Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
E-kniha Audioposlech (1:05:24; dramatizace) Divadelní záznam (2:03:31; česky)
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Řecké ženy vyhlásí manželům milostnou stávku, dokud neukončí válku; protiválečná komedie postavená na obscénním humoru
Milostná stávka, peloponéská válka, ženy proti mužům, obsazení Akropole, státní pokladna, mír, obscénní humor, spolčení napříč obcemi, role ženy v obci, smíření
Athény – ulice pod Akropolí, brána Propylají a samotná Akropole, kterou ženy obsadí
Rok 411 př. n. l., dvacátý rok peloponéské války; komedie byla uvedena téhož roku
Jednodílná komedie s tradiční stavbou staré attické komedie: prolog, vstup sboru (parodos), spor (agón), parabasis a závěrečná slavnost. Sbor je rozdělen na dvě poloviny – stařeny a starce
drama
komedie (stará attická komedie)
Drama nemá vypravěče; sbor v parabasi promlouvá přímo k publiku
Stará attická komedie: fantastický nápad dovedený do důsledků, otevřená politická satira, obscénní humor a přímé oslovení diváků
Athéňanka Lysistrata svolá ženy z Athén, Sparty, Korintu a Boiótie. Válka trvá dvacet let, muži jsou pořád na taženích a mrtvých přibývá. Lysistrata má plán, jak je donutit uzavřít mír.
Návrh je prostý a ženy jsou z něj zděšené. Dokud muži nepřestanou válčit, žádná se s ním nevyspí. Po dlouhém dohadování a přemlouvání složí slavnostní přísahu nad číší vína.
Zároveň starší ženy obsadí Akropoli, kde je uložena státní pokladna. Bez peněz se válčit nedá.
Sbor athénských starců se pokusí ženy vykouřit ohněm. Sbor stařen je polije vodou. Přijde úředník s lučištníky a chce ženy silou vyhnat. Lysistrata s ním vede slovní souboj a vysvětlí mu, že obec se dá spravovat stejně, jako se zpracovává vlna. Je třeba vyčesat nečistoty, všechno splést dohromady a upříst z toho plášť pro lid. Úředníka nakonec obléknou do ženských šatů a pošlou pryč.
Stávka drtí obě strany. Ženy se pokoušejí utíkat pod nejrůznějšími záminkami a Lysistrata je s obtížemi drží. Muži chodí pod Akropoli v žalostném stavu.
Vrcholem je scéna s Kinésiem, který přijde za manželkou Myrrhinou. Ta ho svolností přivádí na pokraj šílenství. Pořád ještě musí přinést lůžko, pak rohož, pak polštář, pak deku, pak olej, a nakonec zmizí. Kinésias zůstane stát.
Do Athén dorazí sparťanští vyslanci ve stejném stavu. Lysistrata svolá obě delegace a přinutí je vyjednávat. Rozdělení Řecka jim vysvětlí na těle bohyně Smíru a připomene, kolikrát si Athény a Sparta v minulosti navzájem pomohly.
Mír je uzavřen. Hra končí společnou hostinou a tancem obou stran a sborem starců a stařen, kteří se rovněž smíří.
Aristofanés (asi 445 až 385 př. n. l.), nejvýznamnější autor staré attické komedie a jediný, z jehož díla se dochovaly celé hry (jedenáct ze zhruba čtyřiceti). Psal ostrou politickou satiru na konkrétní žijící Athéňany. V Oblacích si vzal na mušku Sókrata. Lysistrata vznikla ve chvíli, kdy Athény prohrávaly válku.
Antické řecké drama, stará attická komedie. Hra je jedním z nejstarších dochovaných protiválečných textů a zároveň jedním z prvních, kde ženy jednají jako politický subjekt. Dodnes se hraje, často právě jako protest proti konkrétní válce.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.