Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Žena, která žije přes tři sta let díky elixíru; komedie o tom, že nesmrtelnost by z života neudělala dar, ale nesnesitelnou nudu
Elixír dlouhého života, tři sta let, soudní spor o dědictví, operní diva, nuda a otupělost, smrt jako smysl života, tajemný recept, měnící se jména, lhostejnost k lidem, mládí jako hodnota
Praha dvacátých let – advokátní kancelář, divadelní šatna, hotelový pokoj; komorní, uzavřené prostředí
Rok 1922, tedy autorova současnost; hra měla premiéru roku 1922
Tři dějství s předehrou. Stavba připomíná detektivku: nejprve nesrozumitelná soudní pře, poté postupné odhalování, kdo hrdinka je, a nakonec vysvětlení a rozhodnutí
drama
komedie (s filozofickým podtextem)
Drama nemá vypravěče
Konverzační komedie s detektivní stavbou; klíčová informace se odhaluje po částech, dokud se v posledním dějství nevysvětlí všechno najednou
V advokátní kanceláři se vleče spor Gregor versus Prus, který trvá téměř sto let a týká se dědictví po baronu Prusovi zemřelém roku 1827. Nikdo neví, jak ho rozhodnout.
Objeví se slavná operní pěvkyně Emilia Marty a projeví o spor mimořádný zájem. Ví o něm věci, které nemůže vědět nikdo – zná jména, podrobnosti a dokonce ví, kde v Prusově domě leží nenalezená závěť. Když ji podle jejího návodu skutečně najdou, začnou se všichni ptát, kdo Emilia je.
Emilia se chová chladně a povýšeně. Muži se do ní zamilovávají a ona jimi pohrdá; mladý Janek Prus kvůli ní spáchá sebevraždu a ona to sotva zaregistruje. Ve skutečnosti ji zajímá jediná věc: v pozůstalosti má být obálka s řeckým textem, o kterou usiluje.
Ve třetím dějství ji obklíčí. Podrobí ji výslechu jako u soudu a ona nakonec přizná pravdu: jmenuje se Elina Makropulos, narodila se roku 1585 na Krétě jako dcera císařova osobního lékaře Hieronyma Makropula. Ten na příkaz Rudolfa II. vyrobil elixír dlouhého života a musel jej vyzkoušet na vlastní dceři. Elina od té doby žije a každých zhruba šedesát let mění jméno – vždy s iniciálami E. M. Barona Pruse i Gregorova předka znala osobně.
Elixír po třech stech letech přestává působit. Právě proto potřebuje recept ukrytý v pozůstalosti.
Když ho konečně drží v ruce, přijde nejsilnější scéna hry. Emilia popíše, jaké to je: napřed je to úžasné, pak to zevšední a nakonec zůstane jen nuda. Nic už není důležité, protože všechno se opakuje. Lidé kolem umírají a člověk se přestane obtěžovat je mít rád. Umění, láska ani víra po pár stoletích nic neznamenají.
Ostatní se hádají, kdo má recept dostat. Emilia ho podá mladé zpěvačce Kristině. Ta ho po chvíli váhání spálí nad svíčkou.
Emilia se tomu nebrání – naopak. Umírá s úlevou a hra končí konstatováním, že šedesát nebo sedmdesát let je právě tolik, aby na životě záleželo.
Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel, novinář a překladatel, jedna z nejvýznamnějších postav meziválečné literatury. Autor pojmu robot (R.U.R.), demokrat a přítel T. G. Masaryka, odpůrce fašismu. Zemřel na zápal plic krátce po Mnichovu.
Česká meziválečná dramatika. Hra patří k Čapkovým utopickým a filozofickým dílům spolu s R.U.R. a Bílou nemocí; polemizuje s dobovými představami o prodlužování života. Leoš Janáček z ní roku 1926 vytvořil operu.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.