Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Řecké ženy vyhlásí manželům milostnou stávku, dokud neukončí válku; protiválečná komedie postavená na obscénním humoru
Milostná stávka, peloponéská válka, ženy proti mužům, obsazení Akropole, státní pokladna, mír, obscénní humor, spolčení napříč obcemi, role ženy v obci, smíření
Athény – ulice pod Akropolí, brána Propylají a samotná Akropole, kterou ženy obsadí
Rok 411 př. n. l., dvacátý rok peloponéské války; komedie byla uvedena téhož roku
Jednodílná komedie s tradiční stavbou staré attické komedie: prolog, vstup sboru (parodos), spor (agón), parabasis a závěrečná slavnost. Sbor je rozdělen na dvě poloviny – stařeny a starce
drama
komedie (stará attická komedie)
Drama nemá vypravěče; sbor v parabasi promlouvá přímo k publiku
Stará attická komedie: fantastický nápad dovedený do důsledků, otevřená politická satira, obscénní humor a přímé oslovení diváků
Athéňanka Lysistrata svolá ženy z Athén, Sparty, Korintu a Boiótie. Válka trvá dvacet let, muži jsou pořád na taženích a mrtvých přibývá. Lysistrata má plán, jak je donutit uzavřít mír.
Návrh je prostý a ženy jsou z něj zděšené: dokud muži nepřestanou válčit, žádná se s ním nevyspí. Po dlouhém dohadování a přemlouvání složí slavnostní přísahu nad číší vína.
Zároveň starší ženy obsadí Akropoli, kde je uložena státní pokladna. Bez peněz se válčit nedá.
Sbor athénských starců se pokusí ženy vykouřit ohněm; sbor stařen je polije vodou. Přijde úředník s lučištníky a chce ženy silou vyhnat. Lysistrata s ním vede slovní souboj a vysvětlí mu, že obec se dá spravovat jako vlna – vyčesat nečistoty, splést dohromady, upříst z toho plášť pro lid. Úředníka nakonec obléknou do ženských šatů a pošlou pryč.
Stávka drtí obě strany. Ženy se pokoušejí utíkat pod nejrůznějšími záminkami a Lysistrata je s obtížemi drží. Muži chodí pod Akropoli v žalostném stavu.
Vrcholem je scéna s Kinésiem, který přijde za manželkou Myrrhinou. Ta ho svolností přivádí na pokraj šílenství – pořád ještě musí přinést lůžko, pak rohož, pak polštář, pak deku, pak olej, a nakonec zmizí. Kinésias zůstane stát.
Do Athén dorazí sparťanští vyslanci ve stejném stavu. Lysistrata svolá obě delegace a přinutí je vyjednávat. Rozdělení Řecka jim vysvětlí na těle bohyně Smíru a připomene, kolikrát si Athény a Sparta v minulosti navzájem pomohly.
Mír je uzavřen. Hra končí společnou hostinou a tancem obou stran – a sborem starců a stařen, kteří se rovněž smíří.
Aristofanés (asi 445–385 př. n. l.), nejvýznamnější autor staré attické komedie a jediný, z jehož díla se dochovaly celé hry (jedenáct ze zhruba čtyřiceti). Psal ostrou politickou satiru na konkrétní žijící Athéňany – v Oblacích si vzal na mušku Sókrata. Lysistrata vznikla ve chvíli, kdy Athény prohrávaly válku.
Antické řecké drama, stará attická komedie. Hra je jedním z nejstarších dochovaných protiválečných textů a zároveň jedním z prvních, kde ženy jednají jako politický subjekt. Dodnes se hraje, často právě jako protest proti konkrétní válce.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.