Arthur Rimbaud: Opilý koráb - rozbor díla

Téma:

Absolutní svoboda, touha po neznámu a extatická cesta básnické vize, končící deziluzí a únavou.

Motivy:

• moře (symbol svobody, neznáma)
• cesta a bloudění
• vzpoura (proti konvencím)
• opilost (smyslů, vjemů)
• vize a halucinace
• barvy a zvuky (synestézie)
• únava a deziluze
• touha po klidu (smrti)

Prostor děje:

Metaforické moře (symbol básníkovy duše a nespoutané představivosti).

Čas děje:

Neurčitý, extatický okamžik vize.

Kompozice:

Básnická skladba, 25 čtyřveršových slok (psaných alexandrínem). Kompozice sleduje cestu - 1. Osvobození, 2. Extatická plavba (vize), 3. Deziluze a únava, 4. Touha po návratu/klidu.

Literární druh:

Lyrika (s epickými prvky - cesta korábu)

Literární žánr:

Symbolistická báseň

Postavy:

• Lyrický subjekt (básník) – Mluví v první osobě, ale je ztotožněn s korábem. Je to já.
• Koráb – Personifikovaný, mluvící. Je opilý vjemy, nikoli alkoholem. Je bez posádky (symbol konvencí), unášený živly. Je to poutník a vizionář.

Vypravěč:

Ich-forma (koráb/básník).

Vyprávěcí způsoby:

Popisný (dominantní – vizionářské, halucinační popisy moře), Úvahový (reflexe o svobodě a únavě).

Typy promluv:

• Monolog lyrického subjektu (korábu) – Celá báseň je jedním dlouhým, extatickým monologem.

Obsah:

Báseň je monologem lodi (korábu), která mluví v první osobě. Na začátku líčí své osvobození: posádka (tlupa křiklounů) byla pobita a koráb je konečně volný, bez kormidla, unášený proudem řeky na otevřené moře.

Druhá, hlavní část popisuje extatickou plavbu. Moře je symbolem absolutní svobody a nespoutané představivosti. Koráb je opilý mořskou vodou a především smyslovými vjemy. Zažívá fantastické, surrealistické vize: vidí zelené noci, fosfory, nevídané flóry, topící se těla. Popisuje bouře, polární záři i exotické krajiny. Je to cesta až na hranice lidského vnímání, rozhazování smyslů, které Rimbaud programově hlásal.

Ve třetí části však extáze přechází v únavu a deziluzi. Koráb viděl vše, je přepitý vjemy, je zničený bouřemi. Absolutní svoboda se ukazuje jako vyčerpávající a osamělá.

V závěru báseň končí touhou po klidu. Extatický vizionář je unaven. Koráb už netouží po oceánech, ale vzpomíná na Evropu a touží jen po černé, studené kaluži (symbolizující dětství nebo smrt), kde si hraje zarmoucené dítě. Po absolutní vzpouře přichází touha po návratu a klidu.

Jazykové prostředky:

• Extrémně bohatá metaforika – Nečekané, vizionářské obrazy.
• Synestézie – Míchání smyslových vjemů (např. 'zelené večery', 'zpívající fosfory').
• Barvitost (kolorismus) – Báseň je plná barev (modrá, zelená, rudá).
• Personifikace – Koráb mluví a cítí.
• Kontrast – Mezi extatickým opojením a konečnou únavou a touhou po 'kaluži'.
• Volný tok obrazů – Asociativní řetězení vizí, připomínající sen nebo halucinaci.

Tropy a figury:

• Metafora – Cesta po moři = básnická vize / životní vzpoura; Opilost = extáze smyslů.
• Personifikace – Koráb je lyrickým subjektem ('Já, koráb...').
• Synestézie – 'Hlučnější než mozek dětí'.
• Oxymóron – 'Sladká smrt'.

Arthur Rimbaud

Arthur Rimbaud (1854–1891) byl francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších prokletých básníků. Byl to básnický génius, který celé své dílo napsal ve velmi mladém věku (přibližně mezi 16 a 20 lety). Jeho poezie je plná vzpoury proti společnosti, náboženství a konvencím. Propagoval rozhazování smyslů (drogami, alkoholem, nespoutaným životem) jako cestu k novému vidění. Prožil bouřlivý vztah s básníkem Paulem Verlainem. Po dvacátém roce přestal psát a stal se obchodníkem a cestovatelem v Africe. Zemřel mladý na následky zranění a nemoci.

Další autorova díla:

• Spáč v úvalu
• Samohlásky
• Sezóna v pekle
• Iluminace

Literární kontext:

Dílo patří do francouzského symbolismu a dekadence. 'Opilý koráb' (1871) je Rimbaudova klíčová báseň, kterou údajně napsal v 16 letech a poslal ji Verlainovi, aby ho pozval do Paříže. Báseň je manifestem jeho poetiky - básník jako vizionář (voyant), který se noří do neznáma, aby přinesl nové obrazy. Dílo zásadně ovlivnilo surrealismus a celou moderní poezii 20. století.

Další rozbory:

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

J. K. Rowlingová: Harry Potter a Kámen mudrců

Jan Neruda: Povídky malostranské

Karel Čapek: R.U.R.

Romain Rolland: Petr a Lucie

William Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský