Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Jedenáct povídek o obyčejných Češích za okupace a při Pražském povstání; hrdinství lidí, kteří o sobě nikdy netvrdili, že jsou hrdinové
Protektorát a odboj, Pražské povstání 1945, obyčejný člověk jako hrdina, strach a jeho překonání, vyšší princip mravní, Lidice, udání, barikáda, české maloměsto, statečnost bez patosu
Praha a české maloměsto – gymnázium, hospoda, ulice, barikády na pražských křižovatkách; a vesnice v protektorátu
Léta 1939–1945, vrcholem je květnové povstání roku 1945; sbírka vyšla roku 1946
Jedenáct samostatných povídek bez rámce, spojených dobou a tématem. Každá má sevřenou stavbu s pointou; poslední, titulní povídka o barikádě celek uzavírá
epika
povídky (s válečnou tematikou)
Vševědoucí vypravěč ve třetí osobě; podává děj věcně a bez zdůrazňování, pointa přichází z jednání postav
Povídková stavba s pointou; napětí vzniká z běžných situací, které se náhle stanou zkouškou charakteru
Kniha je soubor jedenácti povídek z doby okupace. Nemají společné postavy ani děj, spojuje je doba a jedna otázka: co udělá obyčejný člověk, když na to dojde.
Nejznámější je Vyšší princip. Na gymnáziu za heydrichiády zatknou tři studenty za to, že jeden z nich prohlásil, že atentát na Heydricha byl správný. Ředitel svolá sbor a nikdo se za chlapce nepostaví. Profesor latiny Málek, kterému studenti kvůli jeho oblíbenému obratu říkají Vyšší princip, celý život mluvil o mravních zásadách jen v teorii.
Když se ho třída zeptá, co si o tom myslí, ví, že jakákoli odpověď ho může stát život. Přesto vstane a řekne, že z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranovi není zločinem. Studenti jsou popraveni, on to musí unést a věta zůstane viset ve třídě i v celé české kultuře.
Ostatní povídky ukazují podobné okamžiky. Někdo se rozhodne pomoct uprchlíkovi, někdo mlčí, když má promluvit, a někdo naopak promluví, když má mlčet. Drda nikde nedělá z hrdinů světce – bojí se stejně jako ostatní.
Objevují se i Lidice a udavačství, tedy druhá strana téže doby.
Sbírku uzavírá titulní povídka Němá barikáda. V květnu 1945 se v Praze staví barikády a na jedné z nich se sejdou lidé, kteří se navzájem neznají – dělník, úředník, student, žena. Bojují spolu proti přesile a většina jich padne.
Barikáda je němá proto, že ti, kdo na ní zůstali, už nic neřeknou. Pointou celé knihy je, že za těmi činy nestála žádná velká slova, jen obyčejní lidé, kteří v jistou chvíli nedokázali jinak.
Jan Drda (1915–1970), český prozaik, dramatik a novinář. Za protektorátu pracoval jako redaktor, po válce byl poslancem a předsedou Svazu československých spisovatelů; po roce 1968 s režimem nesouhlasil. Němá barikáda vznikla bezprostředně po válce a je jeho nejvýznamnějším dílem.
Česká literatura bezprostředně po druhé světové válce. Sbírka patří k prvním literárním zpracováním okupace a povstání. Povídka Vyšší princip byla zfilmována roku 1960 a věta o tom, že vražda na tyranovi není zločinem, patří k nejznámějším replikám českého filmu.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.