Robert Merle: Smrt je mým řemeslem - rozbor díla

Téma:

Psychologická studie přeměny obyčejného člověka v masového vraha, mechanismus slepé poslušnosti a technokratického zla.

Motivy:

• holocaust (Osvětim)
• poslušnost (Befehl ist Befehl - rozkaz je rozkaz)
• otec a syn (výchova)
• byrokracie smrti
• odlidštění
• nacionalismus

Prostor děje:

Německo (dětství), Osvětim (koncentrační tábor), Polsko.

Čas děje:

1913–1947 (od dětství po popravu).

Kompozice:

Chronologická. Fiktivní paměti Rudolfa Langa (předlohou je Rudolf Höss, velitel Osvětimi).

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Psychologický román (historický, biografický)

Postavy:

• Rudolf Lang – Hlavní hrdina (alter ego Rudolfa Hösse); vypravěč; není to sadista, ale pedant, technokrat a poslušný vykonavatel rozkazů; nemá empatii, vnímá lidi jako čísla (jednotky); jeho řemeslem je smrt, kterou chce provádět co nejefektivněji; je obětí fanatické výchovy.
• Langův otec – Náboženský fanatik; vychovává syna k absolutní, slepé poslušnosti; je chladný a krutý; tato výchova deformuje Rudolfův charakter.
• Himmler – Nacistický pohlavár; Rudolfův nadřízený; pro Rudolfa je novou autoritou (nahrazuje otce).
• Elsa – Rudolfova manželka; žije s ním v Osvětimi v domě u tábora; stará se o květiny a děti, zatímco vedle se pálí lidé; ztělesňuje nevědomost a ignoranci německých žen.

Vypravěč:

Ich-forma (Rudolf Lang). Styl je suchý, úřední, bez emocí.

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávění, Popis (technické detaily vyhlazování).

Typy promluv:

• Byrokratický jazyk – Rudolf mluví o vraždění jako o zpracování jednotek nebo řešení problému kapacity.
• Rozkazy – Komunikace s nadřízenými.

Obsah:

Rudolf Lang vyrůstá v katolické rodině. Jeho otec je despota, který po něm vyžaduje absolutní poslušnost. Rudolf se naučí, že rozkaz je svatý a city jsou slabost. Chtěl být knězem, ale ztratí víru.

Vstoupí do armády, bojuje v 1. světové válce, poté ve Freikorps (zde spáchá první vraždu zrádce, za kterou jde do vězení). Ve vězení se utvrdí v disciplíně. Připojí se k SS a Himmler si všimne jeho organizačního talentu.

Rudolf je jmenován velitelem nového tábora Osvětim. Dostane úkol: vyřešit židovskou otázku. Rudolf to bere jako technický problém. Jak zabít a zlikvidovat tisíce lidí denně? Zkouší různé metody (výfukové plyny), ale jsou pomalé. Nakonec objeví Cyklon B.

Román detailně popisuje budování továren na smrt (plynových komor a krematorií). Rudolf je hrdý na svou efektivitu – dokázal zvýšit kapacitu tábora. Je to vzorný úředník smrti. Doma je vzorným otcem a manželem, který dbá na to, aby jeho děti neviděly kouř z komínů.

Když válka končí, Rudolf se skrývá, ale je dopaden. Při výslechu nechápe, proč je považován za zločince. Hájí se tím, že jen plnil rozkazy a že osobně nikoho nezabil (jen to řídil). Trvá na tom, že nezabil 3,5 milionu lidí, ale jen 2,5 milionu (zbytek zemřel na nemoci). Do poslední chvíle necítí vinu, jen pocit splněné povinnosti. Je popraven v Osvětimi.

Jazykové prostředky:

• Eufemismy – Konečné řešení, zvláštní zacházení.
• Absence emocí – Vypravěč popisuje hrůzy s chladným odstupem, což vyvolává mrazení.
• Technické termíny – Cyklon B, krematoria.

Tropy a figury:

• Ironie – Rudolf je hrdý na to, jak efektivně tábor řídí.
• Kontrast – Idylický život rodiny velitele vs. peklo tábora.

Robert Merle

Robert Merle (1908–2004). Francouzský spisovatel. Román (1952) napsal na základě výslechů Rudolfa Hösse v Norimberku. Chtěl ukázat, že nacisté nebyli jen monstra, ale často 'slušní lidé', kteří jen plnili rozkazy.

Další autorova díla:

• Malevil
• Ostrov

Literární kontext:

Literatura faktu / o holocaustu. Merle se zaměřuje na psychologii pachatele (banalita zla - Hannah Arendtová).

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský