Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Divadelní záznam (1:51:45; anglicky)
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Odhalení náboženského pokrytectví a svatouškovství, nebezpečí slepé důvěry a hlouposti, která se nechá oklamat zdáním
Pokrytectví (hypokrize), zaslepenost, manipulace, rozum vs. pověra, narušení rodinných vztahů, král (jako deus ex machina)
Paříž, dům bohatého měšťana Orgona
2. polovina 17. století (doba Ludvíka XIV.)
Drama o pěti dějstvích. Dodržuje klasicistní jednotu místa, času a děje. Expozice je zajímavá tím, že hlavní hrdina (Tartuffe) se objeví až ve 3. dějství, do té doby se o něm jen mluví
Drama
Veršovaná komedie (charakterová komedie)
Chybí (drama)
Dialogy (často veršované – alexandrin), Monology
Do domu měšťana Orgona se vetře žebrák Tartuffe, kterého Orgon potkal v kostele. Tartuffe předstírá extrémní zbožnost a Orgon ho přijme za vlastního, ubytuje ho, krmí ho a dává ho za vzor celé rodině. Orgon a jeho matka paní Pernellová jsou Tartuffem zcela okouzleni, zatímco zbytek rodiny, manželka Elmíra, syn Damis, dcera Mariana, švagr Kleantes a služebná Dorina, vidí, že je to podvodník a parazit.
Orgonova zaslepenost dojde tak daleko, že zruší zasnoubení dcery Mariany s Valérem a rozhodne se ji provdat za Tartuffa. Navíc přepíše na Tartuffa celý svůj majetek a vydědí vlastního syna Damise, který se pokusil Tartuffa odhalit poté, co slyšel, jak vyznává lásku Elmíře. Orgon synovi nevěří a vyžene ho.
Elmíra se rozhodne manžela vyléčit z jeho bludu. Přiměje Orgona, aby se schoval pod stůl a vyslechl rozhovor mezi ní a Tartuffem. Tartuffe, v domnění, že jsou sami, se Elmíře znovu dvoří, fyzicky na ni dotírá a vysmívá se Orgonově hlouposti se slovy „Je to člověk, kterého vodím za nos.“ Orgon konečně prohlédne.
Vyleze zpod stolu a chce Tartuffa vyhodit. Tartuffe však odhodí masku pokory a ukáže svou moc. Dům už právně patří Tartuffovi, protože mu ho Orgon daroval. Orgon proto musí odejít. Navíc Tartuffe Orgona udá králi. Má totiž kompromitující dokumenty, které mu Orgon svěřil.
Do domu přichází soudní úředník s příkazem k vystěhování. Situace je zoufalá. Situaci nakonec zachrání králův posel. Tento nečekaný zásah vyšší moci je příkladem deus ex machina. Král Ludvík XIV., který je moudrý a vidí lidem do srdce, odhalil, že Tartuffe je hledaný zločinec. Král ruší darovací smlouvu a nechává zatknout Tartuffa. Orgonovi je majetek vrácen a Mariana si může vzít Valéra. Hra končí oslavou moudrosti krále.
Molière (1622 až 1673), vl. jménem Jean Baptiste Poquelin. Největší francouzský dramatik klasicismu. Jeho hry kritizovaly lidské nešvary. Tartuffe (1664) vyvolal obrovský skandál, církev hru zakázala (viděla v ní útok na náboženství). Molière ji musel třikrát přepsat.
Francouzský klasicismus. Důraz na rozum, řád a typizaci postav.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.