Tento maturitní rozbor díla shrnuje klíčové body k ústní zkoušce z českého jazyka: téma, motivy, kompozici, postavy, jazykové prostředky, autora i literární kontext.
Téma | Motivy | Postavy | Obsah | Jazykové prostředky | FAQ k maturitě
Parta pražských kluků totálně nasazených v továrně na konci války; román o dospívání, které se odehrává v době, kdy se dospět nedá
Totální nasazení, dospívání za protektorátu, parta kamarádů, první láska, odboj a strach, otcové a synové, hudba a jazz, konec války, malé vzpoury, ztráta iluzí
Praha za protektorátu – dělnická čtvrť, továrna na letecké součástky, byty, ulice; svět kluků, kteří se v něm pohybují jako doma
Poslední rok války, 1944–1945; román vyšel roku 1964
Chronologické vyprávění s retrospektivami a lyrickými odbočkami; text prostupují úvahové pasáže vypravěče, který se ohlíží zpátky
epika
román (s válečnou tematikou, vývojový)
Vypravěč s odstupem let, střídající er-formu s vnitřní perspektivou hlavního hrdiny; text má silně lyrický, vzpomínkový tón
Lyrizovaná próza spojující realistický obraz protektorátu s intimním příběhem dospívání
Pavel je totálně nasazený mladík, který místo studia stojí u soustruhu v pražské továrně na letecké součástky. Je poslední rok války.
V továrně se dá na hodiny nemyslet na nic. Pavel s partou kamarádů řeší to, co se řeší v jejich věku – holky, jazz, malé podvody na mistrovi – a přitom je všude kolem strach, o kterém se nemluví.
Kluci provozují drobné sabotáže. Nejsou to hrdinské činy, spíš gesta, kterými si dokazují, že nejsou úplně bezmocní.
Pavel se zamiluje. Je to první vážný cit a odehrává se v době, kdy budoucnost nemá smysl plánovat, protože nikdo neví, jestli nějaká bude.
Doma je otec, dělník staré generace, který mlčí a snáší. Mezi ním a synem je propast, kterou ani jeden neumí přejít.
Válka se blíží ke konci a napětí roste. Někdo z party zmizí, někdo se nevrátí; doba si vybírá své, aniž by dala vědět, podle jakého klíče.
Vypravěč to všechno podává s odstupem let, jako vzpomínku. Právě proto je text tak lyrický – nejde o to, co se stalo, ale co z toho zbylo.
Přichází květen 1945. Osvobození je zároveň konec něčeho, co se už nedá vrátit: mládí, které se odehrálo v nesprávné době a nikdo ho nezopakuje. Orfeus se ohlédl – a tím to ztratil.
Jan Otčenášek (1924–1979), český prozaik a scenárista. Sám byl za války totálně nasazen, takže z vlastní zkušenosti čerpá i tady. Proslul novelou Romeo, Julie a tma; Kulhavý Orfeus je pozdější a rozsáhlejší návrat ke stejné době.
Česká literatura šedesátých let. Otčenášek se v ní vrací k válce, ale bez heroizace – zajímá ho, jak se v ní žilo obyčejným lidem a jak se v ní dospívalo. Román patří k vlně próz, které se v šedesátých letech odklonily od schematismu k psychologii jednotlivce.
Začni čtyřmi body: téma, motivy, kompozice a hlavní postavy. U zkoušky pak přidej jazykové prostředky, autora a literární kontext.
Uveď období, směr a stručně vysvětli, jak se do textu promítá doba vzniku. Následně připoj 1 až 2 další autorova díla pro širší souvislost.
Po tomhle rozboru si projdi i sloh, literární přehled a minimálně 2 další díla ze stejného období, aby ses naučil porovnávat texty.