William Styron: Sophiina volba - rozbor díla

Téma:

Ničivý dopad holocaustu na lidskou psychiku, nemožnost vyrovnat se s absolutní vinou a traumatem, zhoubný vliv psychické nemoci na vztah.

Motivy:

• holocaust (Osvětim)
• vina a svědomí
• volba (morální dilema)
• toxická láska
• sex a vášeň
• jižanská minulost (otroctví)
• šílenství (schizofrenie)
• hudba (Nathanova obsese)

Prostor děje:

USA, New York (Brooklyn, penzion Růžový palác) a retrospektivy do Polska (Krakov, Varšava, Osvětim).

Čas děje:

Léto 1947 (hlavní děj) a válečná léta 1938–1945 (retrospektivy).

Kompozice:

Rámcová a retrospektivní. Vypravěč Stingo vzpomíná na léto 1947. V rámci toho Sophie vypráví své vzpomínky, které postupně odkrývají pravdu (metoda loupání cibule – od lží k nejděsivější pravdě).

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Psychologický román

Postavy:

• Stingo – Vypravěč (alter ego autora); 22letý začínající spisovatel z Jihu; naivní, nezkušený, sexuálně frustrovaný; stává se důvěrníkem Sophie a Nathana; je svědkem jejich sebedestrukce a zamiluje se do Sophie.
• Sophie Zawistowská – Polská katolička, přeživší z Osvětimi; krásná, citlivá, ale vnitřně zničená; trpí hlubokým pocitem viny (že přežila, že se nepostavila otci, že ztratila děti); hledá únik v alkoholu, sexu a Nathanově lásce; postupně odhaluje svá traumata.
• Nathan Landau – Sophiin milenec; americký Žid; inteligentní, charismatický, ale paranoidní schizofrenik a narkoman; jeho chování osciluje mezi genialitou a násilným šílenstvím; je posedlý holocaustem a obviňuje Sophii.
• Rudolf Höss – Velitel Osvětimi (historická postava); Sophie se u něj snaží získat záchranu pro syna; ztělesnění banality zla.
• Sophiin otec – Polský profesor, antisemita; Sophie ho nenáviděla, ale v lágru předstírala, že sdílí jeho názory, aby přežila.

Vypravěč:

Ich-forma (Stingo).

Vyprávěcí způsoby:

Vzpomínání, Dialogy, Zpověď (Sophiiny monology).

Typy promluv:

• Sophiina vyprávění – Často přerušovaná, zpočátku lživá nebo neúplná, postupně směřující k jádru traumatu.
• Nathanovy výbuchy – Agresivní obviňování, změny nálad.
• Stingovy reflexe – Úvahy o psaní, o Jihu, o vině.

Obsah:

Mladý spisovatel Stingo se v roce 1947 přistěhuje do penzionu v Brooklynu. Seznamuje se se sousedy – krásnou Polkou Sophií a jejím milencem, židovským intelektuálem Nathanem. Jejich vztah je vášnivý, ale bouřlivý. Nathan trpí záchvaty žárlivosti a násilí, po kterých následují fáze omluv a lásky. Stingo se stává jejich přítelem a důvěrníkem.

Sophie Stingovi postupně vypráví svůj životní příběh. Zpočátku si realitu přikrášluje (tvrdí, že otec byl humanista), ale postupně odhaluje temnější pravdu. Její otec byl ve skutečnosti antisemita a ona v Polsku trpěla. Byla zatčena za pašování šunky (nikoli za odboj) a poslána do Osvětimi.

V Osvětimi se Sophie snažila přežít a zachránit svého syna Jana. Pracovala jako sekretářka velitele Rudolfa Hösse. Pokusila se ho svést a využít otcovy antisemitské spisy, aby se zachránila, ale neuspěla. Její morální kompromisy ji ničí.

V přítomnosti se Nathanův stav zhoršuje (bere drogy, je schizofrenik). Vyhrožuje Sophii i Stingovi smrtí. Stingo se Sophií utečou do Washingtonu. Stingo jí vyzná lásku a plánuje s ní budoucnost (svatbu, děti).

Té noci, v hotelovém pokoji, Sophie prozradí Stingovi své nejstrašnější tajemství – Sophiinu volbu. Při příjezdu do Osvětimi ji nacistický lékař postavil před sadistickou volbu: může si ponechat jedno ze svých dvou dětí, druhé půjde do plynu. Pokud si nevybere, zemřou obě. Sophie v zoufalství obětovala svou malou dcerku Evu, aby zachránila syna Jana. Tuto vinu v sobě nese celou dobu a ví, že se jí nikdy nezbaví.

Ráno Sophie zmizí. Nechá Stingovi vzkaz a vrací se k Nathanovi, protože ví, že jedině s ním může dojít vykoupení – smrti. Stingo se vrací do Brooklynu a nachází Sophii a Nathana mrtvé. Spáchali společnou sebevraždu kyanidem. Stingo zůstává sám, dospělejší a poznamenaný tragédií, kterou vyslechl.

Jazykové prostředky:

• Bohatý, košatý styl – Dlouhá souvětí, intelektuální slovní zásoba.
• Cizí jazyky – Sophie mluví s chybami, používá polská a německá slova.
• Naturalismus – Popisy života v lágru, Nathanova násilí.
• Kontrast – Idylické léto v Brooklynu vs. peklo Osvětimi.

Tropy a figury:

• Gradace – Postupné odhalování Sophiina tajemství.
• Symbol – Růžový palác (místo útočiště, které se mění v místo tragédie).
• Retardace – Stingo často odbíhá k vlastním problémům (sexuálním), což oddaluje Sophiinu zpověď.

William Styron

William Styron (1925–2006) byl americký spisovatel. Zabýval se tématy zla, viny a rasismu. 'Sophiina volba' (1979) je jeho nejslavnější a nejkontroverznější dílo (kritizováno za to, že hlavní obětí holocaustu je křesťanka, ne Židovka, a za sexualizaci tématu).

Další autorova díla:

• Doznání Nata Turnera
• Ulehni v temnotách
• Viditelná temnota

Literární kontext:

Americká psychologická próza 2. poloviny 20. století. Styron zkoumá absolutní zlo a jeho dopad na jedince.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský