Zdeněk Svěrák: Po strništi bos - rozbor díla

Téma:

Dětství prožité na venkově během 2. světové války, viděné očima malého chlapce; hledání odvahy, vztah k otci a poznávání světa.

Motivy:

• válka (protektorát) očima dítěte
• venkov vs. město
• otcovská autorita vs. selhání
• odvaha a zbabělost
• smrt (setkání s ní)
• dětská parta
• rodinné tajemství (strýc Vlk)

Prostor děje:

Venkov (obec Kopidlno a okolí), předtím krátce Praha.

Čas děje:

Druhá světová válka (cca 1943–1945).

Kompozice:

Chronologická novela. Ich-forma (vzpomínky sedmiletého Edy Součka).

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Autobiografická novela (vzpomínková próza)

Postavy:

• Eda Souček – Hlavní hrdina, 7 let; vnímavý, citlivý chlapec; z Prahy se musí přestěhovat na venkov; snaží se zapadnout do party vesnických kluků; obdivuje tatínka, ale postupně odhaluje jeho slabosti; hledá vzory hrdinství.
• Tatínek (František) – Elektrárenský úředník; v Praze hrdý, na venkově se snaží zapadnout, ale je nepraktický; odmítá poslouchat zahraniční rozhlas (bojí se), což Eda vnímá jako zbabělost; je hodný, ale opatrný.
• Maminka – Praktická, starostlivá žena; tmel rodiny.
• Strýc Vlk – Černá ovce rodiny; rodina s ním nemluví (protože se kdysi pokusil zabít svou ženu, která ho podváděla); Eda k němu cítí respekt a strach; Vlk se ukáže jako statečný a rovný chlap (na rozdíl od tatínka).
• Ota, Prcek, Vlastík – Vesničtí kluci; Eda si musí získat jejich respekt (chozením bos po strništi).
• Dědeček – Přísný, ale spravedlivý.

Vypravěč:

Ich-forma (Eda Souček – dospělý autor vzpomíná, ale používá dětskou perspektivu).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávění, Popis (venkovského života), Dialogy.

Typy promluv:

• Dětský jazyk – Naivní pohled na vážné věci.
• Rodinné hovory – O válce, o jídle, o Vlkovi.

Obsah:

Malý Eda Souček žije v Praze. Jeho tatínek v rozhlase řekne vtip o okupantech a je potrestán – rodina se musí vystěhovat na venkov k příbuzným. Pro Edu je to velká změna. Z městského bytu se dostává do hospodářství dědečka, kde je přísný řád.

Eda se snaží zapadnout mezi vesnické kluky. Musí dokázat odvahu – například tím, že přejde bos po ostrém strništi. Pozoruje svět dospělých, kterému úplně nerozumí. Válka je přítomna (přelety letadel, vojáci, pohřeb německého letce), ale pro děti je to spíše dobrodružství.

Hlavním tématem je Edův vztah k otci a strýci Vlkovi. Rodina se strýcem Vlkem nemluví kvůli dávnému incidentu (škrtil svou ženu). Eda se Vlka bojí, ale zároveň ho fascinuje jeho síla a rozhodnost. Naopak tatínek se Edovi začíná jevit jako příliš opatrný a bázlivý (zakazuje poslouchat Londýn, aby je nezavřeli).

Eda postupně zjišťuje, že hrdinství má různé podoby. Strýc Vlk se projeví jako charakter, když pomůže rodině. Tatínek zase ukáže svou sílu v péči o rodinu a v drobných gestech.

Kniha končí koncem války. Eda dospěl, naučil se chodit po strništi bos (překonal strach a bolest) a pochopil, že svět není černobílý. Rodina se vrací do Prahy (dějově navazuje Obecná škola).

Jazykové prostředky:

• Laskavý humor – Svěrákův typický styl (člověčina).
• Nostalgie – Vzpomínání na zmizelý svět.
• Kontrast – Válečné hrůzy jsou v pozadí, v popředí jsou dětské hry.

Tropy a figury:

• Symbol – Po strništi bos (zkouška dospělosti a odvahy, překonání bolesti).
• Metafora – Válka jako vzdálená bouřka.

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák (narozen 1936). Český scenárista, herec, textař. Kniha (2013) je prequelem k filmu 'Obecná škola'. Vychází z jeho vlastního dětství.

Další autorova díla:

• Povídky
• Nové povídky
• Filmové příběhy

Literární kontext:

Současná česká próza. Memoárová literatura.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský