Jak napsat maturitní slohovou práci

U maturitní slohovky si vybíráte ze šesti témat a následně musíte napsat mnimálně 250 slov (25 až 30 řádků). Je dobré mít předem určené slohové útvary, které Vám sedí. Za odevzdání práce s nesprávě napsaným slohovým útvarem budete hodnoceni známkou nedostatečnou. Pojďme si proto připomenout, jak se píší slohové útvary, které se u maturity mohou vyskytnout.

Jak napsat vypravování?

Vypravování je o něčem, co se stalo
Subjektivní – nejlepší je ich – forma (možná je i er – forma případně du – forma)
Musí obsahovat přímé řeči
Bez nespisovných výrazů (kromě přímé řeči)
Struktura:

Úvod (expozice)

Uvedení do vyprávění, je třeba nastínit děj, představit postavy ve vyprávění a místo, kde se příběh odehrává

Zápletka (kolize)

Část Vašeho vyprávění, kde se něco začíná dít

Vyvrcholení (krize)

Něco, co dosavadní děj nějakým způsobem nabourá

Zvrat (peripetie)

Musí se děj nabourat ještě víc (stane něco, co nečekáme)

Rozuzlení a závěr vypravování

Konec vypravování

Text je vhodně členěný a organizovaný – obsahuje několik odstavců a v každém odstavci se odehrává jedna uzavřená myšlenka
Je nutné dodržet vybraný čas (může být porušen pouze při napjatých situacích, kdy je možné přejít z minulého času do přítomného)
K vytvoření napětí je vhodné použít zkrácení vět

Jak napsat úvahu?

Úvaha obsahuje co nejvíce osobních myšlenek
Spisovné vyjadřování
Styl odborný, bez zabarvení – neutrální
Nejprve se zamyslíme se nad daným tématem a zapíšeme si základní myšlenky, o nichž chceme mluvit, na vedlejší papír a seřadíme si nápady tak, aby na sebe logicky navazovaly
Na začátku je položena otázka a jsou definována slova
Nesmí být napsaná příliš radikálně
Problém se nezevšeobecňuje
Obsahuje argumenty pro a proti
Předkládáme vlastní myšlenkypoužíváním výrazů: myslím si, dle mého názoru, podle mého názoru, domnívám se, řekl bych, věřím, že, osobně se přikláním k tomu nebo tomu apod.
Pokládání otázek
Vyhnout se samoúčelným řečnickým otázkám a závěrům ve stylu: „Každý si na to musí udělat svůj názor.“
V závěru shrnutí základních myšlenek, k nimž úvaha směřovala
Není nutné dojít k definitnímu závěru, může skončit otázkou

Jak napsat dopis?

Dopis je buď soukromý nebo veřejný
Uvádí se adresy (do počtu slov se nepočítají)
V textu je nutné se držet tématu a být spisovný
Osobní a přivlastňovací zájmena se v dopise píší velkým písmenem (Ty, Tvůj, Vás, Váš)
Zdvořilé titulování adresáta (i na obálce): Pan, Paní, Slečna, MUDr . aj.
Struktura:

Úvod

Místo a datum

Místo se uvádí v 1. pádě a nepíše se za ním čárka
Praha 20. 1. 2000

Oslovení na začátku dopisu

Neznáme-li příjemce, píšeme neutrálně „Vážená paní, vážený pane“ nebo „Vážení“,
Milý Petře! Vážená paní, Milí rodiče,
Počáteční obrat k adresátovi (po vykřičníku následuje slovo s velkým písmenem, po oslovení s čárkou slovo s malým písmenem)

Vlastní text, téma

Členění do odstavců

Závěr

Zakončovací závěrečná formule, přání, pozdrav, podpis, případně adresa odesilatele

Osobní dopis

Slušný, neutrální (ani formální, ani neformální) jazyk

Oficiální dopis

Obvykle píšeme někomu, koho neznáme nebo je nám nějakým způsobem nadřazený – musíme k němu tedy chovat určitou míru respektu
Bez emocí
Lepší jsou kratší věty a kratší odstavce
Jazyk by tedy měl být spisovný, jednoduchý a neutrální

Žádost

Na konci je poděkování
Součástí může být příloha (V příloze Vám přikládám nominaci klubu Prague Tigers k této akci.)
Spisovná a neutrální – bez odborných termínů či zkratek
Snaha být především přesný a srozumitelný

Motivační dopis

Píšeme svému potenciálnímu zaměstnavateli, snažíte se ho motivovat, aby vám dal určitou práci
Píšeme o tom, jak jsme skvělí a co jsme všechno (profesionálně) zažili , proč se pro tu práci hodíte apod.
Oslovujeme příjmením, případně titulem či funkcí (Vážený pane Nováku, Vážený pane doktore, Vážený pane řediteli)
Pokud nevíme, s kým máte tu čest, použijete oslovení neutrální
Odpovídáme na otázky, které by nám mohly být při pohovoru položeny (Proč se pro tu práci hodíte právě vy? Jaké zkušenosti vhodné pro pozici máte? Čím můžete být pro firmu přínosem?)
Vyzdvihujeme dobré vlastnosti a nezmiňujeme špatné
Je vhodné zmínit, že známe a oceňujeme společnost, která pracovní místo nabízí (Například že se nám líbil jejich stánek na veletrhu nebo že nás zaujala technologie, kterou používají)
A nakonec si napíšeme o setkání (Rád se s vámi setkám osobně. Kontaktujte mě kdykoliv na telefonním čísle XY nebo na e-mailu. S pozdravem...)
Spisovná a ideálně neutrální čeština
Nepoužívat komplikovaná souvětí

Jak napsat reportáž ?

V reportáži se uplatňuje publicistický styl
Musí konkrétně sdělit: KDE, KDY, KDO, PROČ, CO
Může mít perex s: KDE, KDY, KDO, PROČ, CO
Kromě KDE, KDY, KDO, PROČ, CO se jedná o subjektivní útvar
Psáno z místa události – cílem je vyvolat názornou představu
Kombinace prožitků a faktů
Úkol: přenesení atmosféry (autorův osobní prožitek, emoce)
Je to dobré kromě zraku cílit i na další smysly (sluch, čich)
Popisný postup (základ)
Všímá si detailů a faktů, ke kterým se čtenář normálně nedostane
Vyjádření osobních názorů (nemusí být objektivní, kritika ale musí být argumentována)
Zabarvená, hodnocení, slang, termíny
Součástí je často rozhovor – přímá řeč

Dotazovaný v něm může být nespisovný
Reportér je ale vždy spisovný (pokládání otázek)
Vhodné jsou také reportáže s návštěvníky

Časté využívání první osoby
Většinou minulý čas (hlavně ho ale neměnit)
Rádio, TV – přítomný čas
Žádoucí je závěr (konstatování určitého faktu nebo rekapitulace zjištěných informací)

Jak napsat zprávu ?

Zpráva informuje o události, která už PROBĚHLA nebo PROBÍHÁ
V minulém čase
Základ: CO, KDE, KDY, KDO
Má zajímavý titulek
Podtitulek – obsahuje stručné shrnutí informací na malé ploše
Text zprávy – PODÁVÁ VŠECHNY PODSTATNÉ INFORMACE
Není subjektivní (neobsahuje názory autora), ale je objektivní
Může obsahovat i přímou řeč
Jsou zde ale jen odpovědi (BEZ otázek)
Neutrální jazyk, bez citového zabarvení
Musí být spisovná a logicky správná
Žádné slangy, cizí slova ani zkratky
Závěr zprávy obsahuje hodnocení události (konstatovali, že akce se vydařila)

Jak napsat recenzi?

Recenze je subjektivní útvar
Úvod

Čtenáři dílo představíme
Předstíráme, že čtenář o díle nic neví
Zmíníme autory, žánr, rok vydání, případně další důležité informace
Jedná-li se o epické dílo – beletrii nebo film – shrneme základní dějovou linii

Stať

Členění na kladné a záporné body

Závěr:

Shrneme všechny podstatné myšlenky

Výrazy jako „myslím si“, „zdá se mi“, „když to porovnám s“ a podobně
Použití odborných termínů z oblasti recenzovaného díla
Např. u filmu lze mluvit o střihu, hloubce ostrosti či o scénáři

Jak napsat charakteristiku?

Charakteristika obsahuje logický popis z více pohledů
Většinou 70% povaha a 30% vzhled (záleží ale na postavě)
Úvod:

Základní informace – kdo je, odkud je, kolik mu je apod.

Je vhodné začít vnější charakteristikou
Vnější charakteristika

Barva vlasů a očí, účes, brýle
Znaménko krásy, vrásky nebo pihy
Vzhled, jaké oblečení nosí, nebo jaký má styl
Materiály nebo vzory – pokud je má konkrétní osoba v oblibě a dává jim přednost
Boty

Vnitřní charakteristika

Charakter
Jak se chová mezi svými blízkými a jak na veřejnosti?
Jaké má kladné a jaké záporné vlastnosti ?
Zlozvyky?
Co ji rozladí nebo naopak nejvíce potěší?
Má nějakou fobii?
Je spíš introvert nebo extrovert?
Jaký má vztah ke svému zaměstnání?
Jak tráví volný čas?
Sportuje, má netradičního koníčka nebo hodně cestuje?
Jak probíhá její běžný den?
Vzpomínku či zkušenost, jak jste se poznali nebo kdy vám tato osoba pomohla
Přímá řeč, například jak vás nejčastěji zdraví nebo oslovuje

Závěr:

Shrnout nejdůležitější informace o postavě, vypíchnout její význam

Barvitý a spisovný jazyk
Nepoužívat cizí slova
Pozor na přílišný výskyt sloves být, mít, dělat a spojek (a) + rád
Lze použít i přirovnání (například ke všem dobře známé knižní postavě) a metafory
Příd. jména (srdečný, pečlivý, vyrovnaný, domýšlivý, lenivý, pracovitý, zvídavý, škodolibý, starostlivý)

Jak napsat popis?

Popis je objektivní
Na rozdíl od charakteristiky nepopisuje psychickou výbavu člověka nebo osobní pocity
Popis odborný (určen vyhraněné skupině – používá termíny) vs popis prostý (laicky co vidím)
Úvod:

Napíšete základní informace o předmětu
Hodí se napsat, kde se s ním můžeme setkat apod.

Samotný popis:

Podrobnější popis předmětu
Vzhled, materiál, funkci a další důležité vlastnosti
1 odstavec = 1 kritérium

Závěr:

Vyzdvihnout ty nejdůležitější vlastnostipředmětu

Neutrální a srozumitelný jazyk
Odborné výrazy (aby je ale cílová skupina měla šanci pochopit)

Jak napsat popis obrazu?

Popis obrazu může být v první osobě jednotného i množného čísla a v třetí osobě jednotného čísla – důležité je to dodržet
Úvod

Pokusit se určit autora a období („připomíná mi to autora…“)

Hlavní část popisu

Způsob popisu záleží na typu obrázku
Např. u obrázku Josefa Lady je vhodné popisovat odpředu k horizontu
Popředí (první plán), střední část (druhý plán), pozadí (třetí plán)

Závěr

Celkový dojem, barva, technika, kontrast

Užíváme přesná podstatná a přídavná jména, přirovnání, pestrá plnovýznamová slovesa

Jak napsat popis pracovního postupu?

Popis pracovního postupu je typ prostého popisu
Například recept nebo návod, jak vytvořit papírového draka
Uvést seznam ingrediencí nebo pomůcek, které bude čtenář pro zhotovení daného výrobku potřebovat
Text by měl být srozumitelný, kompletní a souvislý
Chronologické řazení
Odborné názvy
1 fáze = 1 odstavec
Neutrální jazyk
Vhodné jsou souvětí ideálně s vedlejší větou časovou a účelovou
1. osoba v mn. č.
Nepoužívat pořád „si“, lze to vynechat (např. nastrouháme okurku, NE: ~~nastrouháme si okurku~~ )
Neopakovat často přísudkovou část
Závěr

Zhodnocení návodu, jaké má výrobek využití a jaký je výsledek

Jak napsat líčení?

Líčení je subjektivně zabarvený popis
V 1. osobě
Autor popisuje své city, pocity a nálady
Správné líčení zasahuje všechny čtenářovy smysly
Propojení duše s (např.) krajinou
Popisujeme, jak daná věc vypadá podle nás
Nesnažte se vnímat věc jako celek, ale snažte se zaměřit na postupné vnímání
Zabarvená citová spojení
Používané básnické prostředky: personifikace, přirovnání, metafora, kontrast, epiteton

Jak napsat fejeton?

Fejeton má za úkol ironicky a humorně předložit nějaké aktuální (ne ovšem to hlavní) téma, zkritizovat jej, vyvolat u čtenářů nějakou reakci
Od začátku byste měli vědět, k jaké myšlence směřujete
Titulek

Nejlépe kreativní
Zajímavý
Nevšední
Ideálně dvojsmyslný

Závěr

Nemusí přinášet žádné rozuzlení celého problému

Časté je využití ironie, sarkasmu, nadsázky, hyperbol, gradace
Založen pouze na jedné příhodě, myšlence
Ve fejetonu můžete zpracovat nějakou svou vtipnou příhodu
Jazykové hry, slovíčkaření, časté dvojsmysly , užití knižních tvarů, které pak v kontextu znějí vtipně
Nepoužívat dlouhé věty a souvětí

Jak napsat komentář?

V komentáři se autor vyjadřuje k určitému problému, který se řeší
Vysvětlení události a osobní názor
Sestává z věcných, odborných i osobních poznámek a analýz
Opírá se o fakta
Důležité je vysvětlit příčiny a souvislosti, pak zhodnotit situaci a vlastní názor opřít o odborné argumenty
Součástí mohou být jazykové prostředky, které mají citové zabarvení
Spisovně, logicky, v souvislostech

Jak napsat výklad?

Výklad je věcný a objektivní, vyhýbejte se proto subjektivitě
Úvod

Měl by obsahovat stručnou definici oboru či podoboru, o němž budete psát
Například: „Stylistika je jazykovědná disciplína definovaná jako nauka o jazykovém stylu.“

Stať

Předmět svého zkoumání

Závěr

Nemělo by chybět shrnutí nejdůležitějších poznatků

1 odstavec = 1 myšlenka
Odborná terminologie
Fakta bez vlastních domněnek