Alois Jirásek: Staré pověsti české - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Mytická a raná historie českého národa jako zdroj mravního poučení, národní hrdosti a naděje do budoucnosti

Motivy:

Příchod na novou zem a založení domova, moudrá vláda a spravedlivý soud, věštba a osud národa, síla, statečnost a hrdinství, věrnost (i zvířecí, například kůň Šemík), vzpoura a msta (dívčí válka), spravedlivá vláda proti tyranii, naděje pro národ v nejtěžší chvíli (Blaničtí rytíři)

Prostor děje:

Čechy – bájná pravlast, hora Říp, Vyšehrad a budoucí Praha, okolí hory Blaník

Čas děje:

Mytická až raně historická doba, od příchodu Slovanů do Čech (přibližně 6.–7. století) po počátky přemyslovského státu (10.–11. století)

Kompozice:

Sbírka na sebe chronologicky navazujících pověstí, řazených od nejstarších bájí (příchod praotce Čecha) přes pověsti s jádrem historickým (kníže Oldřich a Božena, Břetislav a Jitka) až po závěrečnou pověst o Bruncvíkovi a Blanických rytířích

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Sbírka pověstí (epika), literatura pro mládež s výchovným a vlasteneckým podtextem

Postavy:

Praotec Čech – Legendární vůdce slovanského kmene, který podle pověsti dovedl svůj lid na horu Říp a pojmenoval po sobě novou zemi; moudrý, prozíravý, autoritativní vůdce.
Krok – Moudrý kníže a soudce, který po Čechovi vládne zemi; otec tří dcer (Kazi, Teta, Libuše), obdařených léčitelským, kněžským a věšteckým uměním.
Libuše – Nejmladší Krokova dcera, moudrá věštkyně a kněžna; prozíravá a spravedlivá vládkyně, jež si za manžela zvolí oráče Přemysla a vysloví proroctví o slávě budoucí Prahy.
Přemysl Oráč – Prostý, ale moudrý a spravedlivý sedlák povolaný z pole, aby se stal Libušiným manželem a zakladatelem rodu Přemyslovců; symbol moudrosti pocházející z lidu.
Bivoj – Neobyčejně silný mladík, který živého kance donesl na vlastních zádech na Vyšehrad a získal si tím přízeň knížecí dcery Kazi; ztělesnění tělesné síly a odvahy.
Horymír – Vládce Neumětel obviněný z vraždy horníka; jeho věrný kůň Šemík ho zachrání smělým skokem z vyšehradské skály do Vltavy; symbol věrnosti a záchrany v nejtěžší chvíli.
Šárka a Vlasta – Vůdkyně dívčí války po Libušině smrti; Šárka lstí zajme a zahubí vojevůdce Ctirada, Vlasta vede dívčí vojsko do boje proti mužům; ztělesňují vzpouru a mstu.

Vypravěč:

Er-forma – vypravěč navazující na tón starých kronikářů, s výrazně poučným a vlasteneckým zabarvením

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí, Popisný, s prvky kronikářského stylu a archaizace

Typy promluv:

Vypravěčovo vyprávění – Převažující, plynulé podání děje jednotlivých pověstí
Přímá řeč postav – Krátké, výstižné repliky dotvářející charakter jednajících postav
Věštby a slavnostní promluvy – Zejména Libušina věštba o slávě Prahy
Archaizující, mírně knižní vyjadřování – Navozuje dojem starobylosti vyprávěného

Obsah:

Kniha otevírá vyprávění o praotci Čechovi, který se svým kmenem po dlouhé pouti dorazí k hoře Říp, odkud spatří úrodnou, zvěří bohatou krajinu, jež se poté podle něj nazve Čechy. Po jeho smrti vládne lidu moudrý Krok, který si na hradišti Vyšehrad zřídí sídlo a spravedlivě soudí spory svého lidu; jeho tři dcery Kazi, Teta a Libuše jsou obdařeny výjimečnými schopnostmi – léčitelským, kněžským a věšteckým uměním. K této části se váže i pověst o silákovi Bivojovi, který živého kance přinese na vlastních zádech, čímž si získá srdce knížecí dcery.

Po Krokově smrti se vlády ujímá nejmladší dcera Libuše, moudrá a spravedlivá věštkyně. Když se muži vzepřou vládě ženy, Libuše si za manžela zvolí prostého oráče Přemysla, kterého její poslové naleznou při orbě pole, a s ním zakládá rod Přemyslovců. Na skále nad Vltavou pak Libuše pronese své slavné proroctví o městě, jehož sláva se bude hvězdám rovnati, a na tomto místě je posléze založena Praha.

Po Libušině smrti se muži znovu pokusí odepřít ženám podíl na moci, což vyvolá takzvanou dívčí válku vedenou Vlastou a lstivou Šárkou, jež úskokem zajme a usmrtí vojevůdce Ctirada. Následují další pověsti spjaté s vyšehradskou skálou a jejím okolím, mimo jiné příběh Horymíra, jehož věrný kůň Šemík ho zachrání odvážným skokem z vyšehradských hradeb přímo do Vltavy poté, co byl Horymír nespravedlivě obviněn.

Další pověsti již popisují spory a boje mezi jednotlivými knížaty a kmeny, například střet Neklana s vojskem Lučanů vedeným krutým Vlastislavem, a postupně přecházejí od čistě bájných příběhů k látkám s reálnějším historickým jádrem, jako je vyprávění o knížeti Oldřichovi a jeho manželce Boženě nebo o Břetislavovi a Jitce. Sbírka je uzavřena pověstí o Bruncvíkovi a spícími Blanickými rytíři, kteří podle lidové víry vyjedou z hory Blaník na pomoc národu, ocitne-li se v nejtěžší chvíli svých dějin – a stávají se tak symbolickým příslibem naděje pro budoucnost.

Jazykové prostředky:

Archaismy a historismy – Kníže, družina, vojvoda, dívčí sněm.
Básnické přívlastky a zvolání – Zdůrazňují slavnostní, epický tón vyprávění.
Řečnické otázky a apostrofy – Oslovení a zdůraznění důležitých okamžiků děje.
Opakování ustálených obratů – Typické pro lidové (ústní) vyprávění a pohádkový tón.
Spisovný, mírně archaizovaný jazyk – Bez hovorových prvků, s důrazem na srozumitelnost pro mladé čtenáře.

Tropy a figury:

Symbol – Praha jako město, jehož 'sláva se bude hvězdám rovnati' (Libušino proroctví).
Personifikace přírody – Hory, řeky a zvířata jednají téměř jako živé bytosti (kůň Šemík).
Hyperbola – Přehnané zobrazení síly a statečnosti hrdinů (Bivojův čin).
Předzvěst (věštba) – Libušina věštba jako narativní předjímka budoucích dějin.

Alois Jirásek

Alois Jirásek (1851–1930) byl český spisovatel a středoškolský profesor dějepisu, jeden z hlavních představitelů literárního realismu a pokračovatel obrozeneckých ideálů na konci 19. a počátku 20. století. Ve svém rozsáhlém díle historické prózy zobrazil české dějiny od nejstarších bájí až po 19. století, přičemž se soustředil zejména na husitství (Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo) a národní obrození (F. L. Věk). Jeho tvorba měla silně vlastenecký a výchovný účel a měla posilovat národní sebevědomí v době rakousko-uherské monarchie i po vzniku samostatného Československa. Po roce 1918 se Jirásek krátce angažoval i ve veřejném životě jako poslanec Revolučního národního shromáždění. Zemřel v Praze roku 1930 a dodnes patří k nejčtenějším českým autorům historické prózy.

Další autorova díla:

F. L. Věk
Proti všem
Temno
Psohlavci
Bratrstvo

Literární kontext:

Dílo vyšlo roku 1894 a navazuje na tradici národního obrození, byť vzniklo až v době realismu na jeho sklonku. Jirásek čerpal z nejstarších českých kronik – zejména Kosmovy, Hájkovy a Dalimilovy – jejichž bájné a legendární látky literárně zpracoval a zpřístupnil širokému, zejména mladému publiku. Dílo navazuje na romantický zájem o národní minulost, jaký byl typický pro generaci Rukopisů, Kollára a Palackého, a spoluvytváří obraz slavné mytické minulosti národa. Staré pověsti české se staly pevnou součástí českého kulturního kánonu a dodnes patří k nejadaptovanějším českým knihám vůbec, ať už ve filmu, televizi, nebo divadle.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.