Ernest Hemingway: Sbohem, armádo - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Film (1:28:54; anglicky)

Rychlá navigace:

🎧 Audio-rozbor:

0:00 / 0:00

Téma:

Deziluze z války a hledání smyslu života v lásce, která je však nakonec také zničena

Motivy:

První světová válka (italská fronta), láska a útěk, ztráta a smrt, dezerce, chaos a nesmyslnost války, zranění (fyzické i psychické), déšť (symbol smrti a neštěstí)

Prostor děje:

Itálie (fronta u řeky Piavy, Miláno) a neutrální Švýcarsko (Lausanne)

Čas děje:

První světová válka (1917–1918)

Kompozice:

Chronologická, rozdělená do pěti knih. Děj je vyprávěn retrospektivně

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Válečný román (autobiografický, román ztracené generace)

Postavy:

Frederic Henry – Hlavní hrdina a vypravěč, mladý americký dobrovolník, který slouží jako řidič sanitky v italské armádě, není velký idealista, válku bere spíše jako dobrodružství, je zraněn, zamiluje se do Catherine, po chaosu ústupu dezertuje a volí si lásku před povinností.
Catherine Barkleyová – Anglická zdravotní sestra, je krásná, ale poznamenaná smrtí svého snoubence na frontě, zpočátku hledá v Henrym jen náhradu, ale později se do něj hluboce a oddaně zamiluje, představuje útočiště a klid uprostřed chaosu, je tragickou postavou.
Rinaldi – Italský vojenský chirurg, Henryho nejlepší přítel, je cynický, miluje ženy a alkohol, válku bere jako nutné zlo, které mu dává práci, představuje typického představitele ztracené generace.
Kněz (abbé) – Mladý vojenský kněz, je terčem posměchu ostatních důstojníků, ale Henry si ho váží, je idealistický, věřící a představuje morální protipól cynismu a krutosti války.

Vypravěč:

Ich-forma (vypravěčem je hlavní hrdina Frederic Henry, který s odstupem let vzpomíná na události)

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (líčení událostí na frontě, v nemocnici a na útěku), Popisný (strohé, ale působivé popisy krajiny, bojů, ústupu), Dialogický (klíčový; úsečné, věcné dialogy)

Typy promluv:

Pásmo vypravěče – Henryho retrospektivní vyprávění, které je věcné a zdánlivě bez emocí
Přímá řeč – Úsečné, střídmé dialogy, které skrývají hluboké emoce (metoda ledovce)
Vnitřní monology – Méně časté než v 'Komu zvoní hrana', děj je více v akci a dialozích

Obsah:

Mladý Američan Frederic Henry slouží jako dobrovolník u italských sanitních jednotek na frontě mezi Itálií a Rakouskem během první světové války. Tráví čas se svými kolegy z řad důstojníků, zejména s cynickým chirurgem Rinaldim, a navštěvuje nevěstince. Rinaldi ho seznámí s anglickou zdravotní sestrou Catherine Barkleyovou. Catherine je poznamenaná smrtí svého snoubence a zpočátku přistupuje na vztah s Henrym jako na hru.

Během jednoho z útoků je Henry těžce zraněn na noze minometným granátem. Je převezen do americké nemocnice v Miláně, kam je shodou okolností převelena i Catherine. Během jeho dlouhé rekonvalescence se o něj Catherine stará a jejich vztah přeroste ve skutečnou, hlubokou lásku. Prožívají idylické období uprostřed války. Catherine s Henrym otěhotní.

Po uzdravení se Henry musí vrátit na frontu. Zastihne italskou armádu v plném rozkladu během katastrofálního ústupu u Caporetta. V chaosu a dešti se jeho sanitní vozy oddělí od kolony a uvíznou v bahně. Henry se stane svědkem naprosté ztráty disciplíny a brutality. Je zadržen italskou vojenskou policií neboli karabiniéry, která bez soudu popravuje údajné německé agenty a důstojníky oddělené od svých jednotek. Henry si uvědomí absurditu situace a aby si zachránil život, skočí do řeky a dezertuje.

Dává sbohem armádě a válce, která pro něj ztratila jakýkoli smysl. Jeho jedinou hodnotou se stává láska ke Catherine. Vyhledá ji ve Strese a společně na malé loďce uprostřed noci uprchnou přes jezero do neutrálního Švýcarska.

Ve Švýcarsku prožívají několik klidných a šťastných měsíců v horách, kde čekají na narození dítěte. Zdá se, že před válkou a světem unikli. Porod je však velmi komplikovaný. Po dlouhém a bolestivém porodu se dítě narodí mrtvé, uškrcené pupeční šňůrou. Catherine následně začne silně krvácet a navzdory snahám lékařů umírá. Henry, který unikl katastrofě války, je zasažen soukromou tragédií. Zůstává sám a v dešti se vrací do svého hotelu.

Jazykové prostředky:

Metoda ledovce – Autor popisuje jen fakta a dialogy, emoce (strach, láska, zoufalství) musí čtenář odvodit z podtextu.
Strohý, reportážní styl – Krátké, jednoduché věty, absence přívlastků a metafor.
Autobiografické prvky – Děj je silně inspirován vlastními zážitky Hemingwaye (dobrovolník v Itálii, zranění, láska ke zdravotní sestře).
Symbolika – Déšť je opakujícím se motivem, který vždy doprovází neštěstí, nemoc a smrt (např. při ústupu, při Catherinině smrti).
Kontrast – Mezi brutalitou a chaosem války (ústup u Caporetta) a idylickou láskou ve Švýcarsku.
Italské a francouzské výrazy – Dodávají autentičnost prostředí.

Tropy a figury:

Metafora – Válka jako nesmyslný stroj, který mele lidi.
Symbol – Hory (Švýcarsko) jako symbol míru a bezpečí, v kontrastu s rovinami a řekami (fronta).
Ironie (tragická) – Henry a Catherine utečou před válkou (veřejnou katastrofou), aby je zničila osobní tragédie (smrt při porodu).
Litotes (zjemnění) – Nebylo to dobré (místo bylo to hrozné).

Ernest Hemingway

Ernest Hemingway (1899 až 1961) byl americký spisovatel a novinář, představitel ztracené generace. V mládí byl dobrovolníkem v první světové válce (na italské frontě), kde byl zraněn. Tato zkušenost hluboce ovlivnila jeho tvorbu. Sbohem, armádo (1929) je jeho druhý slavný román, který je silně autobiografický. Zobrazil v něm deziluzi generace, která prošla válkou a ztratila víru ve staré hodnoty (vlast, čest, povinnost). Jeho strohý styl (metoda ledovce) zásadně ovlivnil moderní prózu. V roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu. Celý život bojoval s depresemi a nakonec spáchal sebevraždu.

Další autorova díla:

Komu zvoní hrana
Stařec a moře
Zelené pahorky africké
Fiesta (I slunce vychází)

Literární kontext:

Román Sbohem, armádo (1929) je jedním z nejvýznamnějších děl ztracené generace. Tento termín (poprvé použitý Gertrudou Steinovou) označuje skupinu amerických autorů (Hemingway, Fitzgerald, Dos Passos), kteří byli poznamenáni zkušeností z první světové války. Jejich díla jsou charakteristická pocity skepse, deziluze, ztráty víry v tradiční hodnoty a hledáním smyslu života v individuálních prožitcích (láska, dobrodružství, alkohol). Román je psán na základě skutečných událostí (bitva u Caporetta) a osobních zážitků autora. Je to protiválečný román, který neukazuje hrdinství, ale chaos, zmatek a morální rozklad armády.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.