William Golding: Pán much - rozbor díla

Téma:

Rozpad civilizace a morálních hodnot v izolaci, přirozený sklon člověka ke zlu a divošství, ztráta dětské nevinnosti.

Motivy:

• boj o moc (demokracie vs. diktatura)
• oheň (naděje na záchranu i zbraň)
• maska (ztráta identity a zábran)
• strach z neznámého (Obluda)
• lastura (symbol řádu a demokracie)
• brýle (symbol rozumu a vědy)
• Pán much (prasečí hlava, symbol zla v nás)

Prostor děje:

Neobydlený tichomořský ostrov (pláž, prales, skalní pevnost).

Čas děje:

Neurčitá budoucnost (během fiktivní jaderné války).

Kompozice:

Chronologická, gradující děj. Příběh sleduje postupný úpadek od řádu k chaosu.

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Alegorický román (dystopie, robinsonáda naruby)

Postavy:

• Ralph – Hlavní hrdina; zvolený vůdce; představuje demokracii, civilizaci, řád a zodpovědnost; snaží se udržet oheň a naději na záchranu, ale postupně ztrácí autoritu.
• Čuňas (Piggy) – Tlustý chlapec s brýlemi a astmatem; představuje intelekt, vědu a dospělý rozum; je neoblíbený a šikanovaný, ale je Ralphovým věrným rádcem; jeho smrt symbolizuje konec rozumu.
• Jack Merridew – Hlavní antagonista; vůdce sboru; představuje totalitu, násilí, pudy a touhu po moci; miluje lov a krev; zavede na ostrově tyranii.
• Simon – Tichý, citlivý chlapec; vizionář a světec; jediný pochopí, že Obluda není zvíře, ale zlo v lidech; rozmlouvá s Pánem much; je ubit v amoku ostatními chlapci (obětní beránek).
• Roger – Jackův pobočník; sadista, který si užívá ubližování druhým; je to on, kdo shodí balvan na Čuňase; představuje čistou brutalitu bez zábran.

Vypravěč:

Er-forma (vševědoucí, objektivní vypravěč).

Vyprávěcí způsoby:

Vyprávěcí (akce, lov), Popisný (prostředí ostrova, proměna chlapců), Úvahový (Simonovy vize).

Typy promluv:

• Dialogy – Střety mezi Ralphem a Jackem (argumenty vs. síla).
• Rituální pokřiky – Zabijem prase! Podříznem prase!
• Vnitřní monology – Simonovy halucinace.

Obsah:

Skupina britských školáků ztroskotá po letecké havárii na neobydleném ostrově. Jsou bez dozoru dospělých. Zpočátku se snaží napodobit civilizovanou společnost. Zvolí si Ralpha za náčelníka a určí pravidla: kdo drží lasturu, má právo mluvit. Důležitým úkolem je udržovat oheň na vrcholu hory jako signál pro záchranu. Oheň zapálí pomocí Čuňasových brýlí.

Brzy se však začnou projevovat rozpory. Jack, vůdce sboru, je posedlý lovem prasat a pohrdá pravidly. Slibuje maso a zábavu. Skupina se štěpí. Většina chlapců (mrňousové i starší) postupně přechází k Jackovi, který jim nabízí ochranu před imaginární Obludou a kmenové rituály. Malují si tváře hlinkou, což jim umožňuje odhodit zábrany a svědomí.

Situace graduje. Jackova skupina nechá vyhasnout oheň právě ve chvíli, kdy kolem pluje loď. Ralphův pokus o znovunastolení řádu selhává. Jack se odtrhne a založí vlastní kmen na Skalním hradě.

Simon, který v pralese odhalí, že Obluda je ve skutečnosti mrtvý parašutista a že skutečné zlo je v chlapcích samých (promluví k němu prasečí hlava – Pán much), běží ostatním sdělit pravdu. Vpadne však do jejich rituálního tance. Zdivočelí chlapci ho v hysterii a tmě považují za Obludu a ubijí ho k smrti. Této vraždy se účastní i Ralph a Čuňas.

Jackův kmen ukradne Čuňasovi brýle, aby měl oheň. Ralph a Čuňas se vydají pro ně na Skalní hrad. Roger, Jackův sadistický pobočník, shodí na Čuňase balvan. Čuňas je zabit a lastura (symbol řádu) rozdrcena.

Ralph zůstává sám, je štvancem. Jackův kmen zapálí celý ostrov, aby Ralpha vyhnal z úkrytu a zabil ho. V poslední chvíli, kdy se Ralph zhroutí na pláži před pronásledovateli, přistane u ostrova britský křižník, jehož posádka viděla kouř z požáru. Námořní důstojník je šokován stavem dětí. Ralph a ostatní chlapci se rozpláčou – ne radostí, ale ztrátou nevinnosti a poznáním temnoty v lidském srdci.

Jazykové prostředky:

• Symbolika – Lastura (demokracie), Oheň (civilizace), Pán much (Beelzebub/Satan).
• Naturalismus – Popisy zabíjení prasat, hnijící hlava, špína.
• Kontrast – Krása přírody vs. krutost chlapců.
• Dětský jazyk – Slang britských školáků, který kontrastuje s jejich činy.

Tropy a figury:

• Alegorie – Celý příběh je obrazem lidské společnosti a jejího sklonu k sebedestrukci.
• Personifikace – Pán much (prasečí hlava na kůlu) mluví k Simonovi.
• Metafora – Obluda (strach a zlo v nitru).
• Ironie – Chlapci jsou zachráněni důstojníkem, který vede válku dospělých (stejné násilí, jen civilizované).

William Golding

William Golding (1911–1993) byl britský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu. 'Pán much' (1954) je jeho debut a nejslavnější dílo. Golding byl ovlivněn zážitky z 2. světové války, kde ztratil iluze o lidské dobrotě. Chtěl napsat opak 'Koralového ostrova' – ukázat, že děti bez dozoru se nebudou chovat jako malí gentlemani, ale jako divoši.

Další autorova díla:

• Dědicové
• Věž
• Ztroskotání Christophera Martina

Literární kontext:

Britská poválečná literatura. Reakce na hrůzy války a totalitních režimů. Golding polemizuje s rousseaovskou představou o 'ušlechtilém divochovi'.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský