikovná, tichá a nikdo jí nic neusnadňuje.
Doma vládne matka. Bára jí nedokáže vyhovět – ať udělá cokoli, je to špatně, a matka jí to dá najevo tvrdě a před ostatními.
Otec do toho nezasahuje. Je slabý a raději mlčí, čímž se stává spoluviníkem.
Sestra je oblíbenější a Bára to bere jako fakt, ne jako nespravedlnost. To je na knize nejtíživější: dívka je přesvědčená, že si zacházení zaslouží.
Ve škole to pokračuje. Spolužáci vycítí, kdo je slabý, a chovají se podle toho.
Jediné, kde Bára nachází vztah, jsou zvířata. Stará se o ně a soucit, kterého se jí nedostává, jim dává sama.
Matka je přitom zbožná a chodí do kostela. Rozpor mezi tím, co se říká v neděli, a tím, co se děje doma, kniha nikde nekomentuje – jen ho položí vedle sebe.
Ponižování se stupňuje. Když dojde na to, co Báře na světě nejvíc záleží, je jasné, že už nejde o výchovu.
Konec nepřinese záchranu ani spravedlnost. Přinese jen okamžik, kdy dívka poprvé pochopí, že to, co se jí děje, není v pořádku – a to je v téhle knize hodně.
Petra Dvořáková (nar. 1977), česká prozaička, autorka knih pro děti i pro dospělé. Vystudovala filozofii a etiku, pracovala jako sociální pracovnice. Její prózy se opakovaně vracejí k tématu dítěte, které nemá ochranu, a k tomu, jak si dospělí zdůvodňují vlastní krutost. Za Vrány získala roku 2011 cenu Zlatá stuha.
Česká próza počátku 21. století, próza pro mládež i pro dospělé. Kniha bývá čtena jako obraz citového týrání, které nezanechává modřiny, a proto ho nikdo nepovažuje za týrání. Zapadá do řady českých próz o venkově, ale s důrazem na psychologii dítěte.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.