Ivan Klíma: Láska a smetí - rozbor díla

Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.

Rychlá navigace:

Téma:

Zakázaný spisovatel zametá pražské ulice a přemýšlí o manželství, milence a o tom, co je v životě odpad; esejistický román normalizace

Motivy:

Zametání ulic, zakázaný spisovatel, manželka a milenka, smetí jako téma, Kafka, normalizace, psaní do šuplíku, otcova smrt, morální volba, co po nás zbývá

Prostor děje:

Praha sedmdesátých a osmdesátých let – ulice, které hrdina zametá, byt, chata, redakce; ve vzpomínkách Terezín a Amerika

Čas děje:

Normalizační sedmdesátá a osmdesátá léta; román vyšel roku 1986 v samizdatu, oficiálně 1990

Kompozice:

Volně řazené kapitoly bez pevné chronologie; vyprávění se prolíná s esejistickými úvahami o Kafkovi, o smetí, o lásce a o svobodě. Děj je slabý, těžiště je v reflexi

Literární druh:

epika

Literární žánr:

román (esejistický, autobiografický)

Postavy:

vypravěč – spisovatel, kterému bylo zakázáno publikovat; živí se zametáním ulic a píše do šuplíku; zjevný autoportrét
manželka Lída – psycholožka; vztah s ní je dlouhý, unavený a přesto pevný
Daria – milenka, sochařka; vztah plný vášně, který nikam nevede
kolegové z party metařů – bývalí kněží, vědci a lidé bez minulosti, které režim odsunul na okraj
otec – inženýr a přesvědčený komunista, který se za války dostal do Terezína; jeho umírání tvoří jednu z linií

Vypravěč:

Ich-forma; vypravěč mluví klidně, s odstupem a bez sebelítosti

Vyprávěcí způsoby:

Prolínání vyprávění, vzpomínek a esejů; text se pohybuje mezi románem a úvahou

Typy promluv:

ich-forma vypravěče – nosná
esejistické vsuvky o Kafkovi a o smetí
dialog – úsporný
vzpomínkové pasáže na Terezín a dětství

Obsah:

Vypravěč je spisovatel, kterému bylo zakázáno publikovat. Aby měl razítko o zaměstnání, přihlásí se k partě metařů a zametá pražské ulice v oranžové vestě.

V partě potká lidi, které režim odsunul stejně jako jeho – bývalého kněze, vědce, člověka, o kterém se nic neví. Nikdo se nikoho na nic neptá.

Práce s koštětem mu nechává hlavu volnou. Přemýšlí o tom, co je vlastně odpad, kolik ho po lidech zůstane a jestli se dá rozlišit, co má cenu a co ne.

Do toho běží dvě linie soukromého života. S manželkou Lídou je léta; vztah je unavený, plný nevyřčeného a přesto pevný. Zároveň má milenku Dariu, sochařku, se kterou prožívá vášeň, jaká doma dávno není.

Vypravěč se nedokáže rozhodnout. Neopustí ženu ani neopustí milenku a to trvání v nerozhodnosti je hlavní dějovou linií knihy.

Text prokládají eseje. Nejrozsáhlejší jsou o Franzi Kafkovi – o jeho vztahu k otci, ke psaní a k Praze – a slouží zároveň jako komentář k vypravěčově vlastní situaci.

Vrací se také vzpomínky na dětství v terezínském ghettu a na otce, komunistu, který válku přežil a teď umírá.

Kniha nedospěje k rozuzlení. Vypravěč nic nevyřeší, jen dojde k poznání, že rozhodovat se musí každý den znovu – a že to platí o lásce stejně jako o tom, jestli člověk podepíše, co se po něm chce.

Jazykové prostředky:

střídmý, přesný jazyk bez ozdob
odborné výrazy z psychologie a literární vědy
dobové reálie normalizace
opakující se motiv odpadu a jeho druhů
civilní tón i v intimních pasážích
kontrast filozofické úvahy a špíny ulice

Tropy a figury:

symbol – smetí jako to, co po lidech i po režimech zbývá
kontrast – vysoká literatura a metařská lopata
paralelismus – vztah k ženě a vztah ke svobodě
ironie – spisovatel, který nesmí psát, uklízí po lidech, kteří nečtou
esej vložený do románu jako plnohodnotná složka
otevřený konec bez rozhodnutí

Ivan Klíma

Ivan Klíma (*1931), český prozaik a dramatik. Jako dítě prošel s rodinou terezínským ghettem. Po roce 1970 nesměl publikovat a živil se mimo jiné jako sanitář a zeměměřič; jeho knihy vycházely v samizdatu a v zahraničí. Patří k nejpřekládanějším českým autorům své generace.

Další autorova díla:

Soudce z milosti
Čekání na tmu, čekání na světlo
Moje první lásky
Milostné léto
Moje šílené století

Literární kontext:

Česká próza osmdesátých let, samizdat. Kniha patří vedle Vaculíkova Českého snáře k nejvýznamnějším textům, které normalizaci popsaly zevnitř – ne jako hrdinský odboj, ale jako každodenní život s omezenými možnostmi a s morálními kompromisy.

FAQ k maturitě

Co si mám z rozboru díla zapamatovat jako první?

Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.

Jak nejlépe mluvit o autorovi a literárním kontextu?

Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.

Jak tento rozbor propojit s další přípravou?

Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.