Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Střet dvou generací (otců a dětí) s odlišnými životními postoji. Tradiční aristokratické a romantické hodnoty (otcové) narážejí na nový, chladný a vědecký nihilismus (děti)
Nihilismus (popírání autorit a starých hodnot), střet starého venkova a nového radikalismu, přírodní vědy vs. umění a city, láska zjemňující i ty nejzatvrzelejší (Bazarov a Odincovová), smrt a nemoci
Ruský venkov, šlechtická panství (Kirsanovových a Odincovové)
Jaro a léto roku 1859 (období před zrušením nevolnictví v Rusku)
Klasická románová forma s chronologickým dějem. Román je vystavěn především na dialogických filozofických střetech (hádky) postav na venkovských statcích
Epika
Realistický a společensko-psychologický román
Er-forma. Objektivní, neutrální vypravěč (sám Turgeněv nesoudí ani generaci otců, ani radikální generaci dětí, pouze zaznamenává objektivní pravdu)
Velký důraz na vyhrocené, avšak kultivované konverzační dialogy (střety dvou vidění světa)
Mladý absolvent univerzity Arkadij Kirsanov přijíždí se svým starším, nesmírně inteligentním a suverénním přítelem Jevgenijem Bazarovem na prázdniny na venkovský statek ke svému otci Nikolajovi a strýci Pavlu Petrovičovi Kirsanovovým. Již od prvního dne dochází k prudkým generačním a názorovým srážkám.
Bazarov se prohlašuje za nihilistu. Neuznává žádné hodnoty minulé doby. Umění, básnictví, filozofie či romantická láska jsou podle něj pouhé nesmysly (tzv. “romantism”). Podle Bazarova je jediným měřítkem přírodní věda, pitvání žab a naprostá přestavba (či spíše zboření) prohnilé společnosti. Tento arogantní a chladný přístup hluboce uráží Pavla Petroviče (aristokrata, pro kterého jsou čest, zásady a uhlazené mravy posvátné). Mezi oběma muži probíhají neustálé slovní potyčky, přičemž Arkadij ze začátku Bazarova napodobuje, ač k tomu v hloubi duše nemá tvrdé předpoklady.
Během pobytu na venkově navštíví Bazarov a Arkadij město a na plese se seznámí s Annou Odincovovou – krásnou, velmi chladnou a bohatou vdovou. Zatímco Arkadij se zamiluje do její mladší sestřičky Káti, u Bazarova nastane zlom. Tento drsný, rozumový chirurg, který dříve o ženách mluvil jen v čistě biologických termínech, se do Anny šíleně a vášnivě zamiluje. Jeho cit je naprosto nezvladatelný a popírá vše, čemu dosud racionálně věřil. Bazarov se Anně k lásce přizná, ta ale, v hrůze z jeho vášně a ohrožení svého vlastního venkovského klidu, jeho lásku odmítne.
Bazarov je hluboce zlomen. Uvědomuje si, že sám v sobě odhalil ten slabý, „romantický a živočišný“ cit, kterým celý život opovrhoval. Jeho nihilismus dostává zásadní trhlinu a on se snaží utéct před vlastními emocemi. Navštěvuje pak i své staré, chudé, nesmírně prosté a silně milující rodiče, kteří ho absolutně uctívají, ale s nimiž nedokáže vydržet a komunikovat a brzy po nudě odjíždí (čímž jim trhá srdce).
Následně zpět u Kirsanovových Bazarov vyprovokuje s Pavlem Petrovičem duel kvůli malichernosti. V duelu Bazarov starého aristokrata postřelí do nohy a pak mu s cynickým klidem nabídne lékařské ošetření (přičemž se rozcházejí celkem důstojně a Arkadij si uvědomuje konečnou odtrženost svých a Bazarovových cest).
Bazarov se vrací do chudého domku ke svým rodičům. Ze ztráty naděje, prázdnoty a naprosté deziluze se vrhne do lékařské praxe a při pitvě mrtvoly muže nakaženého tyfem se úmyslně/nedbale řízne infikovaným skalpelem do prstu. Nastupuje otrava krve. Na smrtelné posteli, s cynismem a hrdostí v posledních záchvěvech blouznění, prosí jen o návštěvu Odincovové. Ta přijede s lékařem. Bazarov mluví o marnosti života, o tom, jak je on (titán) nucen ustoupit smrti a skoná. Arkadij se stává konzervativním a šťastným otcem a sedlákem se svou Káťou; kniha končí popisem ubohých starých Bazarovových rodičů, kteří v pláči navštěvují chudý, hrozný hrob u kostela svého předčasně zhaslého, tvrdého nihilistického syna.
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818–1883) byl vynikající ruský realista, ale na rozdíl od Dostojevského či Tolstého mnohem evropštější, umírněnější a „liberálnější“. Ve svých dílech mistrně zachycoval stav tehdejšího Ruska. Pojmem *nihilista* (z lat. nihil = nic), který v knize zpopularizoval, vyvolal naprostou senzaci.
Ruský realismus (1862). V tehdejším Rusku román vyvolal obří skandál. Mladá radikální generace (studenti) nadávala Turgeněvovi, že Bazarova zkarikoval, zatímco stará generace konzervativců mu vyčítala, že mladému drzákovi straní. Román velmi přesně predikoval náladu, z níž o desetiletí později vzešla bolševická hrůza.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.